„Nemusí vždy platit, že myšlenky vzniklé v Evropě jsou ty nejsprávnější,“ řekl sociolog Ondřej Lánský

čtvrtek 25. dubna 2013 8:56

2013-04-25 proalt lanskyPřednáškový cyklus „Kriticky myslící osobnosti“, jímž v letním semestru obohacovala nejen akademickou obec Slezské univerzity opavská pobočka ProAlt, Iniciativy pro kritiku reforem a na podporu alternativ, dospěl 24. dubna vystoupením PhDr. Ondřeje Lánského, Ph.D., k závěru. Bylo pro něj zvoleno téma Vnitřní kolonizace: glokální perspektiva.

Poslední ze čtveřice hostů (před ním své pohledy v cyklu prezentovali sociolog Lubomír Vacek, politolog Jiří Pehe a představitel punkového hnutí Štěpán Málek) působí v Centru globálních studií, které je společným pracovištěm Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a na Technické univerzitě v Liberci a svůj výklad uvedl objasněním termínu postkoloniální myšlení. Vedle poststrukturalismu a feminismu ho přiřadil k nejvýraznějším paradigmatům zkoumání lidské společnosti rozvíjející se od sedmdesátých let 20. století a představil jeho emblematický text, dílo Orientalismus (Západní koncepce Orientu) Edwarda Wadie Saida. Na něm osvětlil sociálně-filozofickou podstatu kolonizace jako formu uchopení druhého a jeho ovládnutí.

Po definování tří center postkoloniálního myšlení, jimiž jsou Latinská Amerika, Afrika a Indie, se soustředil na postižení vazby mezi utlačovaným a utlačovatelem. „Tento sociální vztah podmiňuje způsob myšlení. Jak již mnozí autoři ukázali, při konstituování kapitalismu sehrálo významnou roli otroctví,“ uvedl dr. Lánský a připomněl triangl obchodu mezi tehdy nejvyspělejšími státy Evropy, západním pobřežím Afriky a Karibikem. „Směna spotřebního zboží a zbraní za otroky a posléze za tabák, třtinu a bavlnu znamenala za tři až čtyři století transport 10 - 12 milionů černochů,“ řekl, když nastínil psychologickou rovinu kolonialismu.

Psychopatologické předurčení Evropanů uchopit svět postavil do světla étosu jednání podle regulovaných vzorců a sociálních institucí, které jim daly pevné struktury, a dotkl se teorie uznání. Mezi jednotlivými společenskými vrstvami se zastavil u rostoucího prekariátu. „Jde o specifickou a těžko definovatelnou třídu, pro niž je typické to, že ji tvoří spíše obyvatelé než občané. Lidé s krátkými a nízkými pracovními úvazky, žijící na hranici sociálních dávek a postrádající základ identity. Chybí jim narativ zaměstnání, a proto se jim rozpadá pocit jistoty. Nemají sociální paměť a vyznačují se nízkou intertřídní solidaritou,“ popsal dr. Lánský a za hlavní cíl dnešního emancipačního hnutí označil zformování sociálního étosu utlačovaných.

Cyklus Kriticky myslící osobnosti přivedl do Opavy přednášející a témata, která tu až dosud stála na okraji pozornosti. Přestože si setkání s nimi širší základnu posluchačů teprve hledají, patří za ně opavské pobočce ProAlt absolutorium. A je dobré, že prostor pro ně vytváří právě akademická půda. Vždyť členové Iniciativy pro kritiku reforem a na podporu alternativ jsou v nejednom případě i členy studentské části akademické obce Slezské univerzity. Proto snad nevyzní naprázdno jejich výzva, s níž k uspořádání cyklu přistoupili - „Nebojte se myslet“.

Sdílet
TOPlist Slezská univerzita v Opavě » www.slu.cz « Copyright © 2012-2015