Dny slezských univerzit v režii Ústavu historických věd naznačily další možnosti česko-polské spolupráce

Projekt Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě v rámci středoevropské komparace, jehož řešení se chýlí ke konci, umocnil ve dnech 25. - 26. února dosavadní úzkou spolupráci s polskými partnery. Dny slezských univerzit provázel živý ohlas.

Jejich koncepce umožnila nejen setkání řady mladých vědeckých pracovníků při workshopu sledujícím téma „Vysokoškolský student jako potencionální pracovník ve vědě a výzkumu“, ale souběžně s ním i další sblížení zástupců subjektů, od roku 2003 sdružených v Konferenci rektorů slezských univerzit (KRSU). Jak se ale hned na úvod dvoudenního programu shodli současný předseda KRSU, rektor Slezské univerzity v Opavě prof. Rudolf Žáček, prorektor Opolské univerzity prof. Marek Masnyk, zastupující tu rektora prof. Stanisława Sławomira Nicieju, a zplnomocněnec rektora Uniwersytetu Wrocławskiego prof. Marka Bojarskiego dr. Ryszard Gladkiewicz, nejpodstatnější na desetileté existenci KRSU je skutečnost, že dlouho nezůstalo pouze při původním setkávání rektorů šesti vysokých škol z Vratislavi, Katovic (Uniwersytet Ekonomiczny a Uniwersytet Śląski), Opolí, Ostravy a Opavy. Spolupráce se už dávno stala věcí všech příslušníků akademických obcí zúčastněných univerzit, pedagogů a studentů především. „Iniciativy zdola budeme dál vítat a podporovat,“ uvedl dr. Gladkiewicz.

Zatímco oficiální představitelé univerzit se po zahájení v Obecním domě věnovali návštěvě vybraných kulturních institucí v Opavě a v jejím blízkém okolí, diskusím o dalším směrování KRSU a byli oficiálně přijati rektorem prof. R. Žáčkem, mladí účastníci workshopu poznali zejména prostředí poslucháren v univerzitních budovách na Masarykově ulici a ve výukovém areálu na Hradecké ulici. Hned prvního vystoupení se ujal vedoucí Ústavu historických věd (ÚHV) a garant výše uvedeného evropského projektu doc. Jiří Knapík, aby se s posluchači z řad studentů i svých kolegů podělil o neopakovatelné prožitky, jež mu připravil výzkum poválečného vývoje kulturní politiky v naší zemi. Připomněl nevšední setkání s významnými osobnostmi (Jaromír Hořec, Jan Štern, Alexej Kusák, Čestmír Císař) a jejich prostřednictvím dokumentoval, že orální historie dokáže vedle získání cenných poznatků obohatit toho, kdo za nimi jde, i jinými hodnotami.

V dalším průběhu pak následovala vystoupení jeho kolegů ze Zemského archivu v Opavě, Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Archivu Akademie věd ČR a Masarykova ústavu v Praze, ostravského územního pracoviště Národního památkového ústavu, Vlastivědného muzea v Olomouci a ÚHV. Všichni přednášející usilovali o neotřelý pohled na historii a naplnili jím neoficiální podtitul workshopu, jenž připouštěl vyjádřit se k tématu jak vážně, tak nevážně, a přece s plnou seriózností. Na ně druhý den navázali přednášející z Vratislavi, Opolí a Katovic a program uzavřely prezentace dvou znalců z Univerzity Palackého v Olomouci.

„Myslím, že stanovený záměr se naplnit podařilo. Od samého počátku se totiž nemělo jednat o klasické přednášky, studentům jsme chtěli umožnit pohled na historii z jiných úhlů, než jaké přináší standardní výuka,“ konstatoval po ukončení workshopu doc. J. Knapík a s účastí posluchačů na něm mohl být spokojen. „Ukázalo se, že historikové, ale i archiváři, památkáři a klasičtí filologové umějí pro to, čím se zabývají, zaujmout,“ dodal doc. Knapík.

Při závěrečném přátelském setkání popřál prof. R. Žáček KRSU i Mezinárodnímu centru slezských studií mnoho další inspirace. „Slíbit není hřích, a tak věřím, že mohu takový slib za své kolegy na univerzitách ve Slezsku dát. Dlouhodobým cílem pro nás zůstává vydání díla encyklopedického charakteru, jež by Slezsko postihlo ve všech aspektech. Rád to konstatuji ve chvíli, kdy se uzavírá setkání, jemuž dominovala historie chápaná nikoliv toliko jako věda o politických procesech. Vždyť svou historii má vše kolem nás, tedy i to, v jakém oblečení jsme dnes spolu mluvili,“ řekl předseda KRSU. Za setkání, které nekončí, označil opavské Dny slezských univerzit prorektor prof. M. Masnyk. „Spojuje nás mimo jiné i přesvědčení, že musíme čelit nepříznivému trendu v našich zemích ve vztahu ke vzdělávání a hledat cestu, jak aplikovanými obory upozornit na potřebu uplatnění jejich absolventů. Je to plně v zájmu dalšího společenského rozvoje v Polsku i v České republice,“ uvedl prof. Masnyk.

Význam letošních Dnů slezských univerzit, jež definitivně skončí dubnovým workshopem v Opavě, pak do kontextu dalšího postupu KRSU zasadil dr. R. Gladkiewicz. „Hodnotím je ze tří pohledů. Jednak jsem přesvědčen, že naznačily směr pádné odpovědi na dnes často kladenou otázku, zda je vůbec historický výzkum užitečný. Druhým pozitivem je zkušenost s projektem, jehož řešení naše setkání umožnilo. Když tedy bude v jarních měsících KRSU koncipovat strategický plán do roku 2020, lze na příkladu tohoto projektu ukázat, že podobné by neměly chybět ani napříště. A konečně, navíc nikoli v poslední řadě, jde o vazbu výzkumu a vědy na každodenní život. Kromě potvrzení si vědomí, že Opava je krásná, učinil jsem tu nové historické poznání. Vždyť mně dosud neznámé karlovarské knedlíky chutnaly stejně dobře, jako celé opavské Dny slezských univerzit,“ prohlásil za souhlasného potlesku všech přítomných dr. Gladkiewicz.

Projekt Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků ÚHV FPF SU v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace č. CZ.1.07/2.3.00/35.0037 je financovaný z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.