Politolog Petr Hlaváček provedl dvě své studentky úskalími cesty k jejich prvnímu velkému publikačnímu činu

neděle 20. dubna 2014 17:56

Foto: Ivan AugustinOPAVA - Projekt Studentské grantové soutěže Slezské univerzity „Potenciál České republiky a Polska ovlivňovat rozvoj občanské společnosti v zemích východní Evropy na případu Běloruska a Ukrajiny“ sice už skončil, ale vrátit se k jeho stěžejnímu výstupu není nijak zpozdilé. Ba právě naopak. Patří totiž k těm, jejichž hodnotu čas ještě pozvedne.

Když se pro budoucí knižní titul vykrystalizovalo téma občanské společnosti, vyzval nositel grantu Mgr. Petr Hlaváček, Ph.D., z Ústavu středoevropských studií ke spolupráci studenty. Michaela Uchočová reagovala kladně do pěti vteřin, Veronika Dvořáková si na rozmyšlenou vzala pár dnů. Posluchačky závěrečného ročníku navazujícího magisterského studia oboru Středoevropská studia se rozhodly nezávisle na sobě a autorský tým byl na světě. „Tříčlennou sestavu považuji za optimální,“ říká dr. P. Hlaváček, jenž se problematikou nedemokratických režimů, toho Lukašenkova v Bělorusku pak zvlášť, zabývá dlouhodobě. „Téma jsme se ovšem snažili propojit také na ČR a Polsko,“ upřesňuje celkové zaměření práce, jež dostala název „Rozvoj občanské společnosti v Bělorusku a na Ukrajině a role vnějších aktérů“.

Repro: archiv SU

Anotace publikace

Publikace se zaměřuje na problematiku vývoje občanské společnosti v období let 2004-2012 ve dvou zemích východní Evropy - v Bělorusku a na Ukrajině. Hlavním cílem je zmapování a zhodnocení stavu občanské společnosti v uvedených státech, které dosud neprošly demokratickým konsolidačním procesem, ale naopak se pohybují v kategoriích autoritářského a hybridního režimu. Otázka rozvoje občanské společnosti se posuzuje v širším kontextu politiky podpory demokracie, z něhož vyplývá do jisté míry odlišný význam pojmu občanská společnost i její role v těchto „nedemokratických“ zemích. Práce proto neklade důraz pouze na „klasické“ nevládní organizace, ale rovněž na další významné aspekty a oblasti, které mohou danou občanskou společnost ovlivňovat. Při hodnocení rozvoje občanské společnosti v obou zemích se posuzuje rovněž role vnějších aktérů, konkrétně Česka a Polska, a jejich potenciál tento rozvoj ovlivňovat.

Její spoluautorky Bc. V. Dvořáková a Bc. M. Uchočová se shodují v tom, že jim poskytla skvělou zkušenost. „Půl roku jsme nemyslely na nic jiného,“ netají a spolupráci s dr. P. Hlaváčkem na knize označují za jedno velké překvapení. „Jevila se nám jako nekončící proces, nejednou provázený též stressem, na jehož startu byla velká neznámá a v jehož závěru nás ovládl pocit pýchy, že jsme nárokům hlavního autora nakonec přece jen dokázaly vyhovět. Samozřejmě své sehrál i na tuto práci přenesený vztah student versus učitel, ale určitě bychom do toho šly znovu,“ ujišťují studentky a vzniklý publikační výstup považují za největší školu, jíž se jim v průběhu vysokoškolského studia dostalo. Tu druhou pro ně představuje příprava diplomové práce, kterou oběma přirozeně vede právě dr. Hlaváček.

„Co se týče spolupráce v rámci pracovního týmu, na jedné straně zde byla bariéra ze strany obou kolegyň vyplývající ze vztahu student - učitel, která jim zejména z počátku bránila v tom chápat projekt jako spoluautorské dílo s rovnocenným podílem všech členů týmu. Na druhé straně je nutné ocenit, jaký kus cesty Michaela i Veronika učinily, pokud jde o kvalitu jejich výstupů. Zatímco v prvních fázích projektu vyžadovaly jejich části podstatné zásahy do textu, ty z konce projektu měly nesrovnatelně vyšší úroveň,“ zhodnotil spolupráci dr. Hlaváček.

