Libor Martinek provedl Opavany literaturou inspirovanou životem a dílem Fryderyka Chopina

OPAVA – Fryderyk Chopin v české literatuře. To je jednak nedávno vydaná publikace (Slezská univerzita v Opavě, červenec 2013) opavského literárního vědce a publicisty, překladatele, pedagoga Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a mimořádného profesora Vratislavské univerzity doc. PhDr. Libora Martinka, Ph.D., ale i název přednášky, které 6. listopadu patřil ve večerních hodinách Klub Art opavského Obecního domu.

V úvodu večera Libor Martinek novou publikaci představil a připomněl posluchačům, že Chopin pobýval v Čechách hned několikrát, tyto pobyty popsal a vyzdvihl některé události či osobnosti, jež se k nim váží. V krátkosti se také zaměřil na památky, kterými si v českých zemích Chopina připomínáme. „Kromě životopisných, topografických, literárně-hudebních kontextů bychom se mohli zmínit dokonce o technických zajímavostech, například na trase Varšava – Vídeň je provozován mezinárodní rychlík R 407 Chopin, ale naší cílem není podat jejich vyčerpávající přehled,“ uzavřel Matinek úvodní část přednášky a plynule přešel k hlavnímu tématu, tedy odrazu Chopinova života a díla v literatuře, především v české.

Poté, co seznámil hosty s textovou koláží Osvalda Klappera Chopin v Čechách 1835, vydanou v roce 1975 u příležitosti 140. výročí skladatelova narození, vydal se Libor Martinek na malou procházku poezií, prózou, ale i literárně zpracovanou korespondencí se společným tématem Fryderyk Chopin. Některým dílům se pak věnoval podrobněji.

„U setkání Chopina se slečnou Wodzińskou v Mariánských Lázních zůstává také Kamil Bednář ve sbírce Chopin v Mariánských Lázních. Bednář ji napsal už jako zkušený básník a cyklus potvrzuje básníkovu tvůrčí zkušenost a řemeslnou zručnost,“ zastavil se přednášející u tématu vztahu Chopina s Marií Wodzińskou. Ve své analýze díla ale nezůstává jen u pozitivního pohledu: „Bednář prozrazuje cit pro kompoziční výstavbu díla, byť ta u něj není zdaleka tak propracována, jak bychom očekávali. Dílo nepřináší do českých chopinian tematicky nic nového, autor vychází povýtce jen ze znalostí zprostředkovaných hlavně Iwaszkiewiczovou monografií. Také stylizace hlavních básnických hrdinů ve sbírce je přiměřená dosavadním výkladům vztahu Chopina a Wodzińské.“

V podobném duchu pak Libor Martinek otvírá stránky dalších literárních zpracování chopinovské tematiky, např. básnický cyklus Hledání modrého tónu Jiřího Karena, vl. jm. Ladislav Podmele, jenž podle něj přibližuje skladatelovu osobnost i jeho dílo v české poezii dosud nejkomplexněji.
„Korespondencí mezi Fryderykem Chopinem a George Sand se inspirovala Karla Erbová v cyklu básnických epištol formou fiktivních milostných dopisů, vydaných knižně v roce 2003, Již nikdy nedovolím požáru – Już nigdy pożarem mi nie płonąć, který se dočkal paralelního překladu do polštiny básníkem Janem Pyszkem z Návsí u Jablunkova,“ načal Libor Martinek své vyprávění o dílech, v nichž se promítl Chopinův vztah s další osudovou ženou, George Sand.

Emeritní herec Slezského divadla v Opavě Emanuel Křenek se po přestávce chopil recitace úryvků z jednotlivých literárních děl, o kterých Libor Martinek hovořil, a do ukázek vložil celé své charisma. Klubem Art tak zazněly verše Bednářových básní z cyklu Chopin v Mariánských Lázních, s Jiřím Karenem se návštěvníci vydali ke Hledání modrého tónu, s Karlou Erbovou konstatovali, že Již nikdy nedovolím požáru, či spolu s Vladislavem Marešem předali Růži pro Fryderyka.

Večer vyzněl mimořádně mile a přijít na něj se určitě vyplatilo. To jistě potvrdí i tři desítky hostů, kteří poznali vedle Chopinovy hudby také literární inspirace jeho životem a dílem.