2014-01-21 statnice2Od podzimu 2003 jsou na Filozoficko-přírodovědecké fakultě (FPF) Slezské univerzity zaznamenávány výsledky doktorského studia ve studijním programu Historické vědy, oboru Historie se zaměřením na české a československé dějiny. První disertační práci – Kulturní politika v českých zemích 1948-1950 – obhájil Jiří Knapík 25. září téhož roku.

Dnes je doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D., nejen vedoucím Ústavu historických věd FPF, ale také interním členem oborové rady pro tento obor, jejíž zatím poslední jednání řídil 21. ledna v zasedací místnosti děkanátu FPF předseda prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc. V úvodu byly na programu dvě státní doktorské zkoušky a obhajoby disertačních prací. O doktorský titul se ucházeli Mgr. Pavel Krákora a Mgr. Aleš Binar.

Oba kandidáti už zastávají odborné posty na vysokých školách. Prvně jmenovaný nachází uplatnění na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde je tajemníkem na katedře společenských věd, druhý už několik let působí na Fakultě ekonomiky a managementu Univerzity obrany. Oba tak kombinují v počátcích doktorského studia primární orientaci na vědeckou a výzkumnou činnost s pedagogickým působením.

  • Role školitelky Mgr. P. Krákory se ujala doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc., disertační práce nesla téma Politické strany na Přerovsku 1861-1918 a jejími oponenty byli prof. PhDr. František Mezihorák, CSc., dr. h. c., z Univerzity Palackého v Olomouci a doc. Mgr. Tomáš Jarmara, Ph.D., z Ostravské univerzity v Ostravě.
  • Doktoranda Mgr. A. Binara vedl zprvu prof. Z. Jirásek, později ho vystřídal doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D., děkan Fakulty veřejných politik v Opavě, disertační práci Hospodářský a sociální vývoj Hlučínska v letech 1945-1989 oponovali prof. PhDr. RSDr. František Hanzlík, CSc., z Univerzity obrany a prof. PhDr. Jiří Kocian, CSc., z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
  • Jak členové oborové rady konstatovali, jmenovaní uchazeči splnili všechny stanovené podmínky, a proto se jim doktorské studium podařilo úspěšně ukončit.

„Aspiranti se prezentovali tak objemnými pracemi, že by se jimi v případě zlého úmyslu dalo dokonce fyzicky ublížit,“ konstatoval bez nadsázky předseda oborové rady prof. Z. Jirásek. „Ale více než rozsah rozhoduje samozřejmě obsah,“ dodal s tím, že stanoviska oponentů prokázala jak hluboký vhled obou mladých historiků do zvolené problematiky, tak přínos prací co do nových poznatků.

2014-01-21 statnice1Počet absolventů doktorského studia oboru Historie se zaměřením na české a československé dějiny na Slezské univerzitě tak přesáhl dvě desítky. P. Krákora a A. Binar se zařadili do společnosti 19 těch, kdo byli v tomto ohledu jejich předchůdci. Jsou mezi nimi jména, která již v oboru v nejednom případě mnohé znamenají, ať již jejich nositelé působí ve vědeckých ústavech, na vysokých školách, v archivech, či v muzeích. Následovat je chce řada nynějších doktorandů - v tuto chvíli studuje prezenční formu 22 posluchačů, kombinovanou pak dalších 17 adeptů titulu Ph.D. Počtem studentů i absolventů patří obor na Slezské univerzitě k předním.

Školitelé stejně jako interní a externí členové oborové rady teď budou nepochybně sledovat, jak čerství absolventi zhodnotí poznatky nabyté studiem pro nové publikační výstupy a jak se jejich profesní dráha rozvine. Zatímco v případě P. Krákory stojí za úvahu doporučení obou oponentů, aby jeho výzkum napříště přesáhl hranice mikroregionu Přerovska a komparativně se zaměřil na širší teritorium střední Moravy, A. Binar se rozhodl pozvolna připravovat na transformaci svého zájmu o poválečný hospodářský a sociální vývoj Hlučínska v témata vojenské historie.

„Abych to vyjádřil symbolicky, velí mi k tomu univerzita, kde jsem našel uplatnění,“ přiznal rodák z Ludgeřovic na Hlučínsku, v Opavě známý také jako jeden z autorské dvojice titulu Opava ve vzpomínkách vydaného Slezskou univerzitou v rámci řešení výzkumného záměru Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy na Ústavu historických věd FPF k příležitosti 20. výročí listopadových událostí roku 1989. „To ale nijak neznamená, že bych se ke specifické problematice dějin rodného kraje rád alespoň dílčím způsobem nevracel,“ potvrdil současně A. Binar.