Michaela s Veronikou se stihly v průběhu řešení projektu zúčastnit i konference Forum 2000, která se na téma Společnosti v přerodu konala v září loňského roku v Praze. „To byl vedle základního vedení našeho podílu na knize ze strany dr. Hlaváčka další velký zážitek,“ říkají a hřeje je i zvládnutí obsáhlé komunikace s řadou subjektů v Bělorusku a na Ukrajině. „Zdaleka ne všichni, které jsme o informace požádali, nám pomohli, ale ceníme si toho, že většina z nich reagovala a projevila zájem, přestože někdy se ukázal jako opožděný,“ vypovídají dále. I proto na otázku, komu by výtisk publikace jako výraz poděkování věnovaly, odpovídají, že by k nim patřila obecně prospěšná společnost Člověk v tísni a ukrajinské ministerstvo práce a sociálních věcí, dokonce přímo v osobě osloveného šéfa tohoto resortu.

Jedno dílo pomohly V. Dvořáková a M. Uchočová dovést do konce, na druhém finišují. „Než navazující magisterské studium uzavřeme, chceme ocenit cestu, jakou obor Středoevropská studia urazil. Přišli kvalitní pedagogové, student má možnost využít skoro rodinného prostředí a zhodnotit ve svůj prospěch snahu učitelů o individuální přístup. Obor má v našich očích jednoznačně budoucnost, i když pro uplatnění přímo v něm bude pochopitelně muset každý z absolventů vyvinout osobní iniciativu,“ posuzují na základě osobních zkušeností, jež získaly za téměř pět let prožitých na Ústavu středoevropských studií. „Pokud mohu něco doplnit, se mnou je to bez velké nadsázky tak, že jsem tu dospěla a vyrostla, získala rozhled i nadhled,“ přiznává M. Uchočová. „A ještě na něco dost podstatného jste zapomněli,“ připomíná dr. P. Hlaváček. „Nabyté analytické myšlení oceníte, ať již se rozhodnete pokračovat v doktorském studiu, nebo odejdete do praxe,“ uzavírá odborný asistent Ústavu středoevropských studií.

Vizitky autorů

Petr Hlaváček působí na Slezské univerzitě od roku 2011, kdy na Fakultě veřejných politik vzniklo nové odborné pracoviště, Ústav středoevropských studií (ÚSES). V současné době se vedle ostatních povinností vědecko-pedagogického pracovníka věnuje projektu „Provázanost politických elit na regionální a centrální úrovni“ (Fond mikroprojektů Euroregionu Silesia, operační program Přeshraniční spolupráce ČR – PR 2007-2013). Jako partner řešitelského týmu sestaveného ze čtyř odborných asistentů ÚSES vystupuje v projektu Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Raciborzu.

Veronika Dvořáková přišla na Fakultu veřejných politik do Opavy studovat z Olomouce. Po maturitě získala roční praxi působením na úřadu práce. „Přestože má Univerzita Palackého kredit, doma jsem zůstat určitě nechtěla, a protože mě politika baví už odmalička, volba Slezské univerzity se ukázala vcelku jasnou,“ uvedla. K jejím koníčkům patří sport, zejména in-line bruslení, hudba, tanec a malování. Ráda by poznala jiné evropské země, v létě uvažuje o cestě do Velké Británie, ale profesní uplatnění spojuje výhradně s ČR. „Jsem patriotka a asi se budete divit, že do jisté míry i euroskeptička,“ dodala.

Michaela Uchočová sice pochází z Ostravy, ale pro studium na ÚSES se rozhodla se třemi spolužačkami na gymnáziu v Orlové. „Lákal nás nový obor a dostaly jsme se na něj všechny,“ ohlíží se. Aby zvýšila svou uplatnitelnost na trhu práce, rozhodla se také pro studium oboru Ekonomika podniku na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava, kde je v 1. ročníku. Po absolutoriu v Opavě uvažuje o doktorském studiu na Slezské nebo Ostravské univerzitě. I ona by po získání dalších zkušeností v zahraničí ráda zůstala v ČR. „Na ideu sjednoceného kontinentu nahlížím pozitivně,“ potvrdila.

Sdílet
TOPlist Slezská univerzita v Opavě » www.slu.cz « Copyright © 2012-2015