Polský autor Jerzy Olek na Ústavu fyziky ukázal, jak rozličnými způsoby lze nazírat na uměleckou tvorbu

Nejednou z řady svých aktivit demonstruje Ústav fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty zájem prezentovat vědeckou a výzkumnou činnost v širších souvislostech. Naposledy se mezi ně 7. května přiřadila přednáška, v níž se polský tvůrce, kurátor četných výstav a teoretik umění Jerzy Olek zabýval náhledy na různé druhy vnímání výtvarné tvorby.

Hosta z Vratislavi, jehož akční radius ovšem daleko přesahuje kontinentální prostor Evropy, pozval do Opavy děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Spolupracoval s ním totiž už při přípravě své loňské výstavy ve Frankfurtu nad Odrou, při níž Jerzy Olek působil jako kurátor. Tuto roli ostatně u četných výstav naplňuje od druhé poloviny sedmdesátých let. Jak hned v úvodu výkladu připomněl, v roce 1978 uspořádal ve Wroclawské Galerii Fotografie též výstavu Janu Saudkovi, kterou slavný český autor dodnes uvádí ve výčtu těch nejvýznamnějších. U počátků Olekových aktivních kontaktů s českým uměním stál též prof. PhDr. Vladimír Birgus, vedoucí opavského Institutu tvůrčí fotografie. „Když jsem v roce 1981 poprvé navštívil Prahu, bydlel jsem na adrese Vladimíra Birguse,“ uvedl J. Olek.

Poté se již věnoval vlastnímu tématu přednášky, jíž dal symbolický název Hra s okem. Dotkl se vztahu mezi představou a realitou a upozornil na rostoucí pozornost, jež je v teorii umění věnována tzv. filozofii čistého vidění. Komentoval klasická i současná díla umělců, kteří se ve světě problematikou „hry s okem“ zabývali a zabývají a fotografii, která je i předmětem jeho vyhraněného teoretického, ale též aktivního tvůrčího zájmu, označil za její nanejvýš vlivné médium. Ve druhé části vystoupení pak J. Olek představil některá svá díla, jejichž soubory přitahují návštěvníky výstav v mnoha zemích téměř po čtyři desetiletí vlastně už jen samotnými názvy (např. Relativní permutace, Po-fotografie, Prázdné a plné, Je i není, Svět objevený není světem reálným?).

Pokud se podaří realizovat myšlenku J. Oleka a Z. Stuchlíka o uspořádání společné výstavy Dialogy, nezůstane přednáška prvně jmenovaného na půdě Slezské univerzity ojedinělou. Jak se totiž v předvečer dne pracovního volna potvrdilo, o posluchače, kteří by rozšířili příznivce Olekových „her s okem“ na katedře fotografie Fakulty multimediální komunikace Akademii Sztuk Pięknych v Poznani, jakož i v Gdaňsku a ve Vratislavi, kde dosud všude stále vitální pedagog, organizátor kulturního života, čilý publicista a v neposlední řadě aktivní tvůrce přednáší, by ani v Opavě nebyla nouze.