Filip Dvořák se svými pěti spolužáky dokumentoval na centrálním opavském hřbitově hodnoty funerální kultury
OPAVA - Pro svůj loňský podzimní záměr pořídit dokumentaci ohrožených hrobů a hrobek na ústředním opavském hřbitově našel doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D., zástupce vedoucího Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty, pochopení hned dvakrát. Proto za ně mohl, a udělal to rád, 7. dubna v Klubu Art Obecního domu veřejně poděkovat.
Nejprve se s porozuměním setkal u šesti studentů prvního ročníku navazujícího magisterského oboru Ochrana kulturního dědictví. Filip Dvořák, Jakub Kaleta, Lucie Kališová, Barbora Lebocová, Eliška Lepařová a Soňa Wronová se prakticky po celý zimní semestr probíhajícího akademického roku věnovali dokumentaci hodnot funerální kultury, které po konzultaci s doc. Šopákem v různých částech hřbitova nacházeli. Podruhé vstřícný přístup projevila Opavská kulturní organizace, když studentům a jejich učiteli umožnila veřejnou prezentaci výsledků pořízené dokumentace. Publikum se tak spolu s nimi neslo večerem „Na křídlech věčnosti…“
Na Šopákovo úvodní slovo, v němž se „strůjce“ programu prošel Slezskem s cílem představit typologii jeho funerální kultury, navázal posluchač Filip Dvořák. Pro bakalářské studium si na Slezské univerzitě absolvent oboru Stavební obnova na Střední průmyslové škole železniční a stavební v Šumperku vybral historii a památkovou péči. „I když jsem pokukoval i po dějinách umění v Olomouci, nakonec ve mně zvítězila touha spíš pokračovat v tom, s čím jsem se na střední škole ztotožnil,“ přiznal sympatický mladík z Libiny na Šumpersku. Bakalářskou práci pod vedením doc. P. Šopáka věnoval stavebně historickému průzkumu objektu měšťanského domu z 19. století v místě svého bydliště a má už jasno i o magisterské diplomce. „Povede mě znovu doc. Šopák a konzultace s ním vyzněla pro téma, v němž se budu snažit o uchopení architektury a urbanismu Šumperka v období let 1780-1850,“ vyjevil Filip.
Než se dostal k dokumentaci vybraných hrobů a hrobek na opavském městském hřbitově, měl už za sebou nejednu „památkářskou“ zkušenost. „Spolupracuji už delší dobu s akademickým sochařem a restaurátorem René Tikalem, specialistou na kámen a štuky. Tak se mi naskytla příležitost podílet se na práci na průčelí a balustrádách před bazilikou na Svatém Kopečku, na sousoší sv. Jana Nepomuckého ve stejné lokalitě, na mariánském morovém sloupu v Uničově nebo na sv. Floriánovi v Dubu nad Moravou, jehož autorem je ostatně také Filip,“ vypočítává s úsměvem jmenovec barokního sochaře Filipa Sattlera (1695-1738) působícího zejména na Olomoucku. Tam by chtěl po absolutoriu najít v oblasti památkové péče uplatnění i „náš“ Filip. „Olomouc je pro mě asi vyvoleným městem,“ říká a nemyslí pouze na jeho památky, ale rovněž na kapelu Empty Hall of Fame orientovanou na hard-core, v níž hraje na kytaru. „Její členové jsou z různých míst, nicméně jsme se shodli, že sehnat v Olomouci místo pro zkoušky by bylo ideální,“ naznačuje Filip, jak vážně svého prvního koníčka bere.
Když se vrací k čerstvé zkušenosti ze semináře doc. P. Šopáka, potvrzuje, že Opava mu jako místo vysokoškolského studia vyhovuje. „Mám-li to dokumentovat na dokumentaci hrobů a hrobek, naše práce se podobala terénnímu výzkumu. Každý z nás zpracoval zhruba do dvou desítek karet, z nichž se lze nyní dozvědět řadu zajímavostí jak o současném stavu výzdoby hrobů, tak samozřejmě o osobnostech s nimi spjatých. Zmínku podle mě zasluhuje, že nikdo z nás šesti, kdo jsme se do této činnosti pustili, není přímo z Opavy,“ odhaluje Filip to, co mu, ale i dalším spolužákům, mezi nimiž jsou též dvě absolventky oboru restaurování na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, jež do Opavy přišly až ze západních Čech, ukončená práce přinesla. „Osobně pro mě bylo zajímavé třeba bližší poznání rodiny známého tiskaře Adolfa Drechslera nebo zralé osobnosti Henrietty Sylva Taroucca narozené v Šenově v rodu Skrbenských a pohřbené v Opavě, výtvarně nadané, což vedlo k jejímu přátelství s Josefem Mánesem a společným pobytům v Čechách pod Kosířem,“ ilustruje.
Po Filipově pak přišly na řadu prezentace jeho spolužáků z ročníku, za nimiž udělalo tečku závěrečné slovo doc. P. Šopáka. Programu se zúčastnili i dva vrcholní představitelé opavské radnice, primátora prof. PhDr. Zdeňka Jiráska, CSc., nevyjímaje. „Myslím si, že prezentace užitečnost realizace původního záměr potvrdila,“ zhodnotil doc. Šopák a netajil, že ho vklad studentů inspiroval k dalším podobným zadáním. To nejbližší už dokonce vyslovil a učinil ho tak do jisté míry závazným, ale protože zasluhuje samostatné představení, nechejme si ho až na příští setkání s opavským uměnovědcem. Při jeho agilitě na něj nebudeme čekat dlouho.
