O finále prvního „olympijského“ cyklu Studentského politologického fóra se postarala kvalitně obsazená konference

OPAVA - Studentské politologické fórum (SPF) vyvíjející svou činnost na půdě Fakulty veřejných politik uspořádalo 28. dubna konferenci „Zahraniční politika Evropské unie vůči Východu“. A i když to v jejím průběhu výslovně nezaznělo, uzavřelo jí první „olympijský“ cyklus své existence. Vždyť první valná hromada SPF se konala 10. května 2010.

Od té doby jsme si na aktivity tohoto občanského sdružení zvykli, a byť obohacují především posluchače oboru Středoevropská studia, jsou s pozorností a s podporou sledovány celou fakultou. V některých případech svým dosahem její rámec dokonce překonaly a vzaly na sebe podobu celouniverzitních událostí. A i když poslední konference takto prezentována nebyla, její vyznění, přijatou tematikou připomínající rovněž deset let trvající členství ČR v Evropské unii, by takové měřítko sneslo, nemluvě již o vysokém stupni aktuálnosti ukrajinské krize, k níž se všech pět pozvaných referujících vyjadřovalo ať už přímo, nebo v širších obsahových souvislostech svých vystoupení a znovu se k ní vraceli účastníci závěrečné panelové diskuse moderované Mgr. Petrem Hlaváčkem, Ph.D., z Ústavu středoevropských studií.

Na problematiku ruského vidění, chápání a interpretace světa zaměřil svůj úvodní příspěvek „Geopolitika, separatismus a ukrajinská krize“ RNDr. Vincenc Kopeček, Ph.D., z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Na vybraných meznících dějin Ruska ukázal, jak se tu rodila a sílila idea „třetího Říma“ posilující vždy vývoj země ve směru od liberalizujících tendencí k tendencím radikálním. „Jestliže se podíváme na devadesátá léta minulého století, pak je zřetelný návrat k někdejší roli mocnosti mezi euroatlantickým a pacifickým světem,“ uvedl dr. V. Kopeček a upozornil na kontrast mezi ekonomickou silou Ruska a prohrami na politické scéně, jež utrpělo v důsledku, toho, že si pro své postoje nedokázalo získat žádné významné spojence.

K ukrajinské krizi jako ke konfliktu civilizačnímu a hodnotovému se poté vyjádřil někdejší velvyslanec ČR v USA a v Rusku PhDr. Petr Kolář. „Nacionalismus je latentní hrozbou v každém věku,“ konstatoval a zdůraznil časté ruské vnímání demokracie jako děrmokracie, tedy lejnokracie. Objasnil i politický proces, v němž od pokusu o liberální demokracii směřuje Rusko k etatismu. „Ten, kdo rozšiřuje stát, je v očích Rusů úspěšným, protože jsou zvyklí spojovat pojem úcty s pojmem strachu,“ potvrdil dr. P. Kolář a vedl posluchače k zamyšlení nad tím, že pro dosažení národních představ o světě je Rus ochoten mnohé vytrpět.

Mimořádným, leč těžko interpretovaným sdělením, v němž osvědčil i smysl pro dramatičnost, oslovil účastníky konference komentátor a publicista Alexandr Mitrofanov. Soustředil se na prezentaci nadmíru výstižných citací ruských médií k aktuálním politickým otázkám, které dokumentovaly nekompromisní „masáž“, jíž je ruská společnost každodenně vystavena, a některými postřehy navázal na předcházející výklad dr. P. Koláře.

Dva poslední řečníci se zabývali jinou částí Východu, konkrétně Blízkým východem. Arabista Mgr. Jan Čuřík hovořil o situaci na Blízkém východě v posledních letech tak, že ke každému roku přiřadil přívlastek, jež toto teritorium v daném roce nejvíce charakterizovalo. „Rok 2011 bych z tohoto pohledu označil za období výronu svobody bez kontur, následující rok za etapu fascinace institucemi a rok 2013 za čas tvrdé pěsti,“ řekl. Doktorandka Mgr. Eva Taterová M.A., z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pak nabídla náhled na postoj EU k Izraeli po roce 2000.

Program konference pokračoval diskusním panelem k tématu „Ukrajinská krize a ozbrojené konflikty na Blízkém východě“. V něm byla po vysvětlení zúženého pojetí prostoru Západ versus Východ mj. diskutována otázka nové formy vztahů EU k sousedům. Do debaty P. Hlaváčka, V. Kopečka, J. Čuříka a E. Taterové se dílem zapojili rovněž přítomní mladí politologové, kteří v závěru poděkovali všem hostům konference za hodnotná vystoupení.

Při bilancování čtyřleté činnosti SPF nemůže nikomu uniknout celá plejáda programů, jež do Opavy, namnoze vůbec poprvé, přivedly osobnosti z řad vědecko-pedagogických pracovníků, politických činitelů nebo studentů-doktorandů z jiných českých univerzit zabývajících se tematikou, jež organizátory těchto setkání a jejich příznivce zajímá. Vedle nich do popředí vystupují aktivity, které SPF zviditelnily daleko za hranicemi města a regionu. Máme-li pro ilustraci vybrat za každý rok existence SPF jednu, uveďme studentskou konferenci „Volby 2010 a česká politika“ konanou v listopadu 2010, Africký týden uspořádaný v Opavě v dubnu 2011, aktivní spoluúčast na Noci univerzit spojené s diskusí o reformě českého vysokého školství v únoru 2012, spolupartnerství konference k tematice korupce v březnu loňského roku a konečně letošní dubnové jednání o zahraniční politice Evropské unie vůči Východu, jemuž především byly tyto řádky věnovány.