Studenti pozvali hosty na staroslezské speciality a sklidili slova uznání

OPAVA - Hned dvakrát pozvali o uplynulém víkendu studenti Slezské univerzity hosty k návštěvě gastrocentra Slezské univerzity v Opavě. Podobně jako řada dalších restaurací v regionu, které se zapojily do akce Týden slezské kuchyně, i oni se rozhodli podpořit zájem o tradiční slezskou kuchyni a připravili dva zážitkové večery, jež měly společné téma regionální kuchyně Slezského Opavska, jen svojí náplní se trochu lišily.

Páteční večer připravovaný pod taktovkou studenta třetího ročníku oboru Lázeňství a turismus Petra Hobži přinesl tradiční slezská jídla tak, jak je vařily naše babičky a prababičky. Recepty na ně objevil Petr při práci na své bakalářské práci a snahou jeho i jeho spolužáků bylo nabídnout hostům večera jídla připravená přesně podle receptur ze starých kuchařek. Druhý večer, sobotní, kterému vládl posluchač Lukáš Kramný, posluchač stejného oboru jako Petr, se věnoval také slezským tradičním pokrmům, ale přece jen z trochu jiného pohledu: „Snažili jsme se uvařit a podat našim hostům tradiční jídla, ale upravená v souladu s moderními trendy slow foodu,“ vysvětlil nám hned na úvod Lukáš Kramný (o slow foodu níže). 

„My jsme věděli, že takovou klasikou Slezska je například slezské nebe a další relativně známá jídla, ale při studiu knih a kuchařek jsme byli překvapeni, že tou opravdovou zdejší klasikou jsou polévky, například chlebjanka nebo vodněnka a jídla založená na bramborách a zelí. Zajímavým zjištěním pro nás bylo, jaký velký podíl mělo ve stravě lidí ovoce, ať už čerstvé, nebo sušené. Určitě jsme čekali, že slezská kuchyně byla přece jen bohatší,“ říká o přípravě večera Petr Hobža. Nicméně sestavit menu, které by bylo určitou dokumentací staroslezských specialit, zas takový problém nebyl, Petr už dopředu věděl, co by se v něm mělo objevit. „Asi největší úspěch měly smažené švestky,“ říká dnes Petr.

Dalším rozdílem pak bylo, že v pátek byla jídla snoubena s pivy vyráběnými na území Opavského Slezska, tedy pocházejícími z  pivovarů v současnosti zde působících, v sobotu se snoubilo s víny. V tomto případě byla situace přece jen složitější, neboť zdejší kraj nepatří mezi vinařské oblasti a pěstovaly se zde vlastně jen odrůdy, které naše legislativa nezařadila mezi oficiální, a tedy se muselo sáhnout do produkce moravských oblastí. Nicméně promyšlená kombinace jídel a vína, prezentovaná studentkou-sommelierkou Lucií Růčkovou, přinesla chuťovým buňkám konzumentů mimořádné zážitky. Velkým pomocníkem v tomto směru se stal studentům pan Hahn z Velkých Hoštic, který se vinařství věnuje už několik desetiletí.

Oba večery od A do Z připravili studenti Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Byli nejen na place, kde své hosty obsluhovali a provedli celým večerem, ale také pracovali v kuchyni, kde se vše připravovalo. Sobotním večerem provázel právě Lukáš: „Chtěl jsem lidem připomenout nejen tradici slezské kuchyně, ale také suroviny a rostliny, které se tu vyskytují, ale dnes už je naše kuchyně téměř nevyužívá. Seznámit je s vlivy, které na náš organismus mají, a tím, jak je do našeho jídelníčku znovu zařadit,“ popisuje Lukáš Kramný. Ten si ke krátké přednášce pozval také Báru Masopustovou, provozovatelku Slezského bylinkářství, která tato slova jen podtrhla a na několika příkladech poukázala, že i zde ve Slezsku rostou rostliny, které mají obdobně prospěšné vlastnosti, jako mají součásti drahých preparátů třeba ze Švýcarska. „Slezská kuchyně, alespoň v této části, je bohužel prakticky zapomenutá. Určitě je to škoda, protože je i z dnešního pohledu velmi zdravá a má na to, aby se na naše talíře zase vrátila. Bylo by hezké, kdyby ji lidé znovu začali objevovat,“ soudí Lukáš Kramný.

Při přípravě večerů nezapomínali studenti ani na vlastní kreativitu a hostům jako uvítací přípitek či digestiv nabídli nápoj podle vlastních receptur, ale dodržujících pravidlo, že byl vyroben z produktů pocházejících z opavského regionu. Opět jedna z ukázek, jak probudit určitou tradici, i když v moderním hávu. Ale k ochutnání byla i tradiční jablkovice.

Jak Petr Hobža, tak Lukáš Kramný mohou být se svými večery spokojeni. Hlavně proto, že spokojeni byli jejich hosté, oba večery se uskutečnily v dobré pohodě a vedle dobrého jídla a pití, zajímavých informací potěšili i testem znalostí “prajzštiny“, který mnohé od srdce rozesmál. „Musím přiznat, že jsem zpočátku měl obrovský stres, jak to vše dopadne, jestli to zvládneme. Přece jen byla naše skupina složena ze studentů, kteří nemají až tak blízko ke gastronomii a soustředí se spíše na turismus a práci v cestovních kancelářích. Velmi mi v tomto pomohl Radim Dvořáček, který si vzal obsluhu na povel (Petr řídil přípravu v kuchyni, pozn. red.) a vše začalo fungovat. Hosté byli spokojeni, a tak myslím, že vše dopadlo dobře,“ konstatuje Petr. Podobně vše vidí i Lukáš, i když na rozdíl od Petra už má z podobných akcí poměrně hodně zkušeností a mimo jiné reprezentoval Slezskou univerzitu také na veletrzích Gaudeamus. „Podařilo se nám vytvořit hned od začátku plně kompaktní tým a celý záměr realizovat podle našich představ. Potlesk i pochvala od hostů, které jsme dostaly na závěr, snad znamená, že se jim večer v gastrocentru líbil a že odcházeli spokojeni,“ vrací se k večeru Lukáš. V tuto chvíli je ale nutné Lukášovi trochu oponovat, hostům se totiž domů moc nechtělo. Mnozí ještě dlouho probírali prožitý večer nad sklenkou vína a žádali studenty o recepty, aby si sami zkusili některé z jídel doma připravit.

Smysl obou akcí v gastrocentru nebyl jen jednorázově připomenout tradiční slezskou kuchyni a její možnosti veřejnosti, ale také seznámit s ní dnešní studenty, budoucí provozovatele restaurací, pracovníky hotelů a lázní či specialisty na cestovní ruch. Právě oni se v průběhu svého tříletého studia seznamují s fenoménem regionálních tradic, a to nejen opavských, ale i jiných oblastí naší země. A třeba to budou právě oni, kdo ve svých pracovních působištích začnou objevovat zapomenuté a na stoly svých podniků vrátí to, co dnes většinou už nacházíme jen na stránkách starých knih a v zápisech našich předků.