V práci pro Opavu a expozici z její historie Cesta města nachází absolventka Kateřina Vojkůvková řadu podnětů
Z viditelných výsledků cíleného usilování na postu vedoucí expozice Cesta města spravované Opavskou kulturní organizací může mít radost absolventka oboru Historie - Muzeologie na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity (SU) Mgr. Kateřina Vojkůvková. Její opavské působení se včetně doby studia začíná okrouhlit na první desetiletí.
Když se na jaře 2011 zúčastnila výběrového řízení na uvedenou pozici, v příznivý výsledek příliš nevěřila. „Jestli si na to dobře vzpomínám, přihlášených bylo 37 uchazečů,“ ohlíží se. Možná rozhodlo, že už měla z praxí v kulturních zařízeních jistou zkušenost získanou ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, jehož dějinám ostatně věnovala také diplomovou práci, i z lektorského působení v historické výstavní budově Slezského zemského muzea. V její prospěch snad zabodovala předložená koncepce činnosti expozice Cesta města, v níž se tím správně zvoleným trumfem ukázaly doprovodné výstavy sledující postižení místa, fenoménů a osobností spjatých s dějinami Opavy. Tak či tak, kurátorkou expozice se Mgr. K. Vojkůvková stala od 2. května 2011.
„Obraz své práce by si měl každý utvářet sám,“ říká a oceňuje ty ze svých nadřízených, kteří jí vyslyšeli a pomáhali její představy v praxi naplňovat. „Bude to potřebné i nadále, protože se jeví nezbytným např. rozšíření sítě lektorů pro dějiny Opavy,“ konkretizuje, přičemž si je plně vědoma, že rozvoj expozice Cesta města je velmi úzce spjat rovněž s personálním rozšířením historického pracoviště Slezského zemského muzea. „Vždyť právě v historické sbírce muzea lze najít jak silesiaka, tak fondy k dějinám Opavy, tedy materiály, které mají pro naši expozici životní důležitost,“ přibližuje. „Proto by stála za oprášení v minulosti podepsaná memoranda, jež se týkají spolupráce Opavské kulturní organizace a Slezského zemského muzea,“ dodává s tím, že první postihuje participaci obou subjektů na vzniku expozice Cesta města, druhé hovoří o vzájemném partnerství v obecnější rovině. „Stálá expozice vyžaduje dílčí, někdy ale nikoliv nepodstatné proměny podmíněné třeba dobou zápůjček, spolupráce jako taková pak představuje koordinovaný postup při realizaci zamýšlených aktivit,“ naznačuje kurátorka.
Mgr. K. Vojkůvková ovšem navíc nezakrývá, že stálá expozice si už nyní žádá přepracování. „Potřebu scénáře s novým konceptem a členěním spojuji s dostatečným časovým prostorem pro jeho vznik a poté i pro odbornou diskusi nad ním,“ upozorňuje a za další výzvu považuje zpracování katalogu stálé expozice, tedy průvodce dějinami města. Dosažení těchto cílů však podmiňují finanční i lidské zdroje. „Nevzdávám to, byť už teď vím, že příspěvek pro expozici bude na příští rok nižší, než byl vloni,“ potvrzuje Mgr. Vojkůvková a na adresu těch, kdo by jí mohli pomáhat, konstatuje, že těch opravdu kvalitních je málo. „Já to mám zatím nastaveno tak, že jsem se rozhodla mít sice práci za méně peněz, ale takovou, která mě baví, než mít práci lépe honorovanou, ale k níž bych přistupovala jen jako k nutnosti,“ netají kurátorka svůj přístup a Obecní dům v Opavě pokládá za svůj druhý domov. Tím rodným je pro ni Horní Bečva v Beskydech, odkud do sídelního města Slezské univerzity v roce 2004 přišla.
V části původního prostoru expozice, která z její inciativy vyčleněním pro pořádání výstav vznikla, je nyní až do konce března instalován materiál k tematice opavských hradeb. „Zřejmě tento termín ještě o měsíc protáhneme, abychom využili předpokládaného jarního dubnového počasí k doprovodným aktivitám výstavy v podobě procházek městem kolem zbytků jeho opevnění,“ vysvětluje. Další výstavní program má Mgr. K. Vojkůvková připraven už včetně roku 2015; přesto je s jeho prezentací opatrná. „Mnohé z titulů se zdají být jasné, realizaci jiných ovlivní především okamžité finanční možnosti,“ vysvětluje.
Z kategorie těch prvních jmenuje alespoň výstavu Opava železniční či prezentaci historických listin připravovanou ve spolupráci se Zemským archivem k připomenutí výročí 790 let první písemné zmínky o Opavě jako o městě. „Jak prokázal doc. PhDr. Jaroslav Bakala, CSc., není rok 1224 pro pohled na Opavu jako na město tím nejzazším, a proto jsme se rozhodli spojit výstavu, mezi jejímiž exponáty by určitě neměla chybět ani listina moravského markraběte Přemysla z roku 1247, jíž se Opavě uděluje právo konání výročního trhu, prohlášená kulturní památkou, s diskusí odborníků se širokou laickou veřejností na téma hledání počátků města,“ komentuje Mgr. Vojkůvková jeden ze záměrů. Jiným je třeba prezentace dvou knižních titulů k dějinám dominikánského kláštera v Opavě na zdůraznění skutečnosti, že o jeho objekt, nyní sídlo Domu umění, dnes rovněž pečuje Opavská kulturní organizace.
Na závěr se kurátorka expozice Cesta města s poděkováním obrací k návštěvníkům. „Ano, bez nich by přece odváděná práce neměla žádný smysl. Dosahují-li v současné době některé přednášky návštěvnosti 70 i více posluchačů, myslím, že na zájem si stěžovat nemůžeme. Tím víc však roste naše odpovědnost, abychom jim vždy předkládali tak kvalitní nabídku, z níž si budou moci bez velkého váhání vybrat,“ uzavírá Mgr. K. Vojkůvková.
