OPAVA - Už patnáctou v pořadí byla konference, jež se ve dnech od 31. března do 3. dubna věnovala v Nízkých Tatrách aktuálním otázkám digitalizace knihoven. Mezinárodního setkání Digital Library se za Slezskou univerzitu v Opavě zúčastnila PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., zástupkyně vedoucího oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví.

Na svém pracovišti se mj. věnuje výuce předmětu Digitalizace písemného kulturního dědictví v bakalářském studiu, a tak není divu, že její letošní účast na konferenci nebyla první. „Tato jednání jsou na Slovensku pořádána jak na úrovni národní, tak mezinárodní, a to se značným ohlasem. Může ho prokázat též informace, že o nedávnou konferenci projevilo zájem téměř 150 účastníků ze 13 evropských zemí,“ potvrzuje dr. L. Foberová s tím, že v jejím programu vystoupili zástupci institucí z oblasti knihovnictví, archivnictví a informačních technologií, ale i těch, jež se věnují kulturním a sbírkovým aktivitám. Klíčovými tématy konference se tak staly praxe v digitalizaci, prezentace digitálního obsahu a digitálních služeb, mobilní digitální knihovna či depozitáře a otevřený přístup Open Access.

„Digitalizaci se dnes věnuje celý svět a evropské iniciativy nejsou zanedbatelné. Celá řada grantů nabízí financování nejrůznějších aktivit spojených s digitalizací písemného kulturního dědictví. Asi nejvýznamnějším počinem v tomto směru je vznik Evropské digitální knihovny Europeana,“ přibližuje celoplošnou aktuálnost tematiky L. Foberová a Europeanu představuje jako „evropskou digitální knihovnu, muzeum a archiv“, který v sobě programově propojuje přístup k dokumentům uchovávaným ve sbírkách kontinentálních muzeí, knihoven, archivů a audiovizuálních sbírek.

„Obsah, jenž tento portál zpřístupňuje, představují výtvarná díla, mapy, fotografie, muzejní objekty, knihy, periodika, dopisy a deníky, archivní materiály, hudební nahrávky a mluvené slovo z fonografických válečků, magnetofonových pásek, rozhlasové a televizní přenosy i filmy,“ vypočítává dr. L. Foberová. Má-li ilustrovat jeho objem, připomíná, že při prvním spuštění portálu se předpokládalo zpřístupnění dvou milionů digitálních objektů. V roce 2010 už to nicméně bylo 6 milionů položek a v roce 2013 nabízela Europeana 30 milionů objektů, tedy patnáctinásobek původního rozsahu. „Přesto starý kontinent za světem, na jehož špici se vedle USA pohybují země jihovýchodní Evropy, pokulhává,“ dodává, přičemž ovšem plně zohledňuje i rozdíl v kvalitě realizované digitalizace.

V našich podmínkách se opíráme o strategii digitalizace schválenou vládou ČR (usnesení ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013-2020). „Vláda při jejím posuzování vycházela z podkladové studie k Národní strategii digitalizace kulturního obsahu z roku 2009,“ specifikuje dr. L. Foberová, ale zároveň upozorňuje na trvající vážné mezery v právním prostředí, jež by pomohly digitalizaci nabrat rychlejší tempo. O to se snaží i Svaz knihovníků a informačních pracovníků, když je společně s Národní knihovnou ČR iniciátorem konferencí, jež se touto tematikou, tedy postavením a úkoly archivů, knihoven a muzeí v digitálním světě, zabývají. „Když si jen představíte, že životnost digitalizace je pět desetiletí, pak se jedná o zadání opravdu víc než náročné a pro knihovnictví vlastně významem nejpřednější,“ charakterizuje.

Vzhledem k důležitosti digitalizace se dr. L. Foberová z pozice hlavní organizátorky opavské konference Kniha ve 21. století (v únoru se uskutečnil její 10. ročník) vážně zamýšlí i nad tím, že se digitální služby stanou podtitulem jednoho z příštích odborných setkání knihovníků na půdě Slezské univerzity. Ještě dříve se ovšem musí vyrovnat s dalšími naléhavými výzvami. „K 15. dubnu je stanoven termín uzávěrky příspěvků pro obsah sborníku z letošní konference, jehož závěrečné redakce se tentokrát ujmou kolegové z Moravské zemské knihovny v Brně,“ konstatuje a sama se soustřeďuje na práci na dvou zamýšlených monografiích.

„První vyjde v podobě elektronické knihy (e-book) díky Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě. Titul se bezprostředně váže na problematiku efektivnosti komunikace ve službách a je před dokončením. Mnohem víc času mě bude stát příprava druhé monografie, jejíž název je zatím pouze v pracovní verzi. Raději proto prozradím jen to, že bych ji ráda vydala rovněž v tištěné podobě,“ uzavírá karvinská rodačka. Jedna z prvních tří knihovnic Fakultní odborné knihovny Obchodně podnikatelské fakulty na počátku devadesátých let minulého století se zkušenostmi z řídící práce v Knihovně Matěje Josefa Sychry ve Žďáru nad Sázavou a poté v Knihovně Jiřího Mahena v Brně by v horizontu dvou let chtěla ukončit habilitační řízení na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde před čtyřmi lety získala i titul Ph.D. „K tomu ale vede ještě složitá cesta,“ uvědomuje si.