„Nové kompenzační pomůcky pomohou prakticky každému, ale stát na místě nezůstáváme,“ říká vedoucí akademické poradny Petr Rypl

OPAVA – Nová tiskárna Braillova písma a k ní i specializovaný software, braillské zobrazovače a zápisníky včetně softwarů, kamerové zvětšovací lupy či osobní systémy pro neslyšící studenty. To jsou jen některé novinky, které má od tohoto semestru k dispozici Akademická poradna Slezské univerzity v Opavě.

Už dříve Akademická poradna Slezské univerzity v Opavě nabízela některé kompenzační pomůcky, které pomáhaly studentům i pracovníkům se zdravotními hendikepy snadněji procházet studijními či pracovními povinnostmi. Jednalo se hlavně o počítačové vybavení, ať už programy, netebooky s hlasovým výstupem, speciální klávesnice a myši, statické i mobilní zvětšovací kamerové lupy či diktafony. „Toto vybavení se nám osvědčilo a jeho hojné využívání našimi klienty nás vedlo k myšlence možnosti pomůcek na našem pracovišti rozšířit,“ říká vedoucí Akademické poradny SU Mgr. Petr Rypl a pokračuje: „Ve spolupráci akademické poradny a projektu Zkvalitnění výuky a poskytovaných služeb podporující rovný přístup ke vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/29.0005) a společně s jeho řešitelem Petrem Korvinym jsme proto udělali v uplynulých měsících některé společné kroky. Jelikož se jedná o celkově vyšší investici, zmíněné kompenzační pomůcky byly pořízeny částečně z prostředků akademické poradny a částečně z prostředků zmíněného projektu."

Spojí lektora s nedoslýchavým posluchačem
Na konci ledna pražská společnost Spektra, která samozřejmě poskytne i potřebná školení a servis, a to prostřednictvím svého opavského zástupce, dodala vybavení, jež v současné době pomůže vyjít vstříc všem klientům poradny. Portfolio vybavení poradny se tak rozrostlo například o zmiňovanou tiskárnu Braillova písma, braillské zobrazovače a zápisníky či kamerové zvětšovací lupy. „Záměrně bylo vybráno několik druhů těchto lup, aby co možná nejlépe odpovídaly intuitivnímu ovládání jejich budoucími uživateli,“ komentuje Petr Rypl. Zajímavé jsou také nové dvě sady osobního systému s indukční smyčkou. „Pod tímto trochu nejasným názvem se skrývá zařízení, jež spojuje lektora a nedoslýchavého posluchače. To, co lektor říká, se přes mikrofon dálkově přenáší do sluchátek, které má u sebe např. student, a může si tak dělat poznámky z přednášky či referátu v reálném čase,“ popisuje jednu z novinek poradny Petr Rypl.

Klientů pomalu přibývá
V současné době má Akademická poradna SU 23 dlouhodobých klientů a spolupracuje také s devíti asistenty. K těmto číslům ale vedoucí dodává: „To je stav ke konci února, předpokládám, že se v průběhu letního semestru tento počet trochu zvýší, protože se u nás objeví další studenti, kteří nás o podporu požádají a stanou se našimi klienty.“ K tomuto tvrzení vedoucího akademické poradny vede vývoj v posledních několika letech, kdy se počty těch, kdo s poradnou spolupracují, postupně zvyšují. Když Mgr. Rypl před rokem a půl na post vedoucího nastoupil, měla pouhých osm klientů z řad studentů. Postupně si ale získává důvěru nejen vysokoškolských posluchačů se specifickými potřebami, kteří čím dál častěji využívají portfolia služeb, ale také univerzitních zaměstnanců, s nimiž postupně rozvíjí a zefektivňuje spolupráci.
„V dohledné době plánujeme akademickým pracovníkům SU distribuovat přehledové příručky. Jejich smyslem je použitelnou formou seznámit zejména pedagogy, jakým způsobem jednat se studenty s určitými hendikepy, jak se tyto hendikepy projevují, jak vzájemně lépe komunikovat a další potřebné rady a návody,“ naznačuje vedoucí akademické poradny výhled dopředu.

„I když říkám, že dnes už dokážeme pomoci se studiem prakticky každému, nezůstáváme stát na místě. Ještě bychom rádi v budoucnu doplnili naše vybavení o další notebooky se speciálním softwarem, například diktovacím, který umožní mluvené slovo automaticky převádět do psané podoby, nebo softwarem určeným dyslektikům a dysgrafikům či program k rozpoznávání textu v dokumentu. V neposlední řadě plánujeme např. koupi DIMO kleští, s jejichž pomocí můžeme vytvářet popisky a jmenovky v plastickém písmu,“ říká závěrem Petr Rypl.