Na podzim sedmdesátiletý Jindřich Štreit otevře své (Ne)známé fotografie. Bilancování ale zatím neřeší

 

S využitím tiskové zprávy Muzeua umění Olomouc připravil Martin Kůs

Jindřich Štreit (skoro) rok po roce 5. září 1946 - narodil se ve Vsetíně jako nejstarší z pěti dětí. Na rodiče a na dětství ve Stříteži nad Bečvou vzpomíná „navzdory velkým materiálním a společenských problémům“ jako na harmonické období. 1963 - po studiu gymnázia v Rýmařově začal studovat obor Výtvarná výchova na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Za 400 korun si pořídil první fotoaparát. 1967 - Studium zakončil první samostatnou výstavou fotografií. Po odchodu z fakulty učil na základní škole v Rýmařově, o rok později se stal ředitelem školy na Sovinci, potom v Jiříkově. 1971 - Oženil se s Agnes, absolventkou kroměřížské konzervatoře. Štreitovým se narodila dcera Monika, dnes význačná flétnistka a vysokoškolská pedagožka žijící v Portugalsku. 1977 - Souborem fotografií ze zákulisí olomouckého divadla dokončil studium na Škole výtvarné fotografie v Brně. 1980 - Stará škola na Sovinci, kde manželé Štreitovi bydlí, se za normalizace stala útočištěm pro neoficiální umělce z celé republiky. Štreit organizoval neformální výstavy, koncerty, divadelní představení. 1982 - Zúčastnil se neoficiální výstavy Setkání na tenisových dvorcích TJ Sparty v Praze – Bubenči. Hodinu po zahájení byla akce úředně zakázaná. Štreitovy fotografie však upoutaly pozornost tajné policie natolik, že byl vzat do vyšetřovací vazby. Archiv jeho fotografií, negativů, dokonce i fotoaparát zabavila STB s odůvodněním, že tak chce zamezit páchání další trestné činnosti. 1983 - Po návratu z vězení mohl být zaměstnán jen v dělnických profesích. Rok pracoval v knihovně, pak jako dispečer státního statku Ryžoviště. O to víc se věnoval kulturní činnosti a fotografování. 1989 - V létě byl pozván na výstavu do USA. Jeho výstavu v pražské Fotochemě ohodnotil Bohumil Hrabal slovy: „Kanta okouzlily dvě věci: hvězdné nebe a mravní zákon. Mne okouzlili dva fotografové: Diane Arbus v Novém Yorku a pan Jindřich Štreit ze Sovince.“ 1990 - Ve Spojených státech se účastnil putovní fotografické přehlídky ke 150. výročí vynálezu fotografie. Šest jeho snímků do svých sbírek zařadilo Muzeum moderního umění v New Yorku. Režisér Jan Špáta natočil o Štreitovi film Mezi světlem a tmou. Jako externí pedagog vyučoval až do roku 2003 na FAMU v Praze. 1991–1994 - Začal vyučovat dokumentární fotografii na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě, kde učí dosud. Až do rozdělení Československa působil také na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. 2000 - Získal docenturu na Katedře fotografie Filmové a televizní fakulty Akademii múzických umění v Praze. 2006 - Nakladatelství Kant vydalo zatím nejobsáhlejší publikace o jeho díle. Prezident republiky Václav Klaus Štreitovi udělil Medaili Za zásluhy I. stupně. 2007 - Cena Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury. 2008 - Titul Osobnost české fotografie 2007. 2009 - Pamětní medaile Univerzity Palackého v Olomouci a Stříbrná medaile Slezské univerzity v Opavě. Titul profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. 2014 - Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě udělila Štreitovi čestný doktorát.

OLOMOUC, OPAVA – Jeden z nejvýznamnějších českých fotografů, pedagog Institutu tvůrčí fotografie v Opavě prof. Jindřich Štreit oslaví v září tohoto roku sedmdesátiny. Toto jubileum bude doprovázet řada mistrových výstav a aktivit, které široké veřejnosti přiblíží jeho dokumentaristickou, reportážní i uměleckou tvorbu. Jednou z prvních vlaštovek jubilejního roku je výstava (Ne)známé fotografie 1978-1989, kterou připravilo Muzeum umění Olomouc od 30. června.

