Od opavské výstavy pedagoga Institutu Josefa Mouchy k výročí novinářské fotografie. Nebo spíš naopak.

Na vlastní stopě je název v opavském Domě umění právě prezentovaného souboru pedagoga Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Josefa Mouchy, mj. absolventa Fakulty žurnalistiky (dnes Fakulty sociálních věd) Univerzity Karlovy. Nese podtitul Mošnov 1982 a je připomenutím období, jež autor záhy po absolutoriu prožil na vojně.

Černobílá kolekce Mouchových fotografií je považována za přesvědčivé svědectví o vojenské službě v období první poloviny osmdesátých let, kdy už sice nejsilnější normalizační vlna ustoupila, ale přesto všechny oblasti života dále poznamenávala. Dokument J. Mouchy o tom výstižností a neokázalostí podává výmluvnou výpověď a doprovodný text k němu nabízí návštěvníkovi reminiscenci na mnohem dříve vzniklé dílo české fotografie z kategorie těch klasických - soubor Zdeňka Tmeje vytvořený v období jeho totálního nasazení ve Vratislavi (září 1942 - únor 1944), po válce vydaný pod názvem Abeceda duševního prázdna (Zádruha, Praha, 1946, text Alexandra Urbanová). Jeho autor neušel v padesátých letech žaláři; osmiletý trest mu byl na opětovnou matčinu žádost zmírněn o rok, přesto prošel sedmi káznicemi, v jejichž výčtu nechybí ani Opava.

K osobnosti Josefa Mouchy (1956), od začátku akademického roku nové pedagogické posily Institutu, bude ještě jistě dostatek příležitostí se blíže vrátit, na adresu Z. Tmeje (1920-2004) dodejme, že právě před 15 lety byla za organizačního podílu nejtradičnějšího uměleckého pracoviště Slezské univerzity uspořádána jeho výstava. Katalog k ní textem opatřila Blanka Chocholová, autorka dokumentu Automluva Zdeňka Tmeje, jeho grafickou úpravu provedl Vojtěch Bartek z opavského Institutu tvůrčí fotografie (ITF). Mezi spolupořadateli výstavy tak ITF figuroval ve společnosti Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hlavního města Prahy, Městské části Prahy 3, Archivu Národního muzea v Praze, Asociace profesionálních fotografů ČR a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.

Oba jmenované tvůrce řadíme mezi osobnosti dokumentární a žurnalistické fotografie, jež si v globálním měřítku v těchto dnech připomíná historické datum 2. prosince 1873, kdy noviny The Daily Graphic: An Illustrated Evening Newspaper vycházející v New Yorku zveřejnily první fotografii tištěnou „polotónovou technikou“. Na ní vyobrazená newyorská koncertní budova Steinway Hall z roku 1866, v prvních letech (do otevření Carnegie Hall v roce 1891) domovské sídlo New York Philharmonic Orchestra a dějiště neopakovatelné šňůry vystoupení legendárního ruského pianisty Antona Rubinsteina, tak vešlo i do dějin novinářské fotografie.

Myšlenku půltónového tisku propagoval už před polovinou 19. století všestranně vzdělaný Brit William Fox Talbot, jemuž je připisován jak vynález metody tzv. fotogenické kresby, tak principu negativ - pozitiv. Od té doby urazila novinářská fotografie cestu, jíž po zásluze patří pozornost řady teoretiků, kteří za zakladatele moderní žurnalistiky pokládají Francouze Henri Cartier-Bressona. V českých zemích, jak v publikaci Česká fotografie 20. století (Kant, 2005) konstatují Vladimír Birgus, vedoucí ITF, a Jan Mlčoch, sehrály podstatnou roli v jejím rozvoji výstavy tzv. sociální fotografie, za nimiž stál např. Karel Teige a Lubomír Linhart. Ještě před nimi zachytil Josef Jindřich Šechtl návrat T. G. Masaryka z exilu, posléze se objevila jména Karla Hájka či Jana Lukase. Ani zdaleka tu ovšem nelze vypočítávat všechny, kdo v dalších letech k hodnotám české novinářské fotografie přispěli.

Když se podíváme na naši současnou dokumentární a žurnalistickou fotografii, nemůžeme a nechceme přehlédnout ani osobnosti, jež se zasazují o další upevňování nabyté pozice ITF mezi těmi uměleckými školami, v nichž se jejich pokračovatelé připravují. Přední místa mezi nimi zaplňují Jindřich Štreit, již vzpomenutý Vladimír Birgus, Václav Podestát, je tu rovněž v úvodu citovaný Josef Moucha, od jehož výstavy se tyto řádky začaly odvíjet.

Výročí 140 let od okamžiku, kdy byla publikována první „polotónová“ fotografie, je vhodnou příležitostí též k připomenutí, že s ITF jsou spjati úspěšní mladí tvůrci, kteří své schopnosti prokázali jak ve World Press Photo, tak v Czech Press Photo. Novinářské fotografii se tedy na opavském ITF daří. Ostatně jeden z těch, kdo se jí s úspěchem věnují, byl letos oceněn také Cenou rektora Slezské univerzity. Od 2. října patří Romanu Vondroušovi.

Foto: Josef Moucha - část souboru černobílých fotografii Na vlastní stopě; Mošnov 1982 instalovaného v prostorách chodeb kolem atria Domu umění v Opavě a návštěvníkům přístupného až do konce roku.