Výstava ve Slezském zemském muzeu ukazuje Jana Balabána nejen jako literáta

OPAVA – Jan Balabán se svojí povídkovou a románovou tvorbou nesmazatelně zapsal nejen do povědomí obyvatel Ostravska a Opavska, ale objevuje jej stále více těch, kteří se literatuře hodlají věnovat i odborně. A tak není divu, že jméno Jan Balabán je hodně často slyšet na půdě Slezské univerzity a patří v ústech studentů i pedagogů mezi ta často frekventovaná. Teď navíc mají možnost seznámit se s J. Balabánem také prostřednictvím výstavy Jan Balabán - Jsem tady, která je od 19. března otevřena v historické výstavní budově Slezského zemského muzea v Opavě. Jedná se o autorskou výstavu Památníku Petra Bezruče (PPB) v Opavě, jejíž duší je jeho vedoucí Mgr. Martina Klézlová.  
Výstava má podtitul Každým setkáním se něco stane. To ale není jen kosmetický slogan, má svůj velký význam: „Jednou z filozofických myšlenek, která nás při přípravě výstavy provází, je názor, že nikdy nevíte, jaký dopad na vás bude mít právě začínající setkání s někým. Vždy vás setkání může někam posunout, v něčem inspirovat nebo třeba vysvětlit nějaké tajemství. To je také jeden z názorů Jana Balabána a rádi bychom výstavu koncipovali tak, aby právě setkání s Janem Balabánem bylo pro návštěvníky výstavy tím posunutím, inspirací či vysvětlením,“ říká o jednom ze smyslů výstavy vedoucí PPB. V hlavní roli expozice ale samozřejmě bude J. Balabán.

Jan Balabán je také symbolem doby
„Nechceme přiblížit jen osobu Jana Balabána, ale především nabídnout atmosféru doby 90. let a proslulé kavárny Černý pavouk, místa, kde se Jan Balabán a další kumštýři potkávali a které se stalo mimořádně výrazným centrem kultury v Ostravě, potažmo celého regionu,“ potvrzuje vedoucí PPB. Když se rodil nápad připravit výstavu o J. Balabánovi, přišla samozřejmě na přetřes i otázka, zda to není příliš odvážné, chtít představit ikonu regionální literatury jen tři roky po její smrti. Zdá se, že ne. Naopak se ukazuje, že lidé sice jméno znají, případně i některou z jeho knih četli, ale poznat J. Balabána blíž se poštěstilo jen několika málo přátelům. A právě okruh jeho přátel se stane významným faktorem výstavy.
Už přípravný tým tvořilo několik blízkých přátel J. Balabána. Vedle M. Klézlové je to básník Petr Hruška, publicista Ivan Motýl, Balabánova žena Petra Sasínová a k nim se přidal i bývalý kurátor Černého pavouka Vladislav Holec. Společně pak oslovili více než dvě desítky dalších a požádali je o zapůjčení předmětů, které podle nich J. Balabána nějak prezentují. Podařilo se tak nashromáždit nejen knihy a fotografie, ale také kresby, grafiky včetně počítačové, plastiky, vzkazy, komentáře či průvodce výstavami, které J. Balabán jako velký příznivec výtvarného umění a fotografie pro své přátele psal. „Velmi pozitivně na mne působila ochota těchto lidí pomoci naší myšlence. Často neváhali zapůjčit i velmi osobní památky na Jana Balabána, a tak naši expozici obohatit,“ říká M. Klézlová a dodává, že koncept výstavy byl prakticky od první myšlenky daný, ale rok příprav přinesl řadu nových možných pohledů nejen na J. Balabána, ale i na generaci Černého pavouka devadesátých let.

Černý pavouk se stěhuje do Opavy
Právě Černý pavouk se stane jedním z nosných pilířů výstavy. „Vybudovali jsme přímo ve výstavní budově kavárnu a antikvariát Černý pavouk, tedy přesněji řečeno jeho napodobeninu, v níž chceme vytvořit onu skvělou tvůrčí atmosféru, která místo provázela. Balabán vždy říkal o generaci třicátníků v 90. letech minulého století, že se dělí na dva druhy lidí – kariéristy a tvůrce. A právě prostředí oněch tvůrců chceme ukázat veřejnosti. Lidé si tak mohou dát drobné občerstvení, posedět a popovídat si, ale třeba si i půjčit nebo odnést knihu,“ přibližuje Černého pavouka M. Klézlová. Atmosféru Černého pavouka totiž nepodtrhne jen fakt, že zde bude řada autentických předmětů z původních prostor, ale součástí bude i antikvariát, tak jako svého času v ostravské Stodolní ulici. Hosté si tak knihu mohou nejen odnést, ale pokud chtějí, mohou i své již přečtené knihy přinést a dát je k dispozici pro jiné. Prostě místo peněz bude v antikvariátu fungovat výměnný systém kniha za knihu. Jedinou nepříjemností, která pořadatele potkala, je fakt, že Černý pavouk nebude fungovat pořád, ale jen při doprovodných akcích, jež budou každý čtvrtek (o jejich konání budou pořadatelé informovat prostřednictvím webových stránek www.szm.cz nebo na facebooku Slezského zemského muzea).

Třináct doprovodných večerů
„Připravujeme třináct doprovodných úterních večerů, které vždy budou tematicky zaměřené, ale současně se budou držet tématu Jana Balabána, Černého pavouka a regionální literatury. Bude to například undergroundový večer s Jáchymem Topolem a dalšími hosty, literární večer s Petrem Hruškou, hudební večer, publicistický večer s Ivanem Motýlem, divadelní, kde představíme Balabánovy dramatizace či večer nakladatelství Host,“ naznačuje pestrost večerů vedoucí PPB. V den výročí Balabánovy smrti 23. dubna se pak uskuteční večer s dokumenty o něm, kde tím hlavním bude dokument České televize Jan Balabán svými vlastními slovy režisérky Petry Všelichové, která samozřejmě bude i osobně přítomna.
Výstava tak bude mít tři roviny, v nichž bude Jana Balabána představovat. Již zmíněná rovina představovaná předměty jeho přátel, druhou rovinou bude prostor kavárny Černý pavouk a tou třetí pak J. Balabán a jeho vztah k výtvarnému umění. „Balabán je miloval, a kdyby jeho starší bratr Daniel již jako malíř nepůsobil, stal by se jím bezesporu sám. Ale i tak byl velkým obdivovatelem malířství, ale i fotografie a svým přátelům fandil a napsal pro ně řadu recenzí a průvodců výstav. A ti na něj samozřejmě nezapomněli,“ konstatuje M. Klézlová.
Naskýtá se otázka, proč výstava o Janu Balabánovi, který je bytostně spojen hlavně s Ostravou, bude v Opavě. Odpověď je jednoznačná: posláním PPB není jen spravování pozůstalostí a literárního odkazu, ale především osvěta a představování regionální literární kultury. Je tak nanejvýš logické, že J. Balabána, autora představujícího regionální literární ikonu, uvede právě tato instituce, která se právem může pyšnit druhým největším sbírkovým literárním fondem v zemi.

Fotoreportáž z tiskové konference k výstavě najdete na facebooku Slezské univerzity.