Pro jeho kvality si to přiznáváme rádi, pro jeho odchod neradi. Dr. Thomas Schneider nám bude chybět.

OPAVA - Letošní Den německého jazyka, připravený oddělením germanistiky Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty na 3. dubna, ozdobila nejen účast dvou emeritních profesorů Julius-Maximilians-Universität Würzburg (JMUW), ale zvláště přitažlivý program, na němž se podílelo několik pedagogů pracoviště, jehož aktivity si získávají respekt.

Přesto, jak trefně poznamenal jeden z profesorů JMUW, Norbert Richard Wolf, čestný doktor Slezské univerzity (SU) v Opavě, jemuž nikdy neunikne sebemenší detail, další univerzitní obec na Dni německého jazyka zastupoval pouze autor těchto řádků. A to již nemluvíme o veřejnosti širší, kterou by mohl, a třeba v případě němčinářů z obou opavských gymnázií dokonce měl, připravený pořad zajímat. Zvýšit četnost publika tohoto každoročního setkání s německým jazykem tak, aby se nerekrutovalo výhradně z pedagogů Ústavu cizích jazyků (ÚCJ) a jeho studentů, bude tedy napříště pro jeho organizátory prioritním zadáním.

Úvodní částí programu se stal obsažný výklad, který k dílu spisovatele Wolfganga Koeppena (1906-1996), s akcentem na jeho povídku Joans tausend Gesichter z roku 1933, zaměřil Dr. Thomas Schneider, lektor DAAD (Deutscher Akademischer Austausch Dienst). Přednášející v Opavě působí od roku 2008, jeho pracovní pobyt na ÚCJ se chýlí k závěru a při poslechu hluboké analýzy Koeppenova textu jsme si uvědomili, jak bude oddělení germanistiky od příštího akademického roku chybět. Germanista mimořádného rozhledu, od filozofie počínaje (v doktorské práci se věnoval osobnosti Thomase Hobbese) a mnoha kulturními zájmy konče, jehož domovským působištěm je Rheinisch-Westfälische Technische Hochschule (RWTH) Aachen, nezapřel ani tentokrát skvělé zkušenosti s vydavatelskou činností a prací editora, jež plně osvědčil už na loňském dubnovém Dnu německého jazyka, při němž prvním podobným vystoupením doslova ohromil.

Teprve připočteme-li k této odborné vyspělosti též vytrvalé úsilí iniciovat stále nové formy kontaktů s němčinou, dostáváme kontury jeho podílu na činnosti opavského germanistického pracoviště v posledních šesti letech. Dlouhé noci krátkých textů, představení studentského divadelního kroužku, nadstandardní kontakt se studenty, daleko přesahující rámec povinností ve výuce a vedený v zájmu spoluutvářet jejich osobnostní profil předkládáním duchovních hodnot, jimiž německy mluvící země přispěly světovému kulturnímu pokladu, i cenný vklad v podobě zisku RWTH jako nového „Erasmus partnera“ Slezské univerzity. To všechno jsou aktiva lemující opavskou dráhu vždy skromného Thomase, pokaždé uvažujícího v evropských dimenzích, při níž si vloni na podzim připomněl padesátiny.

K uvedení publikace Grundlagen einer sprachwissenschaftlichen Quellenkunde vydané v badatelské řadě Institutu für Deutsche Sprache (IDS) Studien zur Deutschen Sprache nakladatelstvím Narr Francke Attempto Verlag GmbH + Co. KG v Tübingenu v roce 2013 pak vedoucí oddělení germanistiky ÚCJ PhDr. Gabriela Rykalová, Ph.D., pozvala prof. PhDr. Ivu Kratochvílovou, Ph.D., která ji spolu s prof. N. R. Wolfem k vydání editorsky připravila (oba jsou v ní ale zastoupeni rovněž odbornými příspěvky, stejně jako G. Rykalová a T. Schneider). Na její slova záhy představením obsahu titulu navázal sám čestný doktor SU prof. Wolf, když ji zařadil nejen do kontextu výstupů Opavské školy jazykovědné analýzy (Troppauer Schule der sprachwissenschaftlichen Textanalyse, TSST), ale také do souvislosti celé ediční řady citovaného nakladatelství. „Publikovat v ní považuje každý jazykovědec v Německu za záležitost stavovské cti a vysoké prestiže,“ prohlásil prof. Wolf.

Do třetice patřil Den německého jazyka prezentaci monografie „Učitelé cizích jazyků, jejich profesní životopisy a názory na současné školství“ Mgr. Jany Nálepové, Ph.D., z oddělení germanistiky. Pro autorku, jejímž oborem je didaktika, bylo velkou poctou, že u startu jejího díla na cestě ke čtenářům nechyběl emeritní prof. prof. Johannes Schwitalla z JMUW, obecně respektovaný odborník, jeden z prvních, s nímž charakter a zaměření rozhovorů s vybranými učiteli v počáteční etapě sběru materiálů pro publikaci konzultovala. Více o monografii a genezi jejího vzniku zde.

Den německého jazyka skončil, práce na přibližování němčiny především mladým generacím musí pokračovat. Vždyť právě mezi nimi je třeba vyhledávat nové adepty vysokoškolského studia němčiny. „Byli bychom samozřejmě moc rádi, kdyby si za místo jeho absolvování zvolili právě naše pracoviště na Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Jsem přesvědčena, že jim můžeme mnohé nabídnout. Ostatně setkání s uznávanými kolegy z naší partnerské univerzity ve Würzburku, jejichž přízně si velmi vážíme, to znovu potvrdilo,“ zhodnotila dr. G. Rykalová.