Workshop „Vzděláváme pro potřeby regionu“ znovu potvrdil, jak důležitá jsou setkání s lidmi z praxe

KARVINÁ - Významné osobnosti přijaly pozvání organizátorů z Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) k účasti na workshopu „Vzděláváme pro potřeby regionu“. Pracovní setkání se konalo 27. května a jeho hostitelem byl děkan OPF doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D. Celý průběh workshopu sledoval také rektor Slezské univerzity prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr.

Jemu patřilo i úvodní vystoupení, v němž připomenul důsledky masifikace vysokoškolského vzdělání a vyzdvihl potřeby rozvoje profesních oborů. „Bojovat se ztrátou motivace učit se už u žáků základních, poté středních a nakonec vysokých škol nebude nijak snadné, ale vzdát to nemůžeme,“ konstatoval a krátkým pohledem do historie oživil poslání OPF, která vznikla s myšlenkou podpory malého a středního podnikání v regionu.

Ke směřování českého vysokého školství v oblasti kvality vzdělávání se vyslovil PhDr. Jiří Smrčka, Ph.D., tajemník Akreditační komise. Prezentoval pokusy novelizovat vysokoškolský zákon a soustředil se na probíhající snahy připravit návrh na jeho změnu v plném souladu s evropskými standardy a směrnicemi. Představil jak instituty vnitřního a vnějšího hodnocení vysokých škol, tak hodnocení hodnotitelů a informoval o poslání tzv. mise vysokých škol, jež bude významná pro jejich institucionální akreditaci. Věnoval se rovněž problematice poboček zahraničních vysokých škol v ČR a online studijním programům.

Jak vysoké školy svými vzdělávacími aktivitami přispívají k rozvoji regionu, to bylo téma pro doc. Ing. Jiřího Ciencialu, CSc., rektora Vysoké školy podnikání, a. s., v Ostravě a vládního zmocněnce pro problémové kraje. „Kvalita je to, po čem je opakovaná poptávka,“ uvedl doc. J. Cienciala a potvrdil, že masifikace vysokoškolského vzdělání vedla ke snížení jeho kvality a porušila rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Návratnost prostředků vložených v ČR do vědy charakterizoval jako mizernou a upozornil na nepříznivou skutečnost, že se poprodáme v konkurenceschopnosti. „Trpíme mnohými Mnichovy,“ řekl lakonicky s tím, že zakopaný pes není v kvantitě, ale v kvalitě. „Zásadní kroky by měly rychle přijít i v pohledu na podporu čistého a aplikovaného výzkumu. Samozřejmě ve prospěch toho druhého,“ dodal.

Přípravou studentů pro praxi či další studium ze strany středních škol se zabýval Mgr. Pavel Kubínek, ředitel Gymnázia a Střední odborné školy Orlová. Akcentoval diametrálně rozdílný přístup ČR a zahraničí k obsahu a náplni praxí středoškoláků a již téměř čtvrt století trvající počínání tvůrců školské politiky při prezentaci plejády polistopadových resortních ministrů označil za „odezdikezdismus“.

Děkan doc. P. Tuleja se pak nijak netajil svou vizí OPF jako vlajkové lodi výuky podnikání v Moravskoslezském kraji MSK). „Jsme školou pro studenty z MSK a dále z Olomouckého, Zlínského a Žilinského kraje,“ formuloval a roli fakulty vymezil jako regionální s přesahem na nejbližší slovenská území. „Nechceme-li ale, abychom přispívali k tvrzení, že ekonomické fakulty jsou gymnázii vysokých škol, musíme se zaměřit právě na úzkou spolupráci s praxí, bez níž navíc nemůžeme ani přežít,“ prohlásil a vyzval, aby se od oboustranného deklarování spolupráce přistoupilo k její okamžité realizaci.

Na vysokoškolská léta prožitá v Karviné zavzpomínal Ing. Daniel Morys, MBA, top manažer společnosti ČEZ (Nadace ČEZ byla mj. spolupořadatelem workshopu a vytvořila podmínky pro jeho uskutečnění na vysoké úrovni). Ocenil výhody, jež mu studium v podobě systému kreditů i kvalitní jazykové vybavenosti poskytlo, připomněl osobnost prof. Vítězslava Balhara jako nezpochybnitelného odborníka, jehož přednášky posluchače táhly, a zdůraznil důležitost trvalého rozvoje osobnosti každého absolventa. „Na OPF pokaždé vzpomínám tehdy, kdy je potřeba přetavit okamžitou frustraci v motivaci,“ vyznal se z vazby ke své alma-mater.

Vývojem nezaměstnanosti během kalendářního roku provedla účastníky workshopu Ing. arch. Yvona Jungová, ředitelka krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ostravě. Vyzdvihla význam nastartování nezaměstnaného absolventa vysoké školy a charakterizovala to, co ho v rozletu brzdí. „Často se setkáváme s jeho malou aktivitou, neschopností se prezentovat a vysokými nároky na odměňování,“ vypočetla.

O požadavcích na absolventa vysoké školy hovořil personální ředitel nošovického závodu nadnárodní společnosti Hyundai PhDr. Mgr. Jaromír Radkovský, MBA. Doporučil, aby se na vysokých školách vyučovalo nejméně jednomu či dvěma předmětům v angličtině a poukázal na základní požadavek, jímž se sám při výběru absolventů řídí. „Prioritní je jejich ochota se dále učit. V tom je potřeba s Leninem souhlasit,“ prozradil.

Na příklady spolupráce města a univerzity ve směru k podpoře uplatnitelnosti absolventů se soustředil náměstek karvinského primátora Ing. Lukáš Raszyk, absolvent OPF z roku 2005. Přiblížil zapojení odborných pracovníků OPF do přípravy strategického plánu rozvoje města do roku 20025 a vizí do roku 2040 a představil projekty „Cesta k městu“, „Mládež kraji“ a „Business Gate“. Poslednímu z nich, jenž by iniciován jeho zkušenostmi z nedávného pobytu ve finském Oulu ve společnosti zástupců OPF a má být spuštěn k 1. září, případně nejpozději k 1. lednu příštího roku, se budeme věnovat v samostatném textu.

V závěru doc. P. Tuleja na výzvu proděkana doc. Ing. Mariana Lebiedzika, Ph.D., moderátora workshopu a jeho hlavního organizátora, stručně shrnul výsledky několikahodinového jednání. „Přetrvávající problematická situace v kraji, pokud se zaměstnanosti týká, vytváří zároveň podmínky pro zásadní změnu odvětvové struktury našeho regionu. A v tom vidím velkou příležitost pro všechny zde působící vysoké školy, Slezskou univerzitu v Opavě a její karvinskou fakultu z nich nevyjímaje, ke skutečné spolupráci s podnikatelským a veřejným sektorem,“ uzavřel děkan OPF.