„Výukový týden začíná povídáním u čaje,“ říká o studiu v Turecku budoucí ekonom Tomáš Pecha

KARVINÁ - Zdá se, že se Turecko stalo pro Tomáše Pechu, posluchače druhého ročníku navazujícího magisterského studia oboru Evropská integrace Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, doslova osudovou zemí. Posuďte sami: poprvé se tam objevil před pěti lety jako turista a země ho doslova uchvátila. Podruhé to bylo v době bakalářských studií, kdy na partnerské univerzitě v Çanakkale strávil celý jeden letní semestr a výsledkem pobytu byla bakalářská práce na téma Turecko jako kandidátská země Evropské unie. Potřetí to bude od letošního 6. února, kdy pro Tomáše začne další čtyřměsíční studijní pobyt. Posledně se věnoval studiu turečtiny, obchodní angličtiny, event managementu a studiu dalších předmětů, ale hlavně odjížděl sbírat materiál pro svoji bakalářskou práci. Letos bude pokračovat ve studiu turečtiny a předmětů, jako jsou firemní finance, základy komunikace, apod., ale opět hlavně odjíždí sbírat materiál pro svoji práci – tentokrát již však práci diplomovou.

„Moje závěrečná práce bude vlastně navazovat na práci bakalářskou a chci se v ní věnovat obchodním vztahům Turecka a EU,“ říká o svém pobytu Tomáš Pecha.

Když odjížděl na první pobyt, měl z neznámého jazyka docela obavy. Přiznává, že jeho angličtina v té době nebyla nijak skvělá, ale věřil, že tento problém mu pomůže překonat praxe. Pak ale narazil na učitele turečtiny, který anglicky mluvil snad nejhůře ze všech. „Nedokázal nám pořádně nic vysvětlit, a tak spíš používal ruce a gestikulace, byla to taková škola hrou. Navíc měl velmi rychlé tempo výuky, což nám moc nevyhovovalo,“ vzpomíná Tomáš na první setkání s turečtinou. Nicméně i když tento jazyk považuje za těžký, zejména skloňováním a časováním, vnímá ho jako neobvyklý a hodně zajímavý. „Když musíte, tak se do toho dostanete a jde to,“ říká dnes a na pokračování studia turečtiny se těší.

Překvapením pro něj byla i organizace výukových hodin. „Ráno jsme se sešli ve škole a učitel si s námi nejdříve popovídal. Jak se máme, co se nám líbí, kde jsme byli o víkendu... Objedná se k tomu čaj a vyučovací den tak nějak v poklidu začne,“ říká o studiu na turecké univerzitě Tomáš. Pro něj i jeho dočasné spolužáky škola připravila několik výletů a třeba hned v prvním týdnu jako uvítání snídani ve velmi hezkém univerzitním kampusu, který se nachází přímo u moře.  Město Çanakkale překvapilo Tomáše svojí mladostí a životem. „Je to mladé studentské město, plné lidí. Na zdejší univerzitě studuje okolo třiceti osmi tisíc posluchačů. Má dvanáct fakult, jedna je v samém centru města, další asi půl hodiny cesty za městem a některé se nachází i mimo město Çanakkale. Z hlavního kampusu, který je na kopci, je krásný výhled na moře i město. Zahraniční studenti zde bez problémů zapadnou, ať ve škole, nebo v podnájmech u rodin, kde především bydlí. Můžeme mít o zdejších lidech a pravidlech různé představy, ale Tomáš i jeho kamarádka Veronika, která s ním v Çanakkale na studiích byla také, se zde cítili velmi dobře. „Dokonce mi řekla, že jí město připadlo bezpečnější než Karviná,“ tlumočí názor kamarádky Tomáš.

Přesto některé rozdíly oproti českým zvykům registroval: „Třeba mne překvapil vztah kluků a holek. I když se Çanakkale nachází v západní části Turecka a vliv islámu je tu poměrně malý, byl jsem svědkem toho, že když se na ulici veřejně kluk s holkou políbí (to se týkalo především zahraničních studentů), některé Turkyně, když byly tohoto svědky, se cítily být očividně pohoršeny. Zvláštní byl pro mne také zvyk mezi muži, kteří se při pozdravu vzájemně dotknou čely a naznačí polibek. S holkami ale ne,“ říká Tomáš. Ten neodolal, a vyzkoušel si tradiční saunu hammam. Přestože se jedná o výhradně mužskou záležitost, je nepřípustné, aby se zde někdo úplně svlékl, jako třeba v sauně, jakou známe my. Zkrátka neustále zde musíte být zahalený. V Çanakkale ani zbytku Turecka neplatí zákaz prodej alkoholu, avšak při jeho nákupu musíte sáhnout do peněženky hodně hluboko. „Zatímco na letišti v bezcelní zóně stála láhev vodky v přepočtu na naše koruny tři sta, v Çanakkale, v supermarketu podobného našemu Tescu, stála ta samá láhev od 850 do 1 000 korun,“ vypočítává jako příklad Tomáš.

Islámskou minulost země českému studentovi připomínaly hlavně mešity s minarety a pravidelné vyvolávání muezzinů. S modlením na ulici se nesetkal. Zato si oblíbil bazar, který zde každé úterý, pátek (největší) a neděli nabízel nekonečný výběr ovoce, zeleniny, sýrů a dalších potravin. Turecká gastronomie ale Tomáše neoslovila, snad s výjimkou sladkostí. Zpočátku se stravoval hodně v univerzitní jídelně, kde jídla sice bylo nadbytek, ale chuťově mu nevyhovovalo. Později si občas něco uvařil doma nebo chodil do restaurací ve městě.
Tomáš Pecha také dostal možnost představit svoji zemi spolužákům. Svoji přednášku, jako budoucí ekonom, pojal stylově: Dopad hospodářské krize na Česko. A při té příležitosti představil řadu českých zajímavostí. „Byl jsem překvapen, jaké znalosti Turci mají o českém fotbalu, znají naše hráče. A jak milují české pivo,“ říká s neskrývaným úsměvem na rtech.

Tomáš Pecha se tedy za několik dní znovu vrátí na "místo činu“. Přestože jeho pobyt v Çanakkale bude mít především studijní náplň, rád by si našel čas poznat Turecko i v jiných částech: „Chystám se procestovat východ Turecka, kam už mám koupenou na květen letenku. Oproti Çanakkale je tam jistě větší vliv islámu, jiná kultura, architektura, jiné zvyky. Rád bych je poznal,“ říká závěrem Tomáš.