Počet nevěřících klesá, ale nelze říct, že počet věřících stoupá, konstatoval Zdeněk Nešpor na besedě

 OPAVA - Jsme opravdu národ ateistů? Kolik je vlastně v naší zemi těch, kteří věří? A v co vlastně věří? Tak to jsou jen některé z otázek, na něž se pokusili 22. května v Klubu Art opavského Obecního domu odpovědět doc. PhDr. Zdeněk R. Nešpor, Ph.D., z Univerzity Karlovy v Praze a pedagog Slezské univerzity, sociolog Mgr. Jiří Siostrzonek, Ph.D. Téma přilákalo řadu Opavanů.

Hned na začátku odpověděl doc. Nešpor na základní otázku: k některému náboženství se v zemi hlásí pouhých 15 procent obyvatel, což je nejméně ze všech států Evropy. Hned ale dodal, že tento údaj lze zpochybnit, a to hned z několika důvodů. „Především odpověděla jen polovina dotázaných. Je tedy otázkou, zda tu druhou polovinu náboženství nezajímá. Nebo je zde i jiná interpretace: co je státu do toho, jaké mám vyznání?“ konstatoval doc. Nešpor.

Přesto všechno je zajímavé, že počet nevěřících v České republice mírně poklesl, ale nelze tvrdit, že věřících přibývá. Přesto se něco děje. „Duchovním životem, tedy tím pravidelným, žije v zemi asi patnáct procent obyvatel. Mezi pravidelnými návštěvníky bohoslužeb nejsou zdaleka jen ty babičky, jak si nejspíše myslí většina z nás. Je jasné, že tam jsou i noví. Možná vás to překvapí, ale jedná se především o lidi na úplně opačných společenských pólech, jak bychom řekli chudí a bohatí,“ konstatoval Nešpor a zdůraznil, že stále větší zájem mají i lidé s vyšším vzděláním a lidé z velkých měst. Oslovují je jak velké, tradiční církve, tak ty menší a nové. To podrobněji přítomným vysvětlil J. Siostrzonek:  „Zatímco ti jedni se dostali do určité životní krize, do složité, pro ně neřešitelné situace například po úmrtí člena rodiny a hledají v církvi pomoc, ti bohatí se naopak dostali do stavu, že hmotné statky už mají, dosáhli prakticky všeho, ale schází jim duševní život, na který dříve neměli čas,“ řekl ve zkratce. 

Věnovat se všem tématům, které besedu o víře a církvích vyplňovaly, není možné. Dvě ale vzbudila mezi posluchači zaslouženou pozornost. Prvním byly církevní restituce. „Církevní restituce byly přijímány občany různě, vesměs výrazně negativně. Pro velkou část společnosti jsou totiž církve nedůvěryhodné, v myslích lidí jde církvím jen o majetek a získání vlivu. To je prostě v nás zakořeněné,“ shrnul Nešpor. Druhým tématem je vlastně odpověď na jednu z úvodních otázek, kolik je těch, kteří věří? Odpověď ale zase nemůže být jednoznačná. V zásadě jde o to, že vedle těch pravidelných návštěvníků bohoslužeb jsou lidé, kteří mají tendenci vyhledat služby církve ve chvíli, kdy prožívají osobní událost nebo krizi, přestože jinak církve neuznávají. Druhá rovina je, že v zemi není jen římskokatolická církev, která sice se 95 procenty věřících jednoznačně dominuje, ale nikdo přesně netuší, kolik lidí vyznává jiná náboženství. „Co se týče různých nově vznikajících náboženství nebo náboženství východoasijských, v České republice je o ně, na rozdíl například od zemí západní Evropy, zájem minimální,“ zdůraznil.

Fotoreportáž z akce najdete na facebooku Slezské univerzity.