„Kdyby studenti využili všech možností, které OPF nabízí, mohlo by jich najednou odjet až osmdesát,“ říká Bc. Alena Rusinová

KARVINÁ - První vzájemné kontakty přinášeli univerzitní pedagogové a vědečtí pracovníci, kteří při různých příležitostech navazovali v zahraniční spolupráci. Jak se říká, slovo dalo slovo a do našeho regionu začali naopak jezdit představitelé odjinud. Následovaly podpisy bilaterálních smluv mezi naší univerzitou a konkrétními vysokými školami v cizině a za hranice začali jezdit také studenti. V roce 1999 Slezská univerzita v Opavě vstoupila do programu Socrates Erasmus (akronym European Action Scheme for the Mobility of University Students), tedy programu Evropské unie podporujícího zahraniční mobilitu vysokoškolských studentů a pedagogů a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě.

Z pohledu Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) byla prvním partnerem belgická univerzita Lessius Hogeschool van Antwerpen a hned za ní univerzita v irském Limericku. Nicméně studenti a pedagogové mají dnes trochu jiné možnosti. „V současné době máme smlouvy s vysokoškolskými institucemi ve dvaceti šesti zemích, a pokud by chtěli naši studenti využít všech možností, může najednou odjet sedmdesát až osmdesát z nich,“ říká k současnému stavu Bc. Alena Rusinová z oddělení zahraničních styků OPF s tím, že se jedná jak o studijní pobyty, tak i praxe. V současné době je z karvinské fakulty 52 studentů na studijním pobytu a čtyři na praxi s tím, že další dva se připravují na výjezd.

„Vezmeme-li to z pohledu světových stran, nejzápadnější destinací je Irsko, nejsevernější Finsko, nejvýchodnější Turecko a nejjižnější Kréta,“ popisuje oblast možností Erasmu na OPF Alena Rusinová. V “nabídce“, můžeme-li to tak nazvat, si dnes studenti či zaměstnanci mohou vybírat mezi Litvou, Francií, Estonskem, Španělskem, Maďarskem, Portugalskem, Řeckem, Britskými ostrovy a dalšími zeměmi. Nechybí samozřejmě ani sousedé v Polsku či na Slovensku. Jde jen o to, jaké priority si student zvolí. Nejde tu totiž jen o studijní plán nebo jazykové znalosti, které jsou jedním z významných kritérií pro výběr, ale jde tu také o finanční možnosti studenta. Pobytová stipendia do zahraničí nepokrývají celkové životní a cestovní náklady a předpokládá se spoluúčast studenta. Je tedy rozdíl vyjet do Irska nebo do Polska A samozřejmě ne všichni studenti mají jisté finanční zázemí. Proto je vedle atraktivních, ale dražších destinací zájem také o místa bližší a přiznejme si to i levnější. Řada výjezdů také míří na Slovensko. Důvod je prý jednoduchý, je to “za rohem“ a dotyčný má možnost si současně plnit své povinnosti i na domovské fakultě. Nicméně podmínkou studijního pobytu na Slovensku je částečné studium v angličtině. Vyjet na Erasmus mají také možnosti studenti – cizinci, kteří na naší fakultě studují v českém jazyce, čímž se stávají našimi „domácími„ studenty se stejnými povinnostmi i právy. Např. když vyšleme „domácí“ studentku z Ruska na Slovensko, je to pro ni atraktivní destinace a zvolí si studium v anglickém jazyce.

Aby student mohl být nominován na zahraniční pobyt, a využít podporu programu Erasmus či z jiných projektů, musí projít určitým výběrovým řízením, možno říci konkurzem. Ten zatím poslední proběhl 8. dubna a podle zájmu lze usoudit, že kanály, kterými pracovnice oddělení zahraničních styků OPF informují své okolí, fungují dobře. „Studenti už vědí, že Erasmus existuje a vědí také, co jim umožňuje. Dokonce jsem se dozvěděla, že pro některé z nich jsou právě možnosti Erasmu u nás důvodem, proč dali přednost Karviné před jinými školami,“ říká Alena Rusinová a pokračuje: „Pravidla Erasmu ukládají některé náležitosti, které žadatel musí splnit, v případě studentů například musí mít uzavřený první ročník studia a během zahraničního pobytu nesmí studium přerušit. Vybrané studium pak musí svým profilem odpovídat oboru na mateřské univerzitě.“

Každý má možnost podat si přihlášku na dvě destinace, zpravidla na prvním místě volí tu atraktivnější jako je Irsko, Holandsko či Finsko, na druhém místě pak většinou volí místa, kde je větší šance uplatnění. K žádosti musí také žadatel dodat životopis – jeden v mateřském jazyce a druhý v jazyce, ve kterém bude studovat, napsat motivační dopis a doložit informaci o dosavadním studiu. Vlastní pohovor trvá cca čtvrt hodiny a je částečně vedený v cizím jazyce. Hlavními kritérii výběru jsou studijní záměr, studijní výsledky, předpoklady k úspěšnému absolvování studia a jazyková pohotovost, kde se předpokládá jazyková úroveň B2. Komise se většinou sestává ze 4 - 5 členů. Letos jimi byli proděkan pro studijní a sociální záležitosti, proděkan pro zahraniční styky, institucionální koordinátor programu Erasmus, fakultní koordinátorka a studentka doktorského studia.

Výhodou studia v zahraničí není jen rozšíření obzorů a znalostí či praktické procvičení jazyka, ale také uznání kreditů a jejich započítání do studia na Slezské univerzitě. Proto ta podmínka shodného zaměření studia doma i v zahraničí. O způsobu uznání kreditů za předměty absolvované v zahraničí ví student už před odjezdem, což je ztvrzeno tzv. Lerning Agreementem a jeho přílohami. To ostatně platí i pro všechny evropské vysoké školy, které participují v programu Erasmus, neboť právě vzájemné sblížení a uznávání úrovně vzdělávání je jedním z cílů samotného programu.

Součástí programu Erasmus jsou také učitelské mobility. Počet pedagogů vyslaných z OPF, kteří vedli výuku na partnerských univerzitách, se každý rok pohybuje kolem 20. Mnozí učitelé učí své předměty v anglickém jazyce i na OPF. Předměty vyučované v anglickém jazyce jsou součástí nabídky určené především pro přijíždějící zahraniční studenty. Neboť mobilita studentů i učitelů musí být reciproční.

Co v Karviné pracovnice oddělení zahraničních styků postrádá, je lepší spolupráce s Erasmus klubem, tedy přesněji, že jim nezbývá více prostoru s ním pracovat. Klub sdružuje studenty, kteří na pobytu v cizině už byli a mají zájem pomáhat zahraničním studentům při jejich pobytu na OPF. „Bohužel, určitě máme rezervy v přípravě aktivit v rámci tzv. „introduction week“, což hlavně po příjezdu do cizího prostředí každý uvítá. Stejně tak by bylo dobré více se věnovat studentům, kteří se ostýchají jen pomyslet na studium v zahraničí nebo těm kteří odjíždějí. Tato pomoc je dobrovolná, a tak můžeme být rádi alespoň za to, co dnes funguje. Nicméně i tady je stále co zlepšovat, v zahraničí je tato praxe přece jen více intenzivní,“ soudí závěrem Alena Rusinová.