Jiří Rusnok studentům Slezské univerzity analyzoval českou ekonomiku a měnovou politiku v uplynulém desetiletí

OPAVA – Na pozvání Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě zavítal v úterý 21. dubna 2015 do Opavy bývalý předseda vlády ČR a bývalý ministr financí Ing. Jiří Rusnok. Na opavské akademické půdě hovořil o měnové politice ČNB v kontextu EU a světa.

Hlavní část přednášky tak byla jakousi analýzou vývoje české ekonomiky a měnové politiky v uplynulém desetiletí, kdy jednotlivé aspekty tohoto vývoje srovnával Jiří Rusnok se situací v okolních zemích a dalších členských zemí EU. Přitom se dotkl takových záležitostí, jakými jsou export do zemí EU, Česká republika jako cíl zahraničních investorů, konkurenceschopnost našeho průmyslu a ekonomiky a další.

Zvláštní kapitolou pak byla otázka recese a popis toho, jak se česká ekonomika s neblahými vlivy ekonomické, potažmo hospodářské recese vyrovnala a jaké cesty zvolila k jejímu opuštění. Také zde poukázal na rozdíly v jednání okolních zemí. „Česká republika reagovala hlavně daňovými úpravami a dalšími nástroji, jejichž cílem bylo situaci stabilizovat a nedopustit, aby se země dostala do výraznějších problémů. Zajímavým paradoxem bylo, že naprostá většina hodnotících ukazatelů vykazovala vzrůstající tendenci, ale celkově se tato snaha podařila jen částečně,“ konstatoval mimo jiné Jiří Rusnok. Vedle osobních zkušeností z oblasti financí a práce v národní bance svá tvrzení podložil řadou grafů a statistik. Studenti tak mohli vidět, jak se jednotlivé kroky ČNB promítaly do HDP, inflace, úrokových sazeb, kurzu koruny, ale také například nezaměstnanosti.

Na konkrétních příkladech a jejich dopadech pak Jiří Rusnok ukázal, jaké kroky byly učiněny a jaké nástroje k tomu centrální banka využila a to ve vztahu k tomu, jak se do aktuálních českých ekonomických indikátorů projevily obdobné kroky v zahraničí. „Pokud by v listopadu 2013 nedošlo k uvolnění měnových podmínek prostřednictvím kurzu koruny, inflace by se koncem roku 2014 pohybovala pod úrovní -2,0%,“ popisoval jeden z kroků české finanční politiky Jiří Rusnok, když popisoval nepopulární kroky vedoucí k oslabení koruny vůči euru.

V závěru své přednášky pak představil přítomným své úvahy o vývoji a prognózách české finanční politiky do dalších let.

Svůj čas dostaly i dotazy z hlediště. Jiří Rusnok odpovídal například na to, jak vidí situaci v Řecku či Polsku, jak vnímá snahu o rozšiřování EU nebo jak by měla vypadat optimální eurozóna. Odpověděl také na to, jaké kroky učiní, splní-li se prezidentovo přání a Jiří Rusnok bude jmenován guvernérem ČNB. Jedna z otázek se ptala,
kdy se Česká republika stane součástí eurozóny, tedy kdy u nás začne platit euro.
„Já jsem pro, podle mne tam Česká republika patří a rozhodně si nemyslím, že by nás to mělo nějak devastovat. Tento krok má svá pro a svá proti, mezi ty pro patří, že odpadne faktor kurzu koruny vůči euru a tedy i nejistota, provázející současné hospodářské dění a obchod. Stejně tak ale dojde k určité ztrátě suverenity, protože se budeme muset řídit určitými společnými pravidly. Nemyslím si však, že to bude brzy, v tomto jsem poměrně skeptický,“ odpověděl kromě dalšího na otázku Jiří Rusnok.
 
„Dnešní setkání nám zprostředkoval pan doktor Jan Šolta z Bankovního institutu
 – vysoké školy v Praze, který v rámci mezinárodní nevládní organizace Evropské hnutí v ČR organizuje přednášky ekonomických a finančních odborníků na českých vysokých školách a dalších institucích. Samozřejmě jsme takovou přednášku rádi uvítali,“ vysvětlil nám tajemník Fakulty veřejných politik Ing. Josef Vícha jak k cestě Jiřího Rusnoka do Opavy došlo.