Přání přímo z Opavského vinného trhu: ať Komorní pěvecký sbor Slezské univerzity dál zraje jako víno

OPAVA - Vystoupení Komorního pěveckého sboru Slezské univerzity (KPSSU) při startu Opavského vinného trhu (31. října) nezůstane jistě nadlouho posledním; vždyť těleso je svými aktivitami známé, dost se o něm mluví a píše, a tak každé jeho další připravované účinkování vzbuzuje očekávání. Přes každoroční obměny sbor před svým čtvrtstoletím zraje.

U jeho počátků stál PhDr. Artur Sommer, který k naší radosti ani řady pěvců KPSSU, ani pedagogů Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) dodnes neopustil. „Kdysi jsem na hudební škole absolvoval hru na housle a varhany,“ ohlíží se za prvními hudebními krůčky. V průběhu praxe na gymnáziu ve Vítkově pak vedl studentský orchestr a se vznikem opavské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity začaly jeho snahy o založení komorního sboru i na nově se rodící vysokoškolské instituci. O její existenci se ostatně zasazoval už na konci šedesátých let, kdy pracoval ve vysokoškolské komisi Matice slezské vedené PhDr. Adolfem Turkem. Proto nemohl chybět ani v přípravném výboru pro vznik Slezské univerzity o dvacet roků později.

„Když byla v říjnu 1990 na Filozofické fakultě v Opavě zahájena výuka, jako klasický filolog a hudební nadšenec navíc jsem si znovu uvědomil, že sbor k nové škole zkrátka patří,“ říká k pohnutkám, jež ho vedly k jednání s prvním děkanem fakulty PhDr. Jiřím Urbancem, CSc. „Projevil pro můj postoj plné pochopení a dal přípravám sboru zelenou,“ potvrzuje dr. A. Sommer s tím, že podmínky pro faktický vznik tělesa byly vytvořeny nedlouho po zahájení letního semestru (děkanskou funkci zastával J. Urbanec do 30. dubna 1991). „Na jaře 1991 jsem byl pozván na schůzku s asi tuctem studentů, a to v přítomnosti děkana Jiří Urbance,“ zavzpomínal v čase svých šedesátin první sbormistr KPSSU MgA. et MgA. Petr Škarohlíd (1945-2008). Těleso je tedy vlastně ještě o rok mladší, než si v materiálech uvádí… „Začali jsme s tím nejtěžším, tedy jednohlasem,“ potvrdil po letech vedení sboru P. Škarohlíd, který jeho premiérové vystoupení připravil jako součást koncertu Pěveckého sdružení slezských učitelek (PSSU), o jehož růst v té době rovněž pečoval.

Koncert se uskutečnil 29. června 1992 v kostele sv. Ducha v Opavě. „Nechce se tomu ani věřit, jak ty roky doslova uletěly,“ usmívá se dr. A. Sommer a těší ho, že na KPSSU a jeho zasazení do kulturního života sídelního města Slezské univerzity nezapomněli ani autoři jen nedávno vydané publikace „Opava hudební; kapitoly z dějin hudební kultury města a slezského regionu“ Karel Boženek (1938) a Petr Hanousek (1956). Titul spolufinancovaný v Roce české hudby Ministerstvem kultury ČR věnovali Slezskému zemskému muzeu ke 200. výročí jeho trvání a statutárnímu městu Opavě, přičemž vazba na naši univerzitu je v něm na první pohled patrná. Doc. PhDr. Karel Boženek, Ph.D., na její FPF působil, což platí též o jednom z recenzentů prof. PhDr. Danu Gawreckém, CSc. Vědeckým redaktorem publikace a autorem předmluvy je doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D., z Ústavu historických věd FPF.

KPSSU vedenému po předčasném odchodu MgA. et MgA. Petra Škarohlída Mgr. Vladimírou Vašinkovou se dostává prostoru v kapitole, v níž se P. Hanousek zabývá hudební děním současné Opavy, konkrétně hudebním tělesům a osobnostem (str. 121). „Petru Škarohlídovi se podařilo pozvednout studenty na reprezentativní úroveň se širokým repertoárem (písně duchovní, lidové a autorské od středověku po současnost, od klasické hudby po jazz). První profilový kompakt byl natočen po návratu z turné po Itálii (2006), nahrávky pro druhé album vznikaly během příprav na mezinárodní soutěž v polském Rybniku (2010), odkud si sbor přivezl diplom se stříbrným písmem,“ uvádí P. Hanousek a KPSSU ve svém pohledu na pěvecká tělesa řadí hned za sbory Křížkovský a jeho komorní sbor Sarabanda, a pěvecká sdružení slezských učitelů a učitelek.

Také na Opavském vinném trhu KPSSU veřejně proklamoval svou otevřenost nejen členům akademické obce. Nové pěvce do svých řad ale nejlépe pozval uvolněným vystoupením, byť se žádná z provedených skladeb přímo k vínu nevztahovala. Neukázalo se to podstatným; mnohem podstatnější je radost jeho členů ze společného zpívání, které tuto radost přenáší též na posluchače, ať již sboristy sledují kdekoliv.

„Rád bych ještě jednou vzpomněl na Petra Škarohlída a spolu s ním sboru přál, aby do jeho zkoušky jednou přišla žena-pedagožka. Moc chtěl, aby se tuto podle něj vyloženě psychickou bariéru podařilo prolomit,“ konstatuje dr. A. Sommer. Na pedagožku přímo z univerzity sice sbor stále ještě čeká, ale ve svých řadách už pěvkyni, jež se učitelské profesi věnuje, má. „Navíc jde o absolventku Slezské univerzity,“ je si zakladatel tělesa dobře vědom. „Snad i na tomto příkladu lze demonstrovat kontinuitu jeho činnosti,“ uzavírá ten, kdo se o vznik KPSSU tolik přičinil.