Na hosty opavského gastrocentra čekalo před prázdninami šestichodové menu hmyzích specialit

Poslední červnový degustačně-zážitkový večer Gastrocentra Slezské univerzity v Opavě, který se uskutečnil ve středu 26. června, byl především ve znamení moučných červů, cvrčků a larev potemníka brazilského. Tématem byla totiž entomofagie, čili využití jedlých druhů hmyzu v potravě člověka.
„Když jsme před časem připravovali s Honzou Pařízkem první akci věnovanou entomofagii, byli jsme nejprve zklamaní. Ještě den před jejím uskutečněním byl zájem minimální. V den konání najednou začali volat lidé a nakonec jsme si museli půjčovat židle, abychom všechny mohli posadit,“ vzpomínal na první entomofagickou akci v Opavě Mgr. Alexandr Burda. Od té doby se uskutečnilo podobných večerů dvanáct, některé v Opavě, další v Ostravě i jinde. Zájem o ně je veliký. Také tentokrát se v gastrocentru řešil problém s počtem hostů, ale pracoviště odborné přípravy Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě je naštěstí dobře vybaveno, a tak se všichni nejen vešli, ale prožili i velmi zajímavý večer.

„Připravili jsme šestichodové menu, jímž chceme ukázat různé možnosti přípravy hmyzu v potravě – na sladko, na kyselo, v kombinaci jako součást jídla i jako jeho samostatnou část,“ prozradil kuchař Jan Pařízek, který se úpravou hmyzu zabývá už od svých studentských let. Jako první dostali hosté na stůl předkrm, studený talíř, jehož součástí byla červené řepa, rukola a sýr Ricotta, lehce zakápnuté dvěma octy. K tomu se přikusovaly tyčinky, jejichž součástí byli mouční červi. Mnozí ani nepostřehli, že už pojídají hmyz.
„Hmyz s sebou vlastně nenese žádnou chuť, jen chuť toho, čím se sám živí. Proto je nevhodné používat pro přípravu stravy hmyz zakoupený například ve zverimexech, kde ho krmí granulemi, ale hmyz ze specializovaných farem, kde je živen přírodními produkty. Také hmyz, který dnes používáme, je z takové farmy a tedy nikdo nemusí mít strach, že by dostal něco nezdravého,“ upozornil Alexandr Burda přítomné v době, kdy u některých ještě bylo znát mírné rozčarování nad opraženými larvami či cvrčky.   
To postupně opadlo a hosté mohli ocenit pestrost a nápaditost, s jakou lze hmyz připravovat. K ucelenějšímu dojmu jim pak pořadatelé nabídli i moravské vína, která jednotlivé chuťové vjemy vhodně doplňovala podle typu právě podávaného menu.  
„Celý problém je v naší hlavě. Je to podobné, jako když příslušníci některých náboženství odmítají jíst vepřové maso, na kterém si naopak my pochutnáváme,“ řekl ve svém komentáři Mgr. Alexandr Burda a pokračoval: „Hmyz, nebo přesněji jeho jedlé druhy, se užívají ve stravě lidí prakticky na celém světě od pradávna, v některých destinacích jako běžná součást potravy, jinde patří mezi vyhledávané delikatesy.“ Trend exkluzivity dnes získává hmyz jako potravina zejména v tzv. západním světě a není výjimkou, že nabídku těchto specialit najdeme v jídelních lístcích řady „michelinských“ restaurací.

O pozitivním vlivu takové stravy asi nelze spekulovat. Na světě je známo tři tisíce druhů jedlého hmyzu, minimálně stejný počet druhů se zatím k potravě člověka nevyužívá. Dá se zjednodušeně říci, že pojídat lze všechny druhy žijící v určitých společenstvích – od červů a larev přes cvrčky, brouky, mravence, kobylky, sarančata a další. Hmyz obsahuje řadu cenných prvků, třeba bílkovin, lehkých tuků, vápníku, železa či zinku, v některých případech pak s daleko větším obsahu, než například v mase savců.
Je jen potřeba zbavit se zbytečných předsudků a mýtů. A upřímně, kolik různých živočichů hmyzí říše jsme již snědli s jiným jídlem, aniž jsme to vůbec postřehli…