Předehrou k připomínce výročí Rakouské knihovny byl výklad o opavské architektuře, kterou ovlivnila Vídeň

Dvacetiletí Rakouské knihovny v Opavě bude oficiálně připomenuto 20. listopadu, ale setkání představitelů Slezské univerzity (SU), na jejíž půdě je provozována, s těmi, kdo za vznikem a budováním jejího fondu stojí, má ku prospěchu věci v kulturním životě města delší časové přesahy. O ten první se postarala přednáška o opavské architektuře 19. století.

Té, kterou tak silně ovlivnila architektura Vídně. Konala se 18. listopadu v prostředí refektáře Domu umění, v jehož prostorách instalovala Opavská kulturní organizace ve spolupráci s doc. PhDr. Pavlem Šopákem, Ph.D., z Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU výstavu, jež o tomto vlivu vypovídá. O posluchače výkladu k ní nebyla nouze; přednášky doc. P. Šopáka si už zaslouženě získaly významný okruh místního publika.

Tentokrát před ním defilovala celá plejáda staveb a jmen jejich tvůrců z dlouhého 19. století. Od budovy městského divadla, jejíž výstavbu prosadil purkmistr Johann Josef Schössler, přes zástavbu opavské Ringstrasse (Nádražní okruh) započatou realizací reálky podle návrhu Ludwiga von Förstera (Střední zdravotnická škola, Dvořákovy sady), až k dochovaným či ke zkáze odsouzeným monumentům opavské architektury, příkladně muzeu (Johann Scheiringer, Franz Kachler) nebo židovské synagoze (Jakob Gartner). „Ale nejen k nim je dobré se vracet a připomínat je. Zůstávají tu nadále i tvůrci neznámí a nedocenění,“ říká historik umění.

Nelze ani zdaleka upozornit na všechno, co pro šíři materie intenzivně vedený výklad postihl. Proto se soustřeďme alespoň na vztah nastolené problematiky k instituci, která o Rakouskou knihovnu v Opavě pečuje. SU se snaží ty historické objekty, které jsou dnes v její správě, maximálně zhodnocovat. Rodící se instituce dostala záhy po 17. listopadu 1989 do vínku budovu na Bezručově nám. 13 postavenou pro Zemské ředitelství pošt a telegrafů. Stavebně ji realizoval a do provozu na podzim 1911 předal místní stavitel Viktor Bartel spolupracující též s dalšími firmami z Opavy a Velké Kraše na Jesenicku. Někdejší sídlo rektorátu SU využívá nyní v plném rozsahu Filozoficko-přírodovědecká fakulta (FPF) a snad nepříliš vzdálená budoucnost objektu je spojována s rozšiřujícími se potřebami této univerzitní součásti.

Nedaleko od něj je na Hauerově ul. situována původní budova městských tělocvičen funkčně prvního opavského městského architekta Eduarda Labitzkého. „Tělocvičny sloužily jak vyšší reálce, tak byly koncipovány pro výstavní účely,“ potvrdil doc. P. Šopák a ve vztahu k nim připomněl dvě kulatá výročí. „Labitzky přišel do Opavy právě před 150 lety a už o deset let později si mohl vychutnávat radost ze zlaté medaile, kterou za své dílo získal na Světové výstavě ve Vídni,“ uvedl přednášející s neskrývaným obdivem nad odkazem této osobnosti, v dějinách architektury a hudby spojované též se sedmi sourozenci. Současné využití objektu pro Ústav ošetřovatelství Fakulty veřejných politik SU, velkokapacitní posluchárny a depozit knihovny má v dohledné době, po ukončení rekonstrukce a přístavby budovy na Bezručově nám. 14, samozřejmě po náležitých stavebních úpravách, nahradit nové, vyhovující potřebám uměleckých oborů, Audiovizuální tvorby a Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo.

Poslední zmínka tohoto druhu patří sídlu rektorátu a Matematického ústavu SU Na Rybníčku. „Dílo Alfreda von Stutterheim stojí v poslední etapě našeho pojednání o architektuře Opavy v dlouhém 19. století ovlivněné Vídní,“ konstatoval doc. P. Šopák a na závěr zmínil alespoň v náznaku odkaz dvou velikánů moderního stavitelství ve Slezsku. „Obytný dům navržený opavským rodákem Josefem M. Olbrichem pro jeho bratra Edmunda byl v Kateřinkách před 55 lety zbourán, z kostela sv. Hedviky Leopolda Bauera narozeného v Krnově, jehož tři stavby v Opavě (spolu s kostelem sv. Hedviky se jedná o objekt Obchodní a živnostenské komory a dále o obchodní dům Breda a Weinstein), znamenají zároveň tři samostatné epochy architektury, se však můžeme těšit a být na něj hrdi,“ zakončil doc. P. Šopák.

Výstava, o jejímž obsahu se lze mnohé dočíst v publikaci Martina Pelce, Pavla Šopáka a Hany Šústkové Opava - Vídeň; měšťanská kultura 19. století mezi periférii a centrem vydané SU v rámci řešení výzkumného záměru Ústavu historických věd FPF Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy a udržitelnosti projektu Opava - Vídeň 1800-1918: kultura, civilizace a identita mezi regionem a metropolí realizovaného díky prostředkům programu podpory vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji (2010), bude v refektáři Domu umění návštěvníkům přístupná až do konce roku.

Foto: Autor výstavy Opava - Vídeň v dlouhém 19. století doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D., při její prohlídce v refektáři Domu umění s odborným garantem Rakouské knihovny v Opavě doc. PhDr. Marií Gawreckou, CSc.