2013 03 Vavrosova velkaOPAVA - Náročná příprava, nervozita, tři desítky spokojených hostů, ale také slzy v očích. To, a zdaleka nejen to, provázelo prezentaci studentky katedry cestovního ruchu Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné Slezské univerzity v Opavě Veroniky Vavrošové v Gastrocentru Slezské univerzity v Opavě.
Veronika, absolventka oboru Hotelnictví a turismus VOŠ a HŠ Opava, je posluchačkou 3. ročníku oboru Hotelnictví a chystá se k závěru studia. Jako svoji bakalářskou práci si zvolila téma, které už svým názvem Realizace společenské akce s ochutnávkou exotických mas napovídá, o co půjde. K její praktické části, nazvané Degustační večer s trochou exotiky, si pak pozvala na tři desítky hostů, které seznámila s ne zcela tradičními potravinami pocházejícími z exotických zemí čtyř světadílů a jejich gastronomickou úpravou.
„Dlouho jsem přemýšlela, čemu se věnovat. Nechtěla jsem, aby to byla práce, která pak někam zapadne a nebude vlastně k ničemu. Když nám katedra dala k dispozici nabídku doporučovaných témat, objevila jsem tam právě exotická masa a řekla sama sobě: To bych také chtěla ochutnat. A bylo okamžitě rozhodnuto,“ říká Veronika o tom, jak se k tématu své práce dostala. 

Vlastní příprava večera zabrala Veronice dva měsíce. „Bylo to nepočítaně telefonátů, e-mailů, hodiny strávené na internetu nejen hledání, kde nakoupit, ale třeba i pro inspiraci. To byl začátek, vyhledat, kde u nás vůbec takové potraviny sehnat,“ vzpomíná studentka a začátky přípravy.  Objevila osm možných dodavatelů, ale všechny působící v Praze, jen jediný byl ochotný dovézt vše až do Ostravy, kde bydlí. Samozřejmě muselo jít o potraviny originální, opravdu ze zemí, které měly prezentovat. K tomu ale přišly další problémy, buď nebylo to, co potřebovala, nebo to neměl dodavatel v potřebném množství. „Radila jsem se s kuchařem Honzou Pařízkem, Mgr. Alexandrem Burdou a Mgr. Jiřím Vizauerem. Řešili jsme menu, vhodné nápoje, uspořádání sálu, to, jak bude večer postupovat, jak vše doplnit komentářem a promítáním. A také jeho propagaci,“ pokračuje Veronika. Pak přišel den D. Stůl byl prostřený, z kuchyně vonělo několik vůní najednou a sál gastrocentra se změnil v malou expozici domorodého umění napříč několika kontinenty.
„Menu bylo pětichodové, podávalo se carpaccio z bizona, klokaní ragů, krokodýlí medailonek s ratatouille či steak z antilopy a nechyběl ani desert créme brulée s ananasovým sorbetem. A také káva, která byla na závěr, je exotická potravina. Uvažovala jsem i o pštrosovi, to proto, že antilopa nebyla jistá, ale nakonec se jí povedlo dovézt ze středočeských Lán, kde je specializovaná farma, a tak zůstal pštros zatím jen jako záloha,“ přibližuje podávané pochutiny Veronika a dodává: „Antilopí maso z české farmy byla jediná výjimka, jinak se povedlo vše sehnat opravdu z místa, kde konkrétní zvíře žije.“  Mgr. Alexandr Burda se během večera ujal své mužské role a menu doplnil víny a komentářem k nim, pocházejícím vždy z oblasti, odkud pocházel i momentální chod na stolech hostů.

Večer sedělo u stolů 30 hostů. Veronika pozvala nejen své pedagogy nebo nejbližší rodinu, ale prostor zbyl i na zájemce mimo univerzitu, přítomný byl třeba i cestovatel. Nad závěrečnou kávou bylo v tvářích všech vidět spokojenost. „Myslím, že se večer líbil. Pro svoji práci, protože teď mne čeká vyhodnocení a poté obhajoba, jsem požádala přítomné o vyplnění anonymních dotazníků, a všechny byly pozitivní. Musím poděkovat všem, kdo mi při přípravě večera pomohli, od pana Vizauera a mých rodičů, kteří mne podporovali, počínaje, přes mé spolužáky, kteří pomohli s přípravou tabule a jako číšníci, kuchaře, kteří jídla vařili, a panem Burdou, jenž mi pomáhal nejen před, ale i při večeru samotném, konče,“ netají se Veronika. Zatímco ostatní měli na konci večera spokojené žaludky a bohaté zážitky, u Veroniky se daly poznat v očích slzy. „Byla to moje vůbec první podobná veřejná akce, byla jsem strašně nervózní, jen doufám, že to na mne nebylo moc znát. Když mi pak lidé zatleskali a strýc mi předával květiny, neudržela jsem slzy,“ přiznala Veronika.

Jednou by ráda pracovala v turistickém ruchu, sní o cestovní kanceláři a vytváření zájezdů a pobytů. Cestování má ráda, práce se nebojí. Má za sebou několikaměsíční praxi v řeckém hotelu, několik brigád v českých podnicích, například Hotelu Beltine v Ostravici, a hlavně loňský pobyt v USA, kde nejprve několik měsíců spolu se svojí kamarádkou pracovala v kempu, a pak zemi společně procestovaly. Projely celý západ, Kalifornii a další čtyři státy USA. Kromě jiných zážitků si v Americe zamilovala mexickou kuchyni. „Bohužel jsem zatím u nás doma na opravdovou mexickou restauraci, takovou, jako za Atlantickým oceánem, nenarazila. Asi si ji budu muset otevřít,“ uzavírá s úsměvem na ústech Veronika Vavrošová.

 

Fotoreportáž z večera najdete na facebooku Gastrocentra Slezské univerzity.