Prostory rektorátu hostí nadčasovou dokumentární výstavu o výrazném vlivu Vídně na opavskou architekturu

OPAVA - Dvacetiletí Rakouské knihovny v Opavě bylo sice vloni připomenuto několikrát, ale tematika vazby sídelního města Slezské univerzity (SU) na Vídeň nabízí příležitosti k novým setkáním a poznáním. Jedno teď nabízí prohlídka dokumentární výstavy Architektura Opavy a rakouská metropole instalované v prostorách budovy rektorátu Na Rybníčku.

Vychází z výstavy „Opava - Vídeň v dlouhém 19. století“ a dokládá trvalý přínos řešení výzkumného záměru Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy (2005-2011) a udržitelnosti projektu Opava - Vídeň 1800-1918: kultura, civilizace a identita mezi regionem a metropolí realizovaného ze zdrojů programu podpory vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji (2010). Ještě trvalejším výstupem z výzkumného záměru i projektu je publikace autorů Martina Pelce, Pavla Šopáka a Hany Šústkové Opava - Vídeň; měšťanská kultura 19. století mezi periférií a centrem.

Příslušnou kapitolu této monografie nazval Pavel Šopák „Vídeň - Opava: lekce architektury“. „Zvolený název se může zdát nadsazeným: těsné spojení podunajské metropole a města ve slezské provincii, jež je v něm obsaženo, zavání nekritickým pohledem, resp. přeceněním tohoto vztahu ve prospěch druhého z měst. Opak je pravdou: jakkoliv pro dnešního diváka není toto úzké sepětí čitelné, a tudíž se mu oprávněně může jevit jako nadsazené, existovalo, a to hned v několika ohledech, sice nikoliv s konsekvencemi vůči Vídni a její architektuře, nýbrž vůči stavební kultuře Opavy,“ uvádí historik umění a na podporu svého tvrzení nabízí tři argumenty. První vidí v příchodu řady osobností z Opavy a Slezska do Vídně za vzděláním a jejich návratu do domoviny, kam přinášely získané poznatky a zkušenosti, druhý ve vlivu na poměry v rodišti ze strany těch, kdo ve Vídni našli trvalé uplatnění, a třetí ve skutečnosti, že vídeňští architekti, tak jako jinde, hledali a získávali též v Opavě potřebné zakázky.

První z etap vídeňské orientace opavské architektury lze hledat v období biedermeieru vymezeném v místní stavební kultuře čtyřmi desetiletími mezi roky 1820 a 1860, vyústění té poslední v epilogu výstavby moderní Opavy, za nějž právem pokládá kostel sv. Hedviky Leopolda Bauera, jehož návrh zvítězil v soutěži vyhlášené v závěru roku 1931. Mezi těmito hraničními body se nachází plejáda staveb, k nimž patří též některé s přímou souvislostí k SU. Tak plány na vojenskou administrativní budovu, dnešní sídlo rektorátu a Matematického ústavu SU, vypracoval Alfred von Stutterheim, v období od jara 1907 do jara 1909 opavský městský architekt, krátce před svým návratem do Vídně, kde pak dlouhé roky působil jako profesor na státní průmyslové škole, k jejich realizaci však došlo teprve v letech 1911-1913.

Plejáda staveb a jmen jejich tvůrců z dlouhého 19. století začíná budovou městského divadla, jejíž výstavbu prosadil purkmistr Johann Josef Schössler, pokračuje zástavbou opavské Ringstrasse (Nádražní okruh) započatou realizací reálky podle návrhu Ludwiga von Förstera (Střední zdravotnická škola, Dvořákovy sady) a vede k dochovaným či ke zkáze odsouzeným monumentům opavské architektury, příkladně muzeu (Johann Scheiringer, Franz Kachler) nebo židovské synagoze (Jakob Gartner). Ale nejen k nim je dobré se vracet a připomínat je. Zůstávají tu nadále i tvůrci neznámí a nedocenění.

Nelze ani zdaleka upozornit na vše, co pro šíři materie výstava postihuje. Proto se soustřeďme alespoň na vztah nastolené problematiky k SU, která se snaží ty historické objekty, které jsou dnes v její správě, maximálně zhodnocovat. Rodící se instituce dostala záhy po 17. listopadu 1989 do vínku budovu na Bezručově nám. 13 postavenou pro Zemské ředitelství pošt a telegrafů. Stavebně ji realizoval a do provozu na podzim 1911 předal místní stavitel Viktor Bartel spolupracující též s dalšími firmami z Opavy a Velké Kraše na Jesenicku. Někdejší sídlo rektorátu SU využívá nyní v plném rozsahu FPF.

Nedaleko od něj je na Hauerově ul. situována původní budova městských tělocvičen funkčně prvního opavského městského architekta Eduarda Labitzkého. Současné využití objektu pro Ústav ošetřovatelství Fakulty veřejných politik SU, velkokapacitní posluchárny a depozit knihovny má v dohledné době, po ukončení rekonstrukce a přístavby budovy na Bezručově nám. 14, samozřejmě po náležitých stavebních úpravách, nahradit nové, vyhovující potřebám uměleckých oborů, Audiovizuální tvorby, Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo a Multimediální techniky.

V závěru alespoň v náznaku zmiňme odkaz dvou velikánů moderního stavitelství ve Slezsku. Obytný dům navržený opavským rodákem Josefem M. Olbrichem pro jeho bratra Edmunda byl v Kateřinkách v padesátých letech zbourán, kostel sv. Hedviky Leopolda Bauera narozeného v Krnově, jehož „stopy“ v Opavě (dále objekt Obchodní a živnostenské komory a obchodní dům Breda a Weinstein), znamenají tři epochy architektury, ozdobou města zůstává.