Studium Kulturní dramaturgie mi umožňuje větší tvůrčí rozlet, říká Veronika Teplíková

OPAVA - Pochází z Mikulčic u Hodonína a tvrdí o sobě, že nevydrží ani chvilku posedět. Veronika Teplíková si na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě vybrala obor Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo, který podle jejích slov tuto vlastnost dokonce vyžaduje. A hlavní pozitivum? Především možnost většího tvůrčího rozletu. Po střední umělecké škole, obor Užitá malba, odešla studovat vysokou školu v Ostravě, a to obor Učitelství výtvarné výchovy. Školu ale nedokončila. V Opavě aktuálně studuje druhý ročník.

Největším přínosem je praxe v profesionálních divadlech
Jednou z výhod studia je podle Veroniky motivace, které se jí dostává díky spolužákům. ,,Je totiž skvělé vidět stejně nadšené lidi pro společný zájem, kteří spolu sdílí radosti i starosti. A potom je to náplň samotného oboru. Největším přínosem je pro mě praxe v profesionálních divadlech a vytváření vlastní divadelní inscenace spolu se studenty Slezské univerzity. V neposlední řadě je to setkávání se s přednášejícími, kteří pracují v divadelním oboru.“ Velkou zkouškou pro studenty Kulturní dramaturgie bývá pořádání studentského festivalu Na cestě. To dnes Veronika hodnotí jako velkou zkušenost jak po organizační, tak umělecké stránce.

Bylo by pěkné, mít své malé jeviště
A jak se jí líbí město? ,,Opavu mám velmi ráda, užívám si klid a krásu města. Oproti Ostravě je čistá, upravená a zelená. Cítím se zde moc dobře, jak venku v ulicích, tak ve škole,“ a dodává: ,,Dost času trávím ve třídách budovy na Masarykově ulici, i pobyt ve škole je pro mě potěšením. Studuji obor, který mě velmi baví. A škola jako taková, s vysokými bílými zdobenými stropy, krásnými dveřmi i okny a výhledem na nádvoří se studnou sousedící s kostelem, to je prostě krása,“ dodává jedním dechem. Ale na univerzitě Veronice Teplíkové chybí prostory, kde by mohli studenti uměleckého oboru tvořit: ,,Naši vyučující zajistili od začátku tohoto akademického roku učebnu, do které máme volný přístup a kde můžeme pracovat na svých projektech i po vyučování. Bylo by však pěkné, mít své malé jeviště, nebo alespoň černou místnost.“

Měla jsem možnost sledovat, jaká témata a příběhy se dotýkají ostatních
Letos v dubnu se Veronika zúčastnila finále česko-polského projektu 4x černé na bílém v literatuře a obrazech, v rámci kterého se poslední dva roky konaly literární workshopy pro začínající české i polské autory. Měla tak možnost poprvé vystoupit před publikem se svými básněmi. Nejdříve v Opavě, pak v polské Ratiboři. ,,O možnosti zúčastnit se této akce jsem se dověděla od doc. Libora Martinka, který projekt zajišťuje z české strany. Obě akce, jak básnický česko-polský večer v Opavě, tak celý sobotní den strávený v polské Ratiboři interpretacemi básní všech účastníků, hodnotím velmi kladně. Měla jsem možnost sledovat, jaká témata a příběhy se dotýkají ostatních a jak přistupují k životu, jaká je jejich filozofie. Toto sdílení mě velmi obohacuje lidsky a nacházím v něm další inspiraci pro svoji tvorbu. Dalším inspirujícím přínosem je právě samotné setkání s básníky - profesionály i amatéry.“ A uzavírá: ,,Je skvělé prezentovat umění slova a vidět, že existuje divácké publikum, které k si k němu najde cestu a současně vědět, že Slezská univerzita vychovává jak tvůrce, tak osobnosti, které k tomuto druhu umění mají vztah.“