„Mysleme na budoucnost svých dětí,“ říká k volbě druhého cizího jazyka germanistka Gabriela Rykalová

Průlomem ve výuce cizích jazyků je rozhodnutí Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy o začlenění povinné výuky druhého jazyka do kurikulárních dokumentů, tedy do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Tím se mění požadavky na organizaci a realizaci jazykového vyučování i na žáky samotné.

Jako každá nová záležitost, i toto rozhodnutí vyvolává ve veřejnosti řadu otázek. Na některé odpovídá PhDr. Gabriela Rykalová, Ph.D., vedoucí oddělení germanistiky Ústavu cizích jazyků (ÚCJ) Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě a členka předsednictva Svazu germanistů ČR. To, jak budou základní školy požadavek výuky druhého cizího jazyka naplňovat, se totiž odrazí na jazykové výbavě středoškoláků a těch, kdo budou hledat vzdělání vysokoškolské. Navíc v případě volby němčiny může Opavsko nabídnout řadu možností, které nejsou jinde standardní, třeba pravidelnou návštěvu Německé a Rakouské knihovny v Opavě.

Proč se děti mají učit druhý cizí jazyk?
Dorozumívat se více než jedním cizím jazykem je v dnešní době téměř samozřejmostí a zároveň nezbytností. Na tuto skutečnost musí proto reagovat základní vzdělávání, které by mělo všem žákům zabezpečit příležitost získat znalosti minimálně dvou cizích jazyků - i když na rozdílné úrovni – již během povinné školní docházky. Chápu, že někteří rodiče i učitelé mají obavy, že druhý jazyk jejich děti neúměrně zatíží, ale neměli bychom děti podceňovat. Mysleme především na to, že cizí jazyky otevírají dveře k mnohem větším možnostem, než jsme měli my sami. Nesmíme také zapomenout na to, že naše děti budou možná chtít studovat na vysoké škole, kde je znalost více jazyků žádoucí, a to nejen v případě, kdy půjde o studium jazyka jako oboru. Pokud budou děti dobře ovládat cizí jazyky, otevírají se jim dveře nejen zahraničních škol různého typu, ale i podniků, firem a institucí.

A co argumenty škol, že nemají dostatek kvalifikovaných učitelů jazyků?
Možná nemají, ale mohly by mít. Každým rokem úspěšně ukončí studium učitelství celá řada kvalitních budoucích učitelů cizích jazyků hned na několika univerzitách. Jsou to nadšení mladí lidé, kteří mají chuť jazyk učit, ale školy o ně zatím nemají zájem.

Nestačila by angličtina, kterou se dorozumíme všude?
Ano, angličtinou se již za několik let bude umět dorozumět většina lidí. Ale jen ti, kteří budou umět něco navíc, tedy v našem případě další cizí jazyk, budou mít více šancí získat vysněnou práci, a to doma i v zahraničí. Na první pohled se sice může jevit, že pro vykonávání každé profese nejsou jazykové znalosti nutné, ale celá řada zaměstnavatelů vyžaduje již dnes znalosti dvou cizích jazyků. A nezapomínejme na to, že v každé profesi můžeme sbírat cenné zkušenosti také při praxi v zahraničí. Rozhodnutím ministerstva školství se tak zvyšují šance našich dětí na lepší uplatnění v budoucím povolání. Cizí jazyky potřebujeme také k tomu, abychom se domluvili v cizích zemích na dovolené, s jinými zajímavými lidmi na cestách, ale i s těmi, kteří k nám přijedou na návštěvu. Nežijeme přece jen proto, abychom pracovali.

Který druhý jazyk bychom tedy měli vybrat?
Při volbě druhého cizího jazyka hraje roli řada faktorů. Může se např. stát, že v daném školním roce nebude škola moci realizovat výuku daného jazyka z důvodu nedostatečného zájmu. Nelze ani očekávat možnost výběru výuky z velkého počtu jazyků. V našem školním prostředí bývá nejčastěji nabízena němčina, ruština, francouzština a španělština. Pro učení je motivující, pokud si žák jako druhý cizí jazyk zvolí ten, který má spojený se svými zájmy či koníčky. Při volbě může také rozhodovat, o jakém povolání přemýšlí či ve které části naší země bydlí a s jakým jazykem přichází v běžném životě často do styku. Uvažme, že nejdelší část hranic naší republiky tvoří hranice s německy mluvícími sousedy a že v Evropské unii je němčina mateřským jazykem nejpočetnější skupiny obyvatel. Německo je naším největším obchodním partnerem, Rakousko pro nás patří k nejnavštěvovanějším zemím. Ptáme-li se, který cizí jazyk bude pro naše děti užitečný, pak je třeba němčinu bezesporu zmínit.

Když si žák němčinu jako druhý cizí jazyk vybere, bude mu vůbec škola schopna jeho výuku zajistit?
Pokud o ni bude zájem, škola se jistě bude snažit o to, aby žákům mohla vyhovět. V ČR máme dost velmi dobrých učitelů němčiny, mnoho škol (základních, ale především středních) již v minulosti uzavřelo četná partnerství s německými, nebo rakouskými školami. Díky tomu mohou žáci navázat přátelství s německy mluvícími vrstevníky. O propagaci němčiny v evropských zemích se starají německé, rakouské a švýcarské instituce, které děti i dospělé pravidelně seznamují s německou a rakouskou kulturou a pořádají celou řadu zajímavých akcí a výměnných programů.

Stihnou základní školy žáky druhý cizí jazyk naučit?
Dokonale jistě ne. Ale žáci si bezesporu osvojí minimální základy a jakýkoliv další kontakt s tímto jazykem už bude snazší. K cizím jazykům získají vztah, budou vědět, jak se jim učit i po ukončení školní docházky.

Co byste vzkázala těm, jimž se zavedení druhého cizího jazyka do škol nelíbí?
Aby mysleli především na to, že znalost cizích jazyků se dětem může a pravděpodobně také bude v jejich životě hodit, že jejich zvýšené úsilí už na základní škole se jim mnohokrát zúročí. Pohlížíme-li na věc z tohoto hlediska, je třeba rozhodnutí ministerstva školství přivítat.

Ilustrační snímek dokumentuje akci Deutsch ist super v Základní škole Englišova v Opavě, na jejíž přípravě se pedagogové i studenti oddělení germanistiky ÚCJ Filozoficko-přírodovědecké fakulty aktivně podílejí.