OPAVA, KRNOV - Závěr roku 2015 se na Fakultě veřejných politik nese jednoznačně v duchu vizuální sociologie. Od začátku prosince se ve spolupráci s Institutem tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty uskutečnily již dvě výstavy fotografií se sociální tematikou a v posledních dnech proběhl také mezinárodní diskusní workshop, kterého se zúčastnily kapacity v oboru umění a sociologie.

Do posledního měsíce tohoto roku vstoupila budova Fakulty veřejných politik na Bezručově náměstí bohatší o expozici fotografií, které jsou výsledkem ročního působení profesora Jindřicha Štreita mezi krnovskými Romy. Vystavené fotografie ukazovaly zdejší komunitu v každodenních situacích takovou, jaká je – bez pozlátka, ale také bez předsudků a bez ironie. Instalace ve druhém a třetím podlaží budovy byla určena především studentům a pedagogům, se zájmem se ale u obrázků zastavovali také řemeslníci, kteří měli tou dobou na starosti stěhování nábytku v horních patrech budovy. Zkrátka kdo v posledních dnech navštívil novou budovu fakulty, nemohl instalaci minout a zajisté si s sebou odnesl nějaký dojem.

Sesterský soubor podobných fotografií představil Jindřich Štreit 9. prosince v prostorách krnovské Flemmichovy vily. Slavnostní vernisáž svými proslovy uvedli profesor Rudolf Žáček z Fakulty veřejných politik a doktor Jiří Siostrzonek z Institutu tvůrčí fotografie. „Jak najít příčiny problémů? Cesta k pochopení vede přes poznání stanovisek obou stran. A Jindřich Štreit to ve svých fotografiích vystihl,“ prohlásil profesor Žáček a přiznal, že má vlastní bohaté zkušenosti se soužitím s romskými rodinami. Mezi hosty dále nechyběli zástupci místních základních škol a neziskových organizací, kteří měli možnost pohlédnout do tváří svých bývalých i současných svěřenců. Dva dny po vernisáži navíc na výstavu zavítali sami Romové z fotografií, kteří na fotografiích ocenili nejen „prvoplánovou“ krásu, nýbrž především jejich autentičnost. Na tomto místě je vhodné připomenout, že Krnov je pouze startovní destinací a v příštím roce bude výstavu hostit několik dalších českých měst.

Publikace k projektu včetně hlavní monografie nazvané Rozšířit řečiště hlavního vzdělávacího proudu si můžete zdarma prohlédnout a stáhnout ZDE.

O projektu sociologického monitoringu edukace v České republice, který řešilo Centrum empirických výzkumů (CEV) a v rámci kterého fotografie vznikly, jsme už na stránkách inovin několikrát psali. Zdá se však, že opavský badatelský tým narazil na ještě zajímavější téma, kterým je obraz romské minority v české společnosti. A právě prosincové akce lze považovat za spojovník mezi starým a novým badatelským záměrem. První krok k bližšímu metodologickému vymezení startujícího výzkumu byl učiněn v úterý 15. prosince v rámci workshopu příznačně nazvaného „Využití umění pro sociologické vědění“, kterého se kromě domácích odborníků zúčastnili také sociologové z Univerzity Karlovy a ze Slovenské akademie věd.

Workshop byl skutečně diskusní a jeho hlavním účelem bylo vnést světlo do výzkumného tápání, které se neodmyslitelně váže k začátku každého nového projektu. Hned na úvod doktor Dušan Janák, čelní představitel vědeckého týmu CEVu, vyslovil přání použít fotografie profesora Štreita jako úhelný kámen dalšího zkoumání. Sám fotograf následně hostům představil stručný průřez částí své tvorby věnované lidem na okraji společnosti a spolu s Tomášem Studničkou z krnovského Klubu devítka (K9) přiblížil příběhy z fotografování v romské komunitě. Prozradil také, proč u aktuálních fotografií Romů zvolil netradiční barevné ztvárnění: „Chtěl jsem, aby evokovaly současnost, na rozdíl od černobílých fotografií, které by mohly působit jako z 60. let,“ vysvětloval Jindřich Štreit, který je jinak celosvětově etablovaným autorem černobílých snímků.

Debatu doplnil doktor Siostrzonek z Institutu tvůrčí fotografie, který připomněl, jak problematické může být použití fotografie ve vědě, která se tak úporně brání emocím. Zároveň ovšem vyjádřil přesvědčení, že fotografie může ve vědě sloužit jako univerzální zlidšťující jazyk. Hlavním úkolem vědců tedy je naučit se obrazy číst, vnímat fotografie ve více úrovních, nejen jako obrazové výjevy, nýbrž také jako myšlenky a emoce, které v jsou nich skryty. Postřehy doktora Sistrzonka podnítily hlubší debatu a zavedly diskusi do odbornější roviny. Bylo by ale předčasné zatěžovat čtenáře dalšími detaily. Namísto toho věřme, že na základech úterního setkání vykrystalizuje konkrétnější představa komplexního výzkumu, který díky spolupráci opavských fakult dále vylepší jméno Slezské univerzity nejen v rámci vědeckých kruhů.