Nadcházející osmdesátiny výtvarníka Svatoslava Böhma připomene kniha, kterou o něm připravuje Emanuel Křenek

Známá osobnost opavského kulturního života MgA. Emanuel Křenek, jehož blíže poznali ti ze studentů na Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) Filozoficko-přírodovědecké fakulty, kdo se zajímali o divadlo, připravuje publikaci věnovanou výtvarníkovi Svatoslavu Böhmovi. V Krnově žijící S. Böhm oslaví záhy osmdesátiny (narozen 12. února 1934).

Knihou E. Křenek připomene rovněž letitou spolupráci nadcházejícího jubilanta se Slezskou univerzitou, která se datuje vlastně od zrodu vysokého školství v Opavě. Vždyť už na podzim 1990 vydala Matice slezská ve spolupráci se Slezským zemským muzeem slavnostní tisk v Böhmově grafické úpravě věnovaný oficiálnímu zahájení výuky na opavské Filozofické fakultě, tak karvinské Obchodně podnikatelské fakultě Masarykovy univerzity.

Sám S. Böhm je ovšem skromnější a vyjádření délky spolupráce se SU zaokrouhluje na 15 let. „K vytvoření dvoulistu, jímž se potřeboval prezentovat tehdejší rektor prof. Demeter Krupka, mě v roce 1998 vyzval prorektor doc. Jiří Urbanec,“ osvědčuje svou paměť. Nejvíce tištěných výstupů, počtem výrazně převyšující dvě desítky, však připravil právě pro ÚBK a opatřil je obálkami, jež zůstávají především „hrou písma“ v paměti. „Autorova výrazného podílu na vizuální profilaci Slezské univerzity“ si ostatně všimli rovněž přední znalci jeho díla Martin Mikolášek a Renata Ramazanová (Alternativa plus, ročník VIII., 2004, číslo 1-2).

„Nejprve je nápad, který chci co nejdříve a pokud možno v dlouhé řadě variant vidět, abych si provedl vlastní selekci. Teprve poté vybrané varianty předkládám zadavateli úkolu,“ říká k tvůrčímu postupu ctitel klasických maket, který se dodnes v první a rozhodující fázi realizace výtvarného nápadu rád obejde bez jejich počítačového zpracování. „Musím to oddřít rukama, i když jsem si dobře vědom, že počítač je fantastický druh štětce. Ale proces hlava – ruce nemohu měnit, zkrátka potřebuji se potrápit. Ale nedělám to jednostranně,“ objasňuje Böhm a přechází tak k jiné kapitole své práce.

Byť je totiž zvláště Böhmova užitá tvorba oprávněně vysoce ceněna (ve vztahu k Opavě a jejímu nejbližšímu okolí je např. autorem dnes už nepoužívaného loga Slezského zemského muzea, loga Bezručova festivalu i loga vytvořeného k 10. výročí vzniku Slezské univerzity, jež v roce 2000 zvítězilo ve veřejné soutěži, přebalu, kreseb a grafické úpravy obsáhlé publikace Divadlo v Opavě, 1805-2005, či v posledních letech ilustrací k uznání vzbuzujícím sborníkům z celostátních soutěží mladých prozaiků Hlavnice A. C. Nora), stejný obdiv zasluhuje také jeho tvorba volná. S ní nejtěsněji souvisí dva základní mezníky jeho tvůrčí dráhy, počítané od příchodu do Krnova ve druhé polovině padesátých let - po ukončení studia a absolvování vojenské služby.

„Nejprve ten radostný. V polovině šedesátých let jsem si v krnovském varhanářském podniku Rieger-Kloss mohl osahat dřevo, což se mi v tom nejlepším slova smyslu stalo osudným. Druhý je mnohem smutnější. V roce 1997 mi velká voda vzala všechno, co ukrýval můj ateliér,“ líčí a k oběma předělům vzhlíží s pokorou. Vždyť začínat znovu ho nepřinutila jen ona povodeň, ale též pohnuté dějinné okamžiky, které poznamenaly celou společnost. „Prožil jsem válku, události let 1948 a 1968, normalizaci i současnost, která pro výtvarnou tvorbu znamená neuvěřitelnou demokracii“, ohlíží se, ale žije plně pro dnešek a nové přírůstky ke stěžejnímu tvůrčímu tématu, jímž jsou dřevěné reliéfy. „Ten první po katastrofě jsem v roce 1998 nazval Oltář pro vodního boha. Zahájil novou etapu mé tvorby, v níž zhodnocuji poznání tragičnosti a ztráty. Změnil jsem zvláště formu reliéfů, už není tak konkretistická a geometrická, je uvolněnější a emocionálnější,“ netají Böhm a v dialogu se dřevem vidí i po téměř pěti desítkách let neomezené možnosti.

V souladu s dotačními programy pro rok 2014 vyhlášenými na podzim Radou města Krnova podal Mgr. E. Křenek žádost o přiznání grantu na vydání publikace k Böhmovu životnímu jubileu. „Jeho umělecké aktivity sleduji dlouhodobě a jsem si plně vědom, že hranice města i regionu vysoce překračují. V kontextu české výtvarné kultury mu patří pevné místo nejen jako spolutvůrci Klubu konkretistů (1967) a autorovi svébytného uměleckého díla, ale rovněž jako výrazné osobnosti, vždy chápající a naplňující společenské potřeby ve sféře užité tvorby. Proto jsem se rozhodl k projektu, jenž výročí jeho narození neokázale připomene,“ objasňuje.

Cení si Böhmova dlouholetého vytříbeného vztahu k literatuře, který prokázal také spoluprací s opavskými institucemi pěstujícími literární aktivity. „Připravovaná knižní publikace má rozhojnit mnou již započatou řadu komorních profilů kulturních osobností naší doby, na níž se ostatně Svatoslav Böhm podílel grafickou úpravou, jež je charakteristická mimořádným citem pro písmo a jeho harmonické spojení s obrazovým doprovodem, stejně jako vysokou profesionalitou, s níž vyvažuje obsahovou a formální stránku každého tištěného výstupu,“ potvrzuje E. Křenek v roli vydavatele a věří, že pro projekt získá další příznivce i v Opavě.