„Kurikulum studia ošetřovatelství charakterizuje nepřetržitá adaptabilita,“ míní Dagmar Mastiliaková

Potřeba připomenout fakt, že před dvěma desetiletími začaly na některých vysokých školách v České republice vznikat bakalářské studijní programy pro všeobecné sestry, byla impulsem k setkání s doc. PhDr. Dagmar Mastiliakovou, Ph.D. (na snímku vlevo), z Ústavu ošetřovatelství Fakulty veřejných politik Slezské univerzity. Vždyť sama jmenovaná se na inovaci obsahu výuky sester a zavádění nové terminologie v ošetřovatelství podílí už od poloviny devadesátých let.

Není tedy divu, že termíny typu holistický přístup, standardy v ošetřovatelství, ošetřovatelský proces či ošetřovatelské diagnózy považuje tak trochu za své děti, které se postupně vyvíjely za jejího působení na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a na Zdravotně sociální fakultě (dnes Fakulta sociálních studií) Ostravské univerzity. Kmenovou pracovnicí Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU) v Opavě se stala v červnu 2006 a záhy byla jmenována vedoucí k 1. září 2006 vzniklého Ústavu ošetřovatelství, který je od podzimu 2008 součástí Fakulty veřejných politik. V současnosti se na Ústavu ošetřovatelství, jehož vedení po ní převzala PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., věnuje vedle výuky především řešení evropského projektu Inovace studijního programu Ošetřovatelství na SU, jenž usiluje o vytvoření modulární struktury bakalářského studijního oboru Všeobecná sestra.

„Vznik našeho pracoviště úzce souvisí se zahájením výuky profesně kvalifikačního studia v oboru Všeobecná sestra. Od podzimu 2006 se ovšem mnohé změnilo, a to podstatně. Ráda bych proto hned na úvod zdůraznila, že kurikulum studia ošetřovatelství je charakteristické tím, že se nepřetržitě přizpůsobuje společenským změnám i nově organizovanému systému zdravotní péče,“ konstatuje doc. Mastiliaková s tím, že její ambicí je na ně pokud možno co nejflexibilněji reagovat. „I tak je ale s prosazením nových přístupů potřeba počítat v řádech měsíců až let. Vždyť samotná standardní cesta je někdy dlouhá, tak třeba prezenční formu studia oboru Všeobecná sestra jsme před získáním její akreditace (na počátku 2006 - pozn. autora) připravovali téměř rok,“ ilustruje z pozice odborné pracovnice, jež systémové změny ve studiu oboru považuje za nevyhnutelné. „Samozřejmě to neplatí pouze pro Opavu a naši univerzitu,“ usmívá se.

Aby tyto změny nyní mohla odpovědně promýšlet, musela se ve druhé polovině minulého desetiletí postarat o vybudování nezbytného zázemí oboru. „Moderní učebny pro výuku odborných předmětů a praktických dovedností se podařilo pořídit z rozvojových prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Fondu rozvoje vysokých škol. Spolupráci ústavu s praxí zajistilo smluvní partnerství s 36 zdravotnickými a sociálními zařízeními,“ vypočítává a mezi další aktivity uvedeného období řadí pořádání odborných konferencí a zahájení přípravných prací vedoucích díky projektu Rozvoj distančních kurzů dalšího vzdělávání v ošetřovatelství na SU ke vzniku prvních 15 elektronických studijních opor, které splňovaly i nároky kladené na kombinovanou formu studia.

„Speciální zmínku zasluhují také aktivity ve směru k zapojení Ústavu ošetřovatelství jako přidruženého partnera mezinárodních programů na podzim 2008, když se už v lednu toho roku podařilo poprvé realizovat studijní pobyt našich posluchačů a pedagogů v nizozemském Groningenu. V prosinci 2008 pak došlo k otevření simulačního centra pro skupinovou výuku praktických cvičení a seminářů. I vznik tohoto centra umožnilo řešení několika rozvojových projektů,“ připomíná doc. Mastiliaková. Rok 2009 poté přinesl zisk reakreditace prezenční formy studia oboru a rozšíření akreditace pro kombinovanou formu studia. V jeho průběhu se premiérově konaly státní závěrečné zkoušky, po jejichž červnovém termínu se mohl Ústav ošetřovatelství vykázat 61 absolventy.

Ani tím ale není výčet všech aktivit v prvních pěti letech existence Ústavu ošetřovatelství ukončen. „Mohly bychom dále mluvit třeba o dvou certifikovaných kurzech Mentor klinické praxe a Mentor/školitel klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence, placeném studiu ve formě celoživotního vzdělávání v Praze-Motole a jiných aktivitách. Za důležitější teď ovšem považuji další směrování našeho oboru. Jeho díky řešení evropského projektu postupující inovace, která na posluchače klade zátěž odpovídající kreditům European Credit Transfer Systém a přináší vznik šesti desítek elektronických studijních opor a e-kurzů, ukazuje cestu,“ loučí se doc. Mastiliaková.