Foto: Hvězdárna Úpice

OPAVA - Už několik týdnů nás média připravují na částečné zatmění Slunce, které zasáhne i naši planetu dnes 20. března. Pro řadu z nás to bude nevšední podívaná. Popisovat, jak zatmění Slunce vzniká a co se ve vesmírném okolí planety Země děje, určitě nemusíme. O tom se už napsala spousta řádků. My jsme se vydali na Ústav fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde se nás ujal Mgr. Martin Petrásek. Víme, že na “fyzice“ působí řada jiných, vědecky významnějších astrofyziků, ale my si chtěli popovídat o zatmění Slunce a vědě vůbec z pohledu její popularizace. A právě oddělení Multimediálních technik, které Martin vede, se popularizaci vědy věnuje.

To, které přijde 20. března patří mezi větší zatmění, když pokryje prakticky tři čtvrtiny Slunce. Ptáme se, jaký je to jev z pohledu popularizace vědy?

Upozornění!
Nikdy se na Slunce nedívejte očima bez řádné ochrany. A to ani slunečníma brýlema. A to platí i o zatmění. Z dostupných ochranných zůsobů mohu doporučit například tyto: svářečské sklo hustoty 12 nebo 13; rozebrat starou 3,5“ disketu a použít její kotouček; anebo použít vyvolaný neexponovaný film (je znatelně černý) a pokud nestačí jeho jedna vrstva, tak jej ideálně přeložit nadvakrát. Poslední možnost je sledovat zatmění na hvězdárně a tam je možno zakoupit i jednorázové speciální brýle.
„Částečné zatmění Slunce je z kalendářního hlediska nesporně zajímavé, protože se stává málo, zvláště v našich končinách, ale jinak z pohledu vědy nebo z pohledu astronomických událostí není tolik významné. To ale neznamená, že si to nechám ujít a nebudu je sledovat,“ říká trochu nečekaně na úvod Martin Petrásek a hned dodává, že přesto určitý význam tento jev samozřejmě také má. „Pozorování jakéhokoli jevu na obloze, ať už je to zatmění Slunce nebo třeba pád hvězdného roje perseidů, má svůj astrofyzikální význam. Mnohem větší význam má ale společensky. Je to vzácný jev a je to kosmický jev, takže z tohoto pohledu je to nejvýznamnější z pohledu popularizace astronomie. Ostatně nejednoho fyzika přitáhla k jeho profesi právě nějaká důležitá astronomická událost,“ dodává Petrásek.

Jak bude zatmění probíhat? „Pokud si na to nevzpomenete a nebudete Slunce sledovat například přes svářečské sklo, ani to nepoznáte. Jen na slunečním kruhu bude vidět, že se něco děje. Zatmění, jaké nastane, nezpůsobí žádné lidskému zraku znatelné změny světelných podmínek. Oproti některý fámám, které se občas šíří mohu uklidnit, nedojde k rozpoznatelnému setmění, zvířata se nebudou plašit a ani se “nezblázní“ technická zařízení. Malý pokles teploty nastane asi stejně tak, jako když Slunce částečně zakryje mrak. Ale ani to člověk vlastně pořádně nepozná,“ vysvětluje vedoucí oddělení Multimediálních technik.

Úplné zatmění Slunce 20. března 2015. Zdroj: NASA
Průběh zatmění Slunce 20. března 2015. Zdroj: A. T. Sinclair - NASA
Zda to vyjde a zatmění Martin i my všichni ostatní uvidíme, bude záležet i na dalších faktorech. Třeba počasí. To by ale mělo, alespoň tady na Opavsku, pozorovatelům přát. Snad i proto Martin a jeho studenti posunuli odlet na pracovní workshop na Kanárských ostrovech. Nechtěli celé zatmění strávit kdesi v odletové hale. Zkrátka, zatmění je pro lidi přitažlivé.

Proč ale považují lidé zatmění Slunce za doslova magické? Nejspíš to pramení ze zkušeností s těmi úplnými zatměními, tedy se zatměním, kde Měsíc zakryje celý sluneční kotouč. Martin nám popsal svou osobní zkušenost. Když bylo úplné zatmění sluce v roce 1999, vydal se Martin Petrásek spolu s dalšími tisíci lidí z celé Evropy do Maďarska. „Byl to pro mne úžasný zážitek. Sluneční kotouč byl už prakticky celý zakrytý, zbývalo opravdu jen odhadem pár procent, když se začalo šeřit. Pak najednou přišel poslední sluneční záblesk okrajové korony a byla tma. Tedy ne úplná, ale velmi znatelná. Ten přechod ze světla do šera je několikavteřinový. Ptáci ztichli, lidi úžasem oněměli, i když předtím už byl z dálky slyšitelný jejich údiv, jak se ten okamžik blížil. Byl to skutečně magický moment, z ničeho nic zmizelo Slunce na obloze a místo něj se objevilo něco jako hořící obruč.“  Dodává, že jev je fascinující i z optického pohledu, kdy malinký Měsíc a obrovské Slunce jsou shodou mnoha náhod na obloze úhlově stejně veliké a obíhají v tak blízkých rovinách, že se mohou čas od času překrýt. Pokud tam jsou nějaké rozdíly, které bývají v řádu několika málo procent. Někdy vznikne tzv. prstencové zatmění Slunce, které je možná vizuálně také zajímavé, ale ne tak magické jako zatmění úplné. „Úplné zatmění Slunce považuji za jeden ze svých nejsilnějších astronomických zážitků, i když jsem u toho fotil a vlastně tu zásadní část celé slávy jsem nevnímal na plno, přesněji viděl ji spíše skrz hledáček fotoaparátu,“ říká Martin Petrásek.

Páteční zatmění si tedy nenechte ujít ani vy. Podle informací bude největší viditelné v České republice mezi lety 2011 a 2026 a také až do června roku 2021 poslední zatmění Slunce, které z našeho území spatříme. Při maximální fázi bude Měsíc krátce před 11. hodinou dopolední středoevropského času zakrývat shora okolo 73 procent slunečního disku. Jev spatříme v celém průběhu a maximální fáze zatmění proběhne poměrně vysoko, přes 35° nad obzorem. Přímo při zatmění bude také příležitost vyhledat si na denní obloze planetu Venuši – najdete ji nalevo od Slunce asi na šířku 5 pěstí natažené ruky. Pro lepší představu, jak bude úkaz probíhat, se můžete podívat na animaci A. T. Sinclaira z NASA (vlevo výše) a více se dozvíte z webu České astronomické společnosti.

Jen pro úplnost, dnešní zatmění bude také pozorovatelné jako zatmění úplné. Abyste jej viděli, musíte ale být v oblasti Severního moře, nejlépe na Faerských ostrovech nebo na Špicberkách. Proto hodně cestovatelů a astronomů zvolilo jako místo pozorování palubu dánského parníku Smyril Line.
Z Ústavu fyziky se expedice za tímto úplným zatměním účastní studentka 2. ročníku Astrofyziky Martina Exnerová a pevně věříme, že jí bude počasí přát a o zážitky se s námi po svém návratu podělí.