Stěbořický odbor Matice slezské napojený na univerzitu i archiv uspořádal konferenci o Cypriánu Lelkovi

Na Opavsku je odbor Matice slezské ve Stěbořicích nejmladším, ale už od přelomu let 2012 a 2013, kdy vznikl, dává o sobě pořádně vědět. Děje se tak zásluhou projektu „Krajina, lidé a jazyk Opavska a Hlubčicka aneb Odkaz Cypriána Lelka dnešku“, který je řešen v rámci fondu mikroprojektů Euroregionu Silesia. Vlastně byl, projekt totiž právě nyní končí.

Ještě dříve, než se jeho výsledkům budeme věnovat podrobněji, sluší se poukázat na napojení členů stěbořického matičního odboru na Slezskou univerzitu (SU) a Zemský archiv v Opavě. Kontakty na první ze jmenovaných institucí jsou pěstovány především jeho předsedou MUDr. Vítem Skaličkou, který se aktivně zapojuje do jazykovědných výzkumů vedených na Ústavu bohemistiky a knihovnictví PhDr. Zbyňkem Holubem, Ph.D. Úzkou vazbu na Zemský archiv v Opavě pak prověřili Bc. Pavel Solnický a Roman Falhar, DiS., při přípravě konference, jež nesla stejný název jako projekt samotný a 26. listopadu se stala jeho vyvrcholením.

„V Branicích se na ní sešla stovka účastníků z obou stran česko-polské hranice. Byli mezi nimi zástupci různých profesí, starostové, kněží, historici, ale též laičtí zájemci z řad široké veřejnosti. Všichni se velmi dobře bavili a vydrželi až do úplného konce. Jednání se celkově vydařilo nad naše očekávání,“ shodují se R. Falhar a P. Solnický a oceňují pohostinnost, s níž konferenci připravil polský partner projektu CARITAS CHRYSTI. „Poděkování si na prvním místě zasluhuje Benedykt Pospiszyl, o jehož zásluhách na oživování tradic Hlubčicka by se dalo napsat samostatné pojednání,“ dodávají.

Skutečnost, že konference svým významem území Hlubčicka a Opavska přesáhla, dokládá, že pořadatelé už na den jejího konání připravili pro všechny účastníky sborník referátů, jehož vydání podpořily město Dolní Benešov, rodiště C. Lelka, obce Dolní Životice a Stěbořice, Mikroregion Hvozdnice i branická společnost LEMENT Leona Pleśniaka. Za českou stranu do něj přispěli právě odborní pracovníci Zemského archivu v Opavě. Dopisovatelskou činnost Cypriána Lelka pro Opavský besedník vydávaný Antonínem Vaškem v něm přibližuje PhDr. Jaromíra Knapíková, Lelkovým osobním fondem a jeho vypovídací hodnotou se zabývá Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D., na Lelkovi následovníky v podobě osobnosti kněží Arnošta Jureczky, Josefa Hlubka a Josefa Otavy upozorňuje Mgr. Petr Tesař.

Lelek byl jako „zastřešující osobnost“ projektu vybrán proto, že vystihuje sepětí s krajinou, lidmi i jazykem Opavska a Hlubčicka. „Kdo jiný než on znal tento kraj díky pěším pochodům lépe. Vždyť studoval jak v Opavě, tak v Hlubčicích, působil v Bavorově, Oldřišově i Hlučíně a poslední téměř dvě desítky let života věnoval péči o farnost ve Vodce,“ říká Bc. P. Solnický, profesí historik. To si jistě všichni účastníci konference plně uvědomovali; přesto jak osobní přítomnost ředitele Zemského archivu v Opavě PhDr. Karla Müllera a ředitele Státního okresního archivu v Bruntále Mgr. Branislava Dorka, Ph.D., tak delegace z Lelkova rodného Dolního Benešova a několikanásobného Lelkova prasynovce velmi mile překvapila a byla nám morální oporou,“ netají P. Solnický.

Jeho kolega ze stěbořického odboru Matice slezské R. Falhar pak připomíná další aktivity projektu. „Sborníku předcházelo vydání česko-polsko-slezského „jazykového“ pexesa, o něž se zasadili Vít Skalička a Benedykt Pospiszyl, a turistické mapy, kterou jsme nazvali Poklady pomezí Moravy a Slezska,“ vypočítává R. Falhar s tím, že mapa přináší i polské cyklotrasy, což u jiných podobných informačních zdrojů nebývá zvykem. „Jsou v ní navíc vyznačeny též moravské enklávy a zemská hranice Moravy a Slezska, legenda poukazuje na pamětihodnosti jednotlivých obcí a měst,“ potvrzuje. „Jak ostatně ukázaly dva v rámci projektu realizované vlastivědné výlety, mnohé z nich zůstávají neprávem stranou pozornosti i těch, kdo ve Slezsku našli nový domov,“ uzavírá R. Falhar.

Co Matice slezská ve Stěbořicích plánuje dál? „Chceme rozšířit členskou základnu odboru, k čemuž nás ústředí ústy předsedy Ing. Vlastimila Kočvary často vyzývá, a připomenout nadcházející 200. výročí narození prvního předsedy (starosty) Matice opavské kněze Ludvíka Ochrany, čtvrt století působícího ve Stěbořicích, kam přišel z Komárova. Oficiálně se uvádí, že se narodil 14. května 1814 v Champagnole ve Francii, a protože o tom vlastně nic víc nevíme, s jeho rodištěm jsme se zkontaktovali a teď některé okolnosti narození Ludvíka Ochrany prověřujeme,“ prozrazují P. Solnický a R. Falhar.