Česko-polsko-německou konferenci Slezsko v dějinách českého státu zaštítil před 15 lety prezident Václav Havel

Zásluhou Ústavu historie a muzeologie (dnes Ústav historických věd) a Slezského ústavu se Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity a Slezské zemské muzeum staly před 15 lety spolupořadateli konference Slezsko v dějinách českého státu. Jednání, které se konalo 10. a 11. listopadu 1998, poskytl záštitu prezident České republiky Václav Havel.

Podpořila ho i Grantová agentura ČR a jeho plenární zasedání se odehrávalo ve Sněmovním sále minoritského kláštera. Vedle návštěvníků z řad veřejnosti se konference zúčastnilo více než osm desítek znalců z vědeckých institucí a vysokých škol z ČR, Polska a Německa.

Na úvod ředitel Slezského ústavu Rudolf Žáček a ředitel Slezského zemského muzea Jaromír Kalus připomenuli 50. výročí založení Slezského ústavu, bilancovali jeho význam především z pohledu přínosu výzkumu historické problematiky Slezska a představili výzkumné tendence a perspektivu tohoto pracoviště. Po nich děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Zdeněk Jirásek vyzdvihl důležitost jednání v kontextu koncepce celé české historiografie a opavský primátor Jan Mrázek upozornil na evropské dimenze minulé i současné problematiky Slezska. Za zahraniční účastníky prezentoval v bloku oficiálních vystoupení Gundolf Keil, ředitel Görhard-Möbus Institut, ideu mezinárodní spolupráce při výzkumu dějin Slezska na příkladu partnerství Julius-Maximilians-Universität Würzburg a Slezské univerzity (SU).

Na rozdílné pojetí zpracování problematiky Slezska v ČR a v Polsku upozornili Z. Jirásek a Wiesław Lesiuk z Opolí. Zatímco v českém prostředí byly do té doby zaznamenány pouhé pokusy o syntézu dějin českého Slezska, polští odborníci měli již za sebou již několik jednání a výstupů z nich v podobě sborníků a monografií, v nichž se postavením Slezska v dějinách polského státu zabývali. Počet syntéz slezských dějin v té době už v Polsku, podobně jako v Německu, překročil desítku. W. Lesiuk však předložil konkrétní požadavek vzniku nových dějin Polska zpracovaných ze slezské perspektivy. Předmětem jeho zájmu by projekt Dějiny Horního Slezska (Dzieje Górnego Śląska, Geschichte Oberschlesiens) 1742-1989, za jehož garanty byly označeny Herder-Institut v Marburku, Instytut Śląski w Opolu a Ústav historie a muzeologie FPF.

Ve třech sekcích, jež vedli Martin Wihoda (pro období do roku 1335), Irena Korbelářová (pro období 1335-1740) a Dan Gawrecki (pro období od roku 1740 až po současnost), odeznělo více než 40 diskusních příspěvků, které reagovaly jak na problémové okruhy úvodních vystoupení, tak na desítku koreferátů. Jejich leitmotivem se stala naléhavá potřeba bilancovat dosavadní stav výzkumů, a to včetně naznačení výzkumných směrů, které by v dohledné době vyústily ve vznik české syntézy o dějinách Slezska. To reflektovala rovněž média projevující o konferenci nebývalý zájem.

S odstupem času od jejího konání je příjemné konstatovat, že opavské pracoviště historiků pro naplnění přijatých závěrů mnohé vykonalo. Vedle ediční aktivity jednotlivců (např. Rudolf Žáček přispěl dvěma tituly vydanými v nakladatelství LIBRI - Dějiny Slezska v datech, 2004 a Slezsko, 2005) se kolektiv autorů působících na Ústavu historie a muzeologie a Ústavu veřejné správy a regionální politiky FPF pod vedením Dana Gawreckého zasadil o vznik publikace Dějiny Českého Slezska 1740-2000, jejíž prezentace se na akademické půdě SU uskutečnila v březnu 2004, jen několik měsíců po předčasném odchodu W. Lesiuka.

Prostor pro vydání syntetického díla Slezsko v dějinách českého státu (Nakladatelství Lidové noviny, 2012) kolektivu autorů vedeného Z. Jiráskem poskytlo řešení výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy na SU (2007-2011). „Jedná se o základní a nejvíce zastřešující výstup z práce nad výzkumným záměrem, první českou syntézu tohoto charakteru končící rokem 1763, kdy se Hubertsburským mírem definitivně končí sedmiletá válka a s ní se uzavírá i kapitola Slezska jako součásti českého státu,“ uvedl po vydání syntézy Z. Jirásek.

Jak tedy patrno, konference Slezsko v dějinách českého státu splnila před 15 lety své poslání a zůstává v úsilí o poznání historie Slezska jedním z mezníků, od nichž se odvíjel další vývoj tolik potřebného bádání. Připomenutí jí proto právem patří. Stejně tak náleží naše vzpomínka nadšenému propagátorovi česko-polsko-německého výzkumu dějin Slezska prof. Wiesławu Lesiukovi, který by se 11. prosince dožil 70 let.