Systém financování vysokých škol ty menší poškozuje. O to víc je potřeba zajistit zdroje jinými cestami.

OPAVA - Razantní propad v počtu financovaných studentů a z toho plynoucí potřeba výrazné aktivizace pracovníků bez výjimky na všech stupních řízení vedly vedení Slezské univerzity (SU) ke svolání workshopu, jenž by podrobně analyzoval příčiny současného nepříznivého stavu, v němž se naše instituce z pohledu na rozhodující hodnotící kritéria ocitla.

Jeho program v univerzitní aule v budově Na Rybníčku v Opavě 26. května odpoledne zahájil a řídil kvestor SU Ing. Jaroslav Kania. Po úvodním slovu rektora prof. PhDr. Rudolfa Žáčka, Dr., a výzvě předsedy Akademického senátu SU Mgr. Petra Slováčka, Ph.D., ke zvýšení vědomí spoluodpovědnosti celé akademické obce za budoucnost naší školy prezentoval údaje o jejím financování v posledních letech. Ekonomické prostředí, v němž se SU ocitla, přirovnal k nakloněnému svahu a akcentoval diametrálně odlišnou situaci, než jaká byla na jaře před pěti lety vedením jednotlivých součástí předpokládána. „Počet financovaných studentů je více než dvojnásobně nižší, než signalizovaly prognózy z té doby,“ konstatoval a upozornil dále na silná rizika vyplývající z kritéria zaměstnanosti absolventů. Připomněl také skutečnost, že na ně poukázal už workshop svolaný v květnu 2012 do karvinského areálu Na Vyhlídce.

Ukazateli kvality se pak zabýval prorektor prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc. Prezentoval dosažené výsledky SU ve vztahu k počtu získaných RIV a RUV bodů, účelových prostředků na výzkum, k příjmům z vlastní činnosti, k tzv. váženému počtu docentů a profesorů, k počtu cizinců a samoplátců k mobilitám programu Erasmus a zaměstnanosti absolventů a porovnal je s ostatními veřejnými vysokými školami. Zásadní obrat v doposud nelichotivé bilanci SU v tomto směru označil za rozhodující pro zlepšení finanční situace. „Vždyť parametr VKM se na celkovém financování univerzity podílí čtvrtinou,“ uvedl.

„S dosavadním postavením SU mezi veřejnými vysokými školami z hlediska VKM nejsme a nemůžeme být spokojeni,“ navázal na něj rektor R. Žáček. „Pokud chce SU přežít, musí se v těchto kvalitativních ukazatelích odlepit od zatím posledních příček hodnocení veřejných vysokých škol. Toho nelze dosáhnout jinak, než přebíráním osobní odpovědnosti a iniciativy, které půjde zdola, od jednotlivých odborných pracovišť, tedy ústavů a kateder,“ řekl rektor a potvrdil, že přes naprostou samozřejmost racionálního hospodaření, optimalizace a úspornosti není cestou prošetřit se k zániku.

„Naopak jedinou možnou cestou je zastavit nepříznivý trend zvýšením parametrů kvality,“ podtrhl. Směr k úvahám, jak se z problémů dostat, nabídl ve spojení zvýšeného vědeckého potenciálu s řešením „vydělávajících“ a případné podnikání umožňujících projektů a dalšího získávání prostředků nad běžný standard. „Pokud se jedná o projekty evropské, musíme se ptát, zda jsme jejich realizací nabízené příležitosti dostatečně využili a zda nám kýženou přidanou hodnotu opravdu přinesly,“ zhodnotil rektor a vrátil se k imperativu příštího období. „Bez kvality vědy nemá univerzita právo na existenci,“ akcentoval.

Hodnocení evropských projektů v období let 2006-2013 a výhledu na programové období let 2014-2020 se věnoval prorektor doc. RNDr. František Koliba, CSc. Prezentoval skutečnost, že řešení těchto projektů umožnilo získání více než 400 mil. Kč. „Jako řešitel vystupovala SU v 31 projektech, v dalších 13 figurovala jako partner,“ vypočetl prorektor F. Koliba. „Celkové výsledky potvrdily, že postavení, jež si mezi řešiteli získala, není zanedbatelné,“ dodal. Při představení možností pro příští programové období specifikoval zaměření 20 operačních programů i změny, k nimž dojde zvýrazněním tematické orientace projektů, zvýšením počtu předběžných podmínek, přísnějšími pravidly pro udržitelnost projektů, větším důrazem na průběžné čerpání prostředků a zvýšením podílu na financování projektů z jiných zdrojů. „Pro ilustraci prostředí, v němž budeme o projekty usilovat, nabídnu údaj, že v porovnání obou období dojde v tom příštím k poklesu celkových prostředků o šest miliard euro,“ uzavřel.

V průběhu workshopu vystoupili i zástupci jednotlivých součástí. Zaměstnanost absolventů, potřebu zvýšení vědecké výkonnosti a snížení propadovosti charakterizoval jako základní tři problémy děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Ve vztahu k potenciálu vědy předložil jako příklad cesty internacionalizaci vědeckého výzkumu. Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D., děkan Obchodně podnikatelské fakulty, přirovnal karvinskou součást ke spáleništi a zdůraznil, že pro úspěch započaté restrukturalizace fakulty je nezbytná součinnost mezi všemi univerzitními součástmi včetně rektorátu. „Přestože zažívám pocity správce konkursní podstaty, jsem plně rozhodnut problémům čelit a fakultu z nich postupně vyvést,“ prohlásil.

Děkan Fakulty veřejných politik doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D., vyhlásil pro SU jako příměr k programu poválečné obnovy Německa 4 D (denacifikace, demokratizace, demilitarizace, demonopolizace) program 4 K a formuloval požadavky na konsolidaci, kvalitu, kooperaci a koncensus. Ředitel Matematického ústavu prof. RNDr. Jaroslav Smítal, DrSc., pak apeloval na efektivitu veškeré činnosti. „Nepropadejme pesimismu a pokusme se brát pohled na realitu jako dobrodiní. Pokud se podaří docílit, aby všichni jednali s maximální odpovědností, může mít varování, jehož se nám nyní dostává, ozdravný účinek,“ vyjádřil s nadějí.

Víru v potenciál SU v závěru projevil rektor R. Žáček. „Možnosti k obratu máme a nemáme jich málo, i když opatření, jež budou snahu po něm provázet, zabolí. Bolela by však ještě více, kdyby se s nimi otálelo,“ shrnul a vyzval k tomu, abychom si zvykli latinského rčení Carpe diem využívat i v jiných souvislostech, než bylo původně Horatiem myšleno. „Optimismus ovšem v této chvíli trochu brzdí skutečnost, že ani tento workshop nevyvolal očekávanou a žádoucí diskusi ze strany těch, kdo o příštích perspektivách SU prvořadě rozhodnou,“ ukončil pracovní setkání rektor.

Se všemi přednesenými vystoupeními se lze seznámit zde.