Pozůstalost Vojty Bartka doplnila univerzitě doklady o její historii

OPAVA – Letos v únoru se podařilo Slezské univerzitě získat tři alba s materiály dokumentujícími historii univerzity. Jedná se o část pozůstalosti po bývalém pedagogovi Institutu tvůrčí fotografie Vojtěchu Bartkovi. Tímto krokem se podařilo doplnit chybějící obrazové doklady počáteční etapy existence opavského a karvinského vysokého učení.
„Hned na začátku musím poopravit úvodní informaci,“ říká Mgr. Veronika Marková, vedoucí Archivu Slezské univerzity v Opavě, a pokračuje: „Slezská univerzita získala alba s negativy, na kterých jsou mimo jiného zachyceny také důležité momenty z historie univerzity a to od jejích počátků, tedy od roku 1990. Zdokumentováno je například slavnostní zahájení výuky na tehdy ještě Filozofické fakultě v Opavě Masarykovy univerzity v Brně 11. října 1990.“  Podle Veroniky Markové nejmladší nově získané snímky pocházejí z roku 2002. Univerzitou získaná kolekce se vztahuje pouze k dokumentaristické aktivitě fotografa, Bartkova umělecká fotografická tvorba a další materiály byly minulý rok předány do správy Slezského zemského muzea.

Vojtěch Bartek, na univerzitě známý jako Vojta, byl jedním z mála, kteří život nové univerzity fotograficky mapovali od samého počátku. Jeho objektivu neunikly žádné z významných momentů, fotograf nechyběl na akcích i při jednáních, dokumentoval významné návštěvy i chvíle slávy, například první promoce. O tom, že Vojta Bartek má tyto pro univerzitu cenné dokumenty, se vědělo už dříve. Univerzita se je snažila získat, ale uspěla jen částečně.  V roce 2002 se podařilo od Vojty Bartka získat jeden šanon s negativy z let 1999-2001, v letošním roce jsme získali zmíněné tři šanony,“ pokračuje Veronika Marková.

Vojtěch “Vojta“ Bartek (nar. 1942 ve Frýdku-Místku, zemřel 9. března 2013 po autonehodě u Velké Polomi). Původně se připravoval pro práci v důlním průmyslu, ale studoval také právo. Nakonec se rozhodl úplně jinak – v roce 1973 se stal jedním z prvních absolventů tehdejší Školy výtvarné fotografie Svazu českých fotografů. Kromě vlastního fotografování se věnoval i pedagogické činnosti v oblasti fotografie. V roce 1990 - tehdy ještě zaměstnanec Okresního kulturního střediska v Opavě - inicioval vznik Institutu tvůrčí fotografie při Slezské univerzitě v Opavě, kde později působil až do svého odchodu v roce 2009 jako pedagog a tajemník. Současně od roku 1997 učil maturitní nástavbové ročníky oboru fotograf na Integrované střední škole oděvní, služeb a podnikání v Ostravě-Porubě. Jako organizátor i autor se podílel na realizaci řady fotografických dokumentárních projektů (např. Lidé Hlučínska devadesátých let 20. století či Zlín a jeho lidé), byl jedním z prvních autorů, kteří se fotograficky začali věnovat ekologickým otázkám, tematicky se zaměřoval také na divadlo nebo reportáže z cest (Indie, Itálie). V období 1981–1992 byl hlavním organizátorem a komisařem národních a mezinárodních přehlídek audiovizuální tvorby Diafon v Opavě. Vojta Bartek by se dal považovat za svérázný a stále živý symbol ITF, ale i celé Filozoficko-přírodovědecké fakulty.

Změna přišla až po tragickém úmrtí fotografa. Jednoho dne na univerzitě zazvonil telefon a ženský hlas na druhé straně nabídl negativy snímků. Jak se později ukázalo, některé sice univerzita měla v papírové podobě, část dokonce byla použita v některých publikacích o počátcích a prvních letech existence univerzity, ale v obou případech neměla v držení jejich zdroj, tedy negativy. Z významné části se jedná také o snímky, které zatím nikde zveřejněny nebyly. „O části těchto fotografií jsme věděli, spíše bych měla říci - jsme tušili jejich existenci, ale neměli jsme je k dispozici,“ konstatuje vedoucí archivu.

Vše dobře dopadlo a letos v únoru univerzita odkoupila přibližně čtyři tisíce negativů. Teď má fotograficky podchycenu prakticky celou svoji historii. Vedle snímků ze známých akcí a aktivit jsou tu také snímky, které zatím na své přesné určení čekají. Proto se v archivu zaměřují například na prostory, kde je foceno nebo na osobnosti, které jsou zaznamenány a to se porovnává s jinými fotografiemi, texty a dalšími materiály. Je to náročná a dlouhodobá práce ne nepodobná práci kriminalistů. Klasickým příkladem mohou být promoce. Když nevíte, z jakého roku a ze které fakulty snímek je, musí přijít na pomoc porovnávání. Širší časový rámec je možné určit podle funkčního období tehdejších představitelů univerzity a fakult, kteří diplomy předávali nebo byli promocím přítomni. Poté na řadu přicházejí pokusy o časové určení podle oděvu, účastnících se hostů, zasedacího pořádku apod. Některé snímky z promocí se nám již podařilo časově určit i podle konkrétních absolventů. Jediné, co je na první pohled zřejmé, je to, zda se jedná o Opavu nebo Karvinou.

Před archivářkami je ještě práce hodně. A to nejen s identifikací snímků. Nejprve je potřeba vše ošetřit pro archivaci a zadokumentovat. Poté získat náhledy ať už v elektronické či papírové podobě. Teprve pak se dá s novým fondem dále pracovat. Univerzitní archiv má také povinnost získané materiály už jako archiválie zanést do evidence Národního archivního dědictví. A tím to skončit ještě nemusí. Je docela možné, že někdo někde má i další snímky z počátků univerzity v Opavě a v Karviné – přece jen Vojta Bartek nebyl jediný fotograf, který se tu objevoval. Ale zatím lze toto jen opatrně tušit.