OPAVA - Možná si teprve postupem času plně uvědomíme, jakého koncertu jsme 1. července byli v někdejším kostele sv. Václava svědky. Hostující Rochester Oratorio Society (ROS) ze státu New York uvedlo vystoupení Komorního pěveckého sboru Slezské univerzity (KPSSU). Kdo ví, zda se jeho pěvcům ještě někdy podaří účinkovat v tak vybrané společnosti.

„Univerzita se opravdu vytáhla,“ zhodnotil své dojmy jeden z oslovených znalců duchovní hudby a naznačil, že k tomu stačil jediný počin prožitý v působivém prostředí, jež umocnilo nádherné podvečerní světlo pronikající do hlavní lodi prostoru, jímž se Opava může opravdu pyšnit. Četní posluchači si tuto atmosféru plně užívali, byť si mnozí z těch dříve narozených posteskli, že městská kultura jinak zcela zapomněla na jarní 40. výročí zahájení provozu Domu umění v místech, v minulosti spjatých s působením dominikánů. A třebaže objekt bývalého kostela sv. Václava zůstal ještě dlouho po otevření Domu umění v dubnu 1974 z důvodu špatné statiky i nezafixovaného stavu cenné výmalby veřejnosti nepřístupný, je potřeba jej za trvalou a neoddělitelnou součást komplexu, intenzivně využívaného zejména pro prezentaci výtvarného umění, nadále považovat.

Poučená volba dějiště koncertu vyniká také při pohledu na místa, která si pro své současné koncertní turné ve dvou středoevropských zemích ROS zvolil. Zahájil je 29. června v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži postaveném z vůle olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku v roce 1247. Po Opavě se představí 3. července v koncertním sále Hudební akademie v Krakově (Akademia Muzyczna w Krakowie) a 6. července v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze, kde bude jeho uměleckým partnerem v čase 25. výročí existence smíšený sbor Gaudium Pragense.

Tradice sboru z USA je ovšem ještě podstatně delší. Jako sborové a orchestrální těleso vznikl ROS v roce 1945 a už jeho počátky předznamenaly další mohutný rozvoj. Vždyť v jeho análech najdeme už o rok později provedení Faustovské symfonie F. Liszta pod taktovkou Leonarda Bernsteina (1918-1990). O jeho zcela vyhraněném směřování svědčí i skutečnost, že současný umělecký vedoucí Eric Townell je v pořadí teprve třetím hudebním ředitelem.

Právě on stojí za kontakty s Opavou. Jako dvojnásobný laureát mezinárodních dirigentských kurzů (v sídelním městě Slezské univerzity je Harry Hurwitz z Toronta poprvé uspořádal před 20 lety) poznal jako místo prvního evropského hostování Slezské divadlo, kde se představil v Evženu Oněginovi. Jeho vysoce profesionální přístup umožnil ROS zvýšit již tak intenzivní spolupráci s Rochester Philharmonic Orchestra, jejímž výsledkem se stalo rovněž provedení Beethovenovy 9. symfonie či Händelova Mesiáše, jehož nastudování se poprvé ujal už zakladatel sboru Theodor Hollenbach.

Hodnocení opavského koncertu patří jistě povolanějším a určitě se k němu nejméně pohledem sbormistryně KPSSU Vladimíry Vašinkové vrátíme. Již teď ale zasluhuje připomínku alespoň společné provedení skladby věnované památce nezapomenutelného bojovníka za lidská práva Martina Luthera Kinga (1929-1968). Vygradoval jím atraktivní program, jemuž v závěrečné části dominoval nadmíru působivý sólový part Eleny O´Connor, při němž mimořádně hlasově disponovaná pěvkyně využila všech vzácných možností, jaké ji akustika prostoru někdejšího kostela nabídla.

Ačkoliv šlo o koncert jediný (možná zatím?), KPSSU si může spoluúčinkování s ROS připsat do nejsvětlejších análů své dosavadní historie. Vždyť též pro bohatý poválečný hudební život Opavy, jehož základy stavěl založením tradice Hudebních střed Cyril Vymetal (1890-1973), mnohé znamená. A pokud bychom šli ještě hlouběji do historie, nemohli bychom pominout fakt, že pěvecká tělesa na Opavsku představovala už od roku 1887, kdy vznikl Pěvecký sbor Křížkovský, silnou stránku celkového kulturního dění. Řadí-li se dnes KPSSU mezi ně, je to pro naši univerzitu pocta a závazek současně.

ROS zkrátka 1. července opavské publikum nadchl a KPSSU mu dobře sekundoval. Snad se může někomu tento závěr jevit až příliš strohý, na vysoké prestiži však nikomu z několika desítek účinkujících pěvců neubírá. Spíše naopak. K podrobnějšímu ohlédnutí za navázaným kontaktem dvou těles, který vyústil ve vskutku výjimečné vystoupení, se, jak již bylo ostatně slíbeno, rádi vrátíme.