Ústav bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě a jeho oddělení lingvistiky stojí za vydáním společné monografie Dialektologie a geolingvistika v současné střední Evropě. Uspořádali ji PhDr. Zbyněk Holub, Ph.D., a Mgr. Ing. Roman Sukač, Ph.D., úvodem ji opatřila doc. PhDr. Eva Höflerová, Ph.D., vedoucí ÚBK.

Hodnocení vlastního obsahu již před časem vzniklé, ale publikovanými výstupy dlouhodobě přitažlivé publikace o téměř 250 stránkách, do níž přispěly více než dvě desítky autorů (za ÚBK Petra Neubertová a Zbyněk Holub s příspěvkem „K jazykové situaci na pomezí českého, polského a původního pruského Slezska na modelu tzv. prajzského nářečí v obci Chuchelná), přísluší jistě jiným. Pro prvotní informaci postačí uvést, že ji recenzovali prof. RNDr. Václav Blažek, CSc., a PhDr. Ondřej Šefčík, Ph.D. (oba z Masarykovy univerzity Brno), a že jednotlivé do ní zařazené texty jsou rozčleněny do čtyř oddílů (Dialekty nebo mimojazyky, Obecné otázky dialektologie, metodologie a mezioborové vztahy, Současný dialektologický výzkum a Specifické otázky dialektologie).

I pro ty, kdo se s ní neseznámí blíže, je ovšem podstatné především zjištění, že její vydání dokládá intenzivní zahraniční styky jazykovědců ÚBK se světem. Ano, doslova, protože jsou tu zastoupeni jak jejich kolegové z jiných našich odborných pracovišť, tak též ze Slovenska, Polska, Litvy, Kanady a USA. Zámořské vědce zastupují slavista prof. dr. Marc L. Greenberg z University of Kansas a prof. dr. Joseph Schallert z University of Toronto. První v docela nedávné minulosti dvakrát pracovně zavítal na Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty (v červnu 2010 při konferenci věnované dialektologii a lingvistice a později při měsíčním pobytu v listopadu 2011). Druhý byl účastníkem téhož odborného setkání konaného před třemi lety, ale už o rok dříve rovněž 5. ročníku workshopu IWOBA (International Workshop on Balto-Slavic Accentology).

V závěrečném slově provedl Z. Holub jejich výčet. Je natolik přesvědčivý, že se ho patří, na doklad vybrané společnosti, do níž se odborní pracovníci oddělení lingvistiky svými čilými profesními aktivitami z posledních let dostali, na tomto místě zopakovat. „Vydání společné monografie bezprostředně navazuje na současná dialektologická a geolingvistická zkoumání, která probíhají v celoevropském kontextu,“ zasazuje edici do širšího odborného rámce.

Za partnery pracovníků ÚBK zároveň označuje kolegy působící na četných významných světových univerzitách. Dvě zámořské již byly jmenovány, v Evropě vyvíjejí vědeckou a pedagogickou činnost na Universiteit Leiden, na Uniwersytecie Wrocławskim a na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře, na domácích školách pak pracují na Univerzitě Karlově a na Masarykově univerzitě. „Rozvíjí se ale také spolupráce s prestižními vědeckými pracovišti evropského i celosvětového významu, např. s Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR, (s jeho pražským centrem i s brněnskou pobočkou), s Ústavem litevského jazyka ve Vilniusu, s Jazykovedným ústavom Ľ. Štúra Slovenské akademie věd v Bratislavě a s Instytutem Języka Polskiego Polskiej Akademii Nauk w Krakowie,“ dodává jazykovědec, jenž v Opavě přednáší vývoj češtiny a dialektologii.

Ve svém shrnujícím pohledu ovšem neopomíjí ani studie českých a slovenských dialektologů, které byly publikovány již dříve a nadále slouží jako podklady k lexikálnímu výzkumu. „Naše monografie přináší řadu podnětů, jež by se mohly stát jistou motivací i pro budoucí setkávání dialektologů, geolingvistů, onomastiků, jazykových regionalistů i odborníků z příbuzných oborů,“ konstatuje. Nebrání se ani předpokladu, že v tomto směru podnítí zájem o problémy, které postihuje. „Navíc v podobě zprávy o stavu některých typů výzkumu v oboru se snad ukáže být přístupnou též čtenářům z řad širší veřejnosti,“ uzavírá Z. Holub.

Foto: Prof. dr. Marc L. Greenberg z University of Kansas přispěl do společné monografie úvodní studií „A Balkanism in Central Europe? Realis vs. irrealis in subordinate clauses in Prekmurje Slovene“.