Na slovech pokaždé dost záleží, na slovech básníků se dá i viset. Den poezie v opavském Klubu Art to potvrdil.
K celorepublikově koncipované iniciativě pražského sdružení Společnost poezie se Opava díky Opavské kulturní organizaci a Nakladatelství Perplex věnujícímu se tu vydávání původní či překladové tvorby mladých autorů letos přihlásila pošesté. Den poezie v Klubu Art se konal 22. a 23. listopadu a přinesl též literární večer v podobě 3x2 autorských čtení.
Kdysi (více ještě v čase, kdy se Opava prezentovala a svou image spojovala s přívlastkem Bezručova) obvyklá setkání literárních příznivců v Památníku Petra Bezruče (PPB) už sice z kalendáře kulturního dění v básníkově rodném městě vymizela, nedá se ale nikterak tvrdit, že by tu literatura už nebyla pěstována. Ba právě naopak, jen zájem o ni se posunul k novým aktivitám, k literární tvorbě, a tedy i poezii mnohem mladší a více současnější. A přirozeně se proměnilo jejich publikum, když také, a to velmi podstatně, snad o několik generací omládlo, což je jistě konstatování radostné.
Před časem dominantní postavení Slezského zemského muzea (SZM) jako tradičního garanta literárního života (naposledy bylo připomenuto výstavou Jan Balabán - Jsem tady, historická výstavní budova SZM, březen - srpen 2013 a trvající výstavou Po stopách Petra Bezruče instalovanou od 56. ročníku zářijového „festivalu všech podob umění“ s podtitulem Cesty kolem světa až do 20. prosince v PPB) rozvíjejí v současnosti vedle samotného statutárního města, jež je finančně podporuje, a občanského sdružení Za Opavu, iniciátora cyklického projektu Básnické hlasy, především Slezská univerzita (SU) a Opavská kulturní organizace.
Na SU byla donedávna zásluhou Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) její Filozoficko-přírodovědecké fakulty pěstována tradice literárních konferencí konaných v rámci Bezručova festivalu. Bude nyní na novém vedení tohoto odborného pracoviště, zda vznikající mezeru po nich zaplní aktivita jiná, či zda se snad ÚBK k této v minulosti osvědčené podobě setkávání literárních vědců vrátí. Úvaha nad ním ostatně zapadá do nutnosti zamyslet se nad koncepcí literárních konferencí ÚBK komplexně. K literárněvědným konferencím v rámci Bezručovy Opavy totiž přibyla i bilaterální odborná jednání česko-polská, ve hře je též otázka, jak v této oblasti udržovat kontakty česko-slovenské započaté už před desítkami let přímou, mimořádně inspirující vazbou na Matici slovenskou, později rozhojňované spoluprací ÚBK s partnery ze slovenských univerzit (Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici). Zdá se, že potřeba posílit základnu setkávání s výstupy badatelské práce literárních vědců tvořenou nyní zejména nepříliš navštěvovanými přednáškami pobočky Literárněvědné společnosti je na pořadu dne.
Ani projekt Básnické hlasy (letos realizovaný ve 4. ročníku) bez spoluúčasti SU nezůstává. Jednu z těch osobností, na nichž je postaven, totiž představuje Mgr. Jakub Chrobák, Ph.D., z ÚBK. Většinu přizvaných hostů z řad našich předních básníků a básnířek v Opavě uvádí a jeho rukopis je na celkové dramaturgii do prostředí Evžen Jazz Café Clubu na Beethovenově ulici připravovaných programů víc než čitelný.
Jak již naznačeno, nedlouho před Básnickými hlasy vznikla v Opavě idea přihlásit se aktivně k celorepublikovému projektu Den poezie připomínajícímu odkaz Karla Hynka Máchy. Ji podporuje Nakladatelství Perplex existující od roku 2006 (za tu dobu stačilo vydat dvě desítky titulů). Šest ročníků opavského Dne poezie přesvědčuje, že město není chudé na ty, kdo pozorně současnou básnickou produkci svých generačních druhů sledují, a dokáže, především prostřednictvím Opavské kulturní organizace, spolupracovat nejen s řadou subjektů v regionu, ale i na národní úrovni.
Literární večer 23. listopadu svedl dohromady představitele básnických generací. To, že se některým z dříve narozených takové označení nelíbilo; vždyť se slovy Mgr. Radka Glabazni, Ph.D. (1980), zástupce vedoucího Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU, za autory střední generace tak úplně nepovažují, nenarušilo šest osobitých výpovědí, o něž se vedle jmenovaného postarali Gabriela Luňáčková (1995), David Bátor (1974), student angličtiny na SU Pavol Korček (1988), Jan Delong (1989) a Miroslav Černý (1977). „I když kámen nezapěnil a pěna nezkameněla (R. Glabazňa ve sbírce Teď ještě hlavou o střepy, Perplex 2010), posluchači Klub Art zaplnili a setrvali i po ukončení oficiální části programu s autory v diskusích. Aby potvrdili, že chtějí dnešní poezii nejen naslouchat, ale k síle jejích inspiračních zdrojů též sami přispívat.
Foto: Některé své texty před publikem Dne poezie v Klubu Art Obecního domu v Opavě interpretoval také Radek Glabazňa.