Výstavní expozici bude tvořit přibližně dvě stě fotografií, z nichž zhruba polovina dosud nebyla publikovaná. Výstavu doprovodí i stejnojmenná kniha. Výstavu (Ne)známé fotografie 1978–1989 podporuje Ministerstvo kultury České republiky, Olomoucký kraj, Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, Statutární město Olomouc a Nakladatelství Fontána. Milovníci fotografie ji mohou navštívit až do 30. října.

Štreitovy fotografie jsou ve sbírkách Muzea moderního umění v New Yorku, Victoria & Albert Museum v Londýně, Národní galerie umění ve Washingtonu, Muzea fotografie v Tokiu a dalších věhlasných institucí. Tvorbu představil na více než 1 200 samostatných výstavách a zúčastnil se celé řady skupinových výstav doma i v zahraničí. Přesto se podle kurátorky výstavy Štěpánky Bieleszové ještě najdou fotografie, které nebyly dosud publikované. Ty tvoří první část výstavy. „Bude to zhruba sedmdesát fotografií, které Jindřich Štreit uchovával několik desetiletí ve svém archivu na Sovinci,“ řekla Bieleszová s tím, že s kolegy a Jindřichem Štreitem společně vybírali z více než pěti set fotografií. „Probírali jsme jednu po druhé a dlouze diskutovali, které z nich vystavíme,“ řekl Štreit. Výsledný výběr má podle něj až intimní charakter. „Většina je tematicky zaměřená na rodiny, domácnosti, děti, na obyčejné, každodenní situace. A důležitou roli v nich taky hraje Olomouc. Až mě překvapilo, kolik mám fotografií s olomouckými motivy,“ přiznal světoznámý fotograf.

Druhá část výstavy pak představuje specifický výběr z nejznámějších Štreitových snímků. Specifický proto, že se jedná o dvacetimetrový pás černého papíru hustě pokrytého celkem 176 fotografiemi z cyklu Vesnice je svět z období 1978 až 1988. Obří role byla téměř třicet let schovaná ve Štreitově fotokomoře. „Z autorových vzpomínek jsem věděla, že někde existuje. Když jsme ji v únoru poprvé v muzeu rozbalili, bylo to pro mě velké překvapení. Některé fotografie patří mezi ikony jeho tvorby, jiné jsou skutečně neznámé,“ uvedla Bieleszová.

„Tyto fotografie jsem vystavil poprvé v Bratislavě v roce 1988. Požádal mě o to slovenský fotograf Ľubo Stacho. Jediným kritériem výběru bylo, aby to byly mé oblíbené fotografie,“ zavzpomínal Štreit. Výstava se konala ve foyeru kina Pohraničník. Foyer měl kolem dokola dvacet metrů, stejně jako role térpapíru, na němž byly fotografie nalepené kaučukovým lepidlem. „Mně se líbil černý podklad a bylo to pevné. V té době jsem byl zakázaný autor, nesměl jsem vystavovat,“ připomněl Štreit a ocenil tehdejší slovenskou odvahu. V Muzeu moderního umění bude vystaveno také několik velkoformátových fotografií a Štreitovy knihy.

Jak už bylo uvedeno, výstavu pořádá Muzeum umění při příležitosti Štreitových sedmdesátin. Sám fotograf ale prozatím žádné velké bilancování neřeší: „Nemám na bilancování čas. Já prostě jedu,“ zasmál se Jindřich Štreit a pokračoval: „Jsou samozřejmě chvíle, kdy se zamýšlím, vzpomínám, medituji, ale snažím se nepromarnit ani minutu svého života.“ Podle něj je pro nejdůležitějším předpokladem pro uskutečnění plánů zdraví. „Všechno, co dělám, mě ohromně baví. Uvědomuji si ale, že je to možné jen proto, že stav mého těla je takový, jaký je,“ dodal s úsměvem dlouholetý pedagog Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě, kterému vitalitu a životní sílu dodává právě kontakt s jeho studenty. „Jsem proto moc rád, že souběžně s mou výstavou bude probíhat komorní výstava jednoho z mých nejlepších studentů a současného doktoranda, polského fotografa Areka Goly,“ svěřil se Štreit.

Spolupráce se Štěpánkou Bieleszovou nekončí jen touto olomouckou výstavou. „Společně dlouhodobě spolupracujeme na komorních výstavách mladých fotografů v Galerii Amadeus v Arcidiecézním muzeu,“ uvádí Jindřich Štreit s tím, že si spolupráce s Muzeem umění Olomouc, které považuje velké pozornosti fotografii za jednu z nejvýznamnějších institucí svého druhu v zemi, si velmi váží.