Jaroslav Burda: „Věřím, že jméno Joža David už zná daleko více lidí.“

OPAVA – „Je všeobecné známo, že ulice Joži Davida už v Kylešovicích existuje, ale je také známo, že naprostá většina Opavanů neví, kdo to byl a čím se zasloužil. Tedy až do letošního 17. února. Dnes věřím, že už toto jména zná daleko více lidí,“ svěřil se úvodem PhDr. Jaroslav Burda, iniciátor zřízení pamětní desky Josefa “Joži“ Davida (1884-1968), kylešovického rodáka, legionáře, politika, poslance, novináře a také čestného občana Opavy.

Jaroslav Burda se společně s Břetislavem Tůmou rozhodli u příležitosti 130 let od narození Josefa Davida připomenout tohoto muže ostatním pamětní deskou v jeho rodných Kylešovicích. Jak se shodují, nikdo jiný si nikdy této mimořádně významné osobnosti nevšiml. Prvním uvažovaným místem pro pamětní desku byla logicky ulice Joži Davida, ale tam se vhodný prostor nenašel. Jinde už byl například postavený kříž, budova údržby silnic či plot v okolí se zdály nedůstojné, až se nakonec našlo ideální místo u kruhového objezdu v Kylešovicích. „Když jsme o tom mluvili, získali jsme také podporu řady dalších, ať už to byl vedoucí opavského střediska Správy silnic Moravskoslezského kraje Petr Kudela, opavská i krajská pobočka Československé obce legionářské, vedení města Opavy, hlavně náměstek Dalibor Halátek a primátor Zdeněk Jirásek, a samozřejmě kameník Kamil Ludvík z Palhance, který desku vymyslel a vyrobil ze zbytku jihoafrické červené žuly, jež zůstala z pomníku u synagogy,“ říká Jaroslav Burda. Asi největší oříšek pro něj bylo sehnat fotografii Joži Davida. „V Opavě prostě žádná nebyla, ani v archivu, ani v muzeu. Nakonec nám pomohl poslanec Václava Klučka, který jí přivezl přímo z parlamentního depozitáře.“ Jaroslav Burda si ale z dřívějška pamatoval, že syn Joži Davida Milan byl ve své době předsedou Matice opavské. Měl štěstí, vypátral jeho poslední bydliště a spojil se s rodinou Joži Davida.

Se strýcem byli přátelé
Joža David je pro Jaroslava Burdu předmětem i osobnějšího vztahu: „Můj strýc, který byl Jožovým souputníkem a velkým přítelem  - narodili se dva roky od sebe – o Jožovi často hovořil. I když jsem jako děcko nechápal vše, pamatuji si, jak strýc o něm vyprávěl. Strýc musel po příchodu Němců Opavu opustit a odstěhovat se do Valašského Meziříčí, kde příchozí odjinud nikdo zrovna nevítal. Když do Meziříčí přijel poslanec Joža David, tak jeho první cesta nebyla na radnici, ale ke strýci domů, k velké nelibosti tehdejších vůdců města,“ vypráví Jaroslav Burda. Jako důkaz svých slov ukazuje také krásnou knižní vazbu, báseň osobně napsanou a podepsanou Josefem Davidem, kterou jeho strýc dostal od svého kamaráda u příležitosti padesátých narozenin.

Ve výroční den narození J. Davida, 17. února, se tedy Opavané sešli v Kylešovicích a při slavnostním aktu oficiálně odhalili výsledek celé snahy. Nechyběla vojenská a legionářská čestná stráž, zástupci Československé obce legionářské, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Armády ČR, Matice slezské a dalších společenských organizací a sdružení. Slezské písně zpíval Pěvecký sbor Stěbořice pod vedením Karla Kostery a na závěr zazněla státní hymna v její československé verzi. „Velmi mne překvapil zájem lidí o naší akci, nečekal jsem, že jich přijde tolik. Udělalo mi to radost, protože takto vidím, že o osobnosti a historii Opavy je stále mezi občany zájem a veškerá práce věnovaná budování takových připomínek se ukazuje jako smysluplná a důležitá,“ svěřil se Jaroslav Burda.  

Je úctyhodné, co dokázal
Iniciativu pamětní desky Joži Davida uvítal nejen primátor Zdeněk Jirásek, který byl jedním z řečníků odhalovacího aktu, ale také jeho náměstek Dalibor Halátek: „Jsem rád, že se takto připomíná právě Josef David. Nejen jako legionář a politik, ale hlavně jako občan našeho města. Je až úctyhodné, co za poměrně krátkou dobu dokázal pro tuhle zemi udělat v dobách, které jí zrovna nepřály,“ řekl představitel radnice.

Jaroslav Burda, který mimochodem stojí za zřízením pamětních desek a pomníků na Tyršově stadiónu, kde za druhé světové války umírali zajatci, památníku opavské židovské synagogy – mimochodem kroku kvitovaného až ve Vídni, či připomínky Evžena Ondráčka, hokejového srdcaře a vychovatele několika generací opavských hráčů, má také hodně společného s počátky Slezské univerzity v Opavě. Tehdy, ještě jako předseda Matice slezské, byl jedním z iniciátorů a podporovatelů vysoké školy v Bezručově městě, účastnil se přípravy jejího vzniku a byl rovněž jedním ze signatářů dopisu žádající zřízení vysoké školy v Opavě a směřujícího k prezidentu Václavu Havlovi. Ten také na připomínce tábora lidu na Ostré hůrce u Háje ve Slezsku v květnu 1990 veřejně přečetl Slezanům. Za zmínku stojí třeba i fakt, že i díky jeho přímluvě získala univerzita budovu na Masarykově třídě.

Jaroslav Burda ale rozhodně ruce do klína neskládá. „Samozřejmě bych rád připomněl i další významné občany či rodáky Opavy. Napadá mne například senátor Josef Lukeš, jeden z komisařů ustanovujících hranice naší země, nebo Jaromír Kalus, dlouholetý předseda Matice opavské a Matice slezské. Zajímavá by určitě byla i připomínka pochodu smrti v Žimrovicích,“ říká závěrem Jaroslav Burda a dodává: „Mám-li ale v tomto směru nějaký sen, je to vybudování důstojné připomínky Opavského kongresu 1820.“

Více o Josefu Davidovi najdete například v textu PhDr. Josefa Gebauera na stránkách Statutárního města Opavy.