V rámci řešení projektu Studentské grantové soutěže Slezské univerzity Společenská podpora aktivního stáří v kontextu mezigenerační solidarity připravil 6. prosince Ústav veřejné správy a regionální politiky (ÚVSRP) Fakulty veřejných politik (FVP) stejnojmenný workshop. Jeho první části, v níž byly prezentovány dvě publikace autorského kolektivu vedeného doc. PhDr. Helenou Kolibovou, CSc., se zúčastnil i děkan FVP doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D.

Program jednání představil výsledky společné práce tří desítek členů řešitelského týmu z řad posluchačů ÚVSRP, jež vedle doc. H. Kolibové motivovaly a vedly také doc. PhDr. Anna Václavíková, CSc., Ing. Magdalena Chmelařová, Ph.D., a PhDr. Věra Juříčková, Ph.D. Jejich výzkum postihují monografie, jejichž výtisky si na závěr workshopu všichni zainteresovaní odnesli. Pro mnohé z nich, jak bylo konstatováno, šlo o první publikační aktivitu tohoto typu.

První z monografií recenzovali doc. Ing. Igor Černák, PhD., z Pedagogické fakulty Katolické univerzity v Ružomberku a doc. PaedDr. PhDr. Milan Sekanina, CSc., z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Nese stejný titul jako celý projekt a přináší studie členěné do tří kapitol zabývajících se postupně konceptem aktivního stárnutí jako součásti strategie měst a obcí Moravskoslezského kraje (MSK), dále kontextem práce s lidskými zdroji v podmínkách regionálního trhu práce a jeho dopady na podporu aktivního stáří v MSK a naposledy technologiemi na podporu strategií aktivního stárnutí.

„Studenti navazujícího magisterského oboru Veřejná správa a regionální politika uchopili seniorskou problematiku nastíněním charakteristiky osob 55+ v našem regionu,“ konstatuje shrnutí obsahu publikace. „Klíčovými prameny informací pro jejich tvorbu se staly výsledky, které přinesly v rámci projektu realizované kvalitativní a kvantitativní výzkumy, jejichž objekty byly jak samotní senioři, tak pohledy zaměstnavatelů na osoby 55+ a názory provozovatelů institucionálních zařízení,“ uvádí se v něm dále. V závěru je pak akcentován význam hlavních principů politiky přípravy na stárnutí, za něž jsou pokládány celoživotní přístup ke stárnutí a zdraví, respekt k lidským právům a genderovým aspektům stárnutí a důraz na mezigenerační vztahy.

Druhá monografie je věnována problematice kultury aktivního stáří v programech měst a obcí v MSK a přináší příspěvky sledující nejprve kulturu péče o cílovou skupinu generace 55+ a posléze profily aktivního stáří. Upozorňuje na humanitární a sociologické hledisko stárnutí a nezapomíná ani na finanční a organizační rovinu tohoto procesu. „Problematika stárnutí má transdisciplinární charakter, přesahuje hranice administrativních kompetencí či úrovní veřejné správy a propojuje společenské vstupy, jež naplňují řadu rovin a sektorů,“ říká doc. H. Kolibová a objasňuje záměr projektu, který se snažil „překonat nedostatečné poznání podpory veřejné správy k tématu aktivního stárnutí v regionálním prostoru“ a též prokázat, že podporu aktivního stáří nelze vytrhnout z kontextu mezigenerační solidarity.

Z výzkumů vyplynulo, že senioři v MSK představují silnou skupinu jeho obyvatel, která si pozornost nepochybně zaslouží a stále více i vyžaduje. Za velmi důležité řešitelé projektu považují hodnocení seniorů z různých úhlů pohledu. „Rozdělení podle věku, genderu, lokalit, způsobu bydlení a řady dalších hledisek prokazuje, že je potřebné k seniorům přistupovat nikoliv jako k homogenní skupině, ale nabídku aktivit pro ně zacílit specificky,“ potvrzují a za aktivum v neposlední řadě označují naplnění mezigeneračního dialogu v podobě zájmu mladé generace o problematiku stárnoucích osob, který, jak věří, tímto projektem neskončil.