Student historických věd Ondřej Haničák na sebe letos upozornil hned dvakrát

Poprvé to bylo na jaře, kdy se stal se svojí prací nazvanou Opavské renesanční domy - funkce městské obytné architektury v 16. a 17. století jedním z vítězů celostátní studentské vědecké konference Historie 2011. Tu pořadatelsky zaštiťuje Sdružení historiků ČR a tentokrát ji 29. a 30. března hostily prostory výukového areálu Slezské univerzity v Opavě na Hradecké ulici. O nejvyšší ocenění se s ním podělil Bc. Aleš Materna z Katedry historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, jenž se věnoval historii výroby válečných lodí ve Vítkovicích. Obě práce shodně ocenila odborná komise nejvyšším možným počtem bodů.

Původně Ondřej Haničák koncipoval téma renesančních domů v Opavě jako svoji bakalářskou práci, kterou obhájil v roce 2011. „Nejprve jsem se chtěl věnovat renesanční zástavbě Opavy tak nějak všeobecně, ale pak to vykrystalizovalo v odborný historicko-stavební zájem o konkrétní dům číslo osm v opavské Ostrožné ulici,“ říká Ondřej Haničák. K tomuto tématu se dostal tak trochu náhodou. „Věděl jsem, že se chci věnovat historické architektuře, to byl vždy můj koníček. Pak mi PhDr. Dalibor Prix, CSc. nabídl jako téma bakalářské práce právě témě renesančních domů a mne to, jako rodilého Opavana, který zde žije celý život, zaujalo. Navíc jsem v té době již externě pracoval ve Slezském zemském muzeu a zde jsem objevil řadu zajímavých dokumentů k tomuto tématu. Bylo rozhodnuto,“ vzpomíná Ondřej. Teprve později, po konzultaci s vedoucím práce, svou práci rozšířil o další významné domy opavské renesanční zástavby, zmapoval je, doplnil příslušnou dokumentací, ale také odborně porovnal tuto zástavbu s jinými místy. Tak vznikla přednáška, která zabodovala nejen na úrovni Slezské univerzity, ale také v celostátním finále této prestižní soutěžní konference a v nejbližší době by se měla rovněž objevit v odborném časopise. „Chtěli jsme touto cestou ukázat, že i na Ústavu památkové péče Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě vznikají zajímavé a vědecky odborné práce, které jsou konkurence schopné minimálně na celostátní úrovni. A to se nám podařilo, z čehož mám velkou radost a věřím, že i všichni pracovníci a pedagogové ústavu,“ konstatuje Ondřej Haničák. Dodává ale, že ještě větší radost by měl z toho, kdyby jeho úspěch inspiroval další studenty fakulty k odvaze představit své práce na veřejnosti.

Podruhé pak Ondřej upoutal zájem na přednášce, kterou veřejnosti představil renesanční Opavu ve středu 20. června v klubu Art opavského Obecního domu. Zcela zaplněný sál si vyslechl nejen ucelený komentář k danému tématu, ale viděl i řadu fotografického a dokumentačního materiálu, který renesanční domy v Opavě přibližoval. Přednášející posluchače zavedl do míst, o kterých často ani netušili nebo je sice měli v povědomí, ale osobně v prostorách domů, kde se například dříve vařilo pivo, nebyli. Protože však většinu staveb částečně nebo zcela změnily následné stavební úpravy a rekonstrukce, dokumentoval Ondřej Haničák některé detaily opavského stavitelství na domech, které jsou v jiných českých, polských či německých městech. V závěru pak ochotně odpovídal na řadu dotazů a to nejen k opavským renesančním domům, ale například také odpověděl na stejné téma v Krnově či se podělil o svůj názor na návrhy dostavby opavského Horního náměstí v historizujícím stylu.

A téma renesanční Opavy jednoznačně zaujalo. „Pěkně to měl připravené, moc pěkně.“ „To jsem ani nevěděla, že tam jsou takové velké sklepy.“ I takové ohlasy byly slyšet bezprostředně po skončení přednášky. K tomu sám Ondřej Haničák říká: „Opava určitě není z dnešního pohledu žádným významným centrem renesanční historie, která by byla zapsaná v povědomí širší veřejnosti. Ale přesto je zde řada zajímavých památek a objektů z této doby. A jedním z mých cílů bylo ukázat je lidem a připomenout tak jedno z určitě významných období rozvoje města, poukázat na starší architekturu zde a připomenout ji v nějakých širších souvislostech. V současné době je v Opavě kladen důraz především na industriální děditství a mojí snahou je poukázat na další neméně zajímavý aspekt vývoje města,“ říká k přednášce Ondřej Haničák. Ondřej Haničák začal studovat na Slezské univerzitě muzeologii. Když si pak v průběhu „čichl“ k památkové péči, rozhodl se studovat souběžně ještě druhý obor. Proto dva tituly Bc. u jeho jména. Slezské univerzitě ale zůstal věrný i nadále a dnes se chystá na závěr svého magisterského studia. „Diplomovou práci opět píši pod vedením doktora Prixe a opět se věnuji měšťanské renesanční architektuře. Tentokrát jsem ji ale pojal více regionálně, takže do své práce zahrnuji i další města a místa kraje,“ říká Ondřej Haničák.

Na studium v Opavě nedá dopustit: „Historii a s ní související oblasti lze studovat i jinde, ale jen v Opavě je studium odborně zaměřené na ochranu urbanistických památek a památkovou péči o architektonické poklady. Navíc student má velkou možnost teorii načerpanou na přednáškách, vedených odborně zkušenými pedagogy, konfrontovat v praxi, například při spolupráci se Slezským zemským muzeem nebo Památkovým ústavem,“ soudí Ondřej Haničák a hned vysvětluje proč je zdejší studium pro něj tak zajímavé: „Tyto speciální přednášky a přehledové semináře věnované památkové péči, díky nimž často vyjíždíme přímo do terénu a seznamujeme se přímo s historickým materiálem a architekturou, mne vedou k objektivnímu kritickému uvažování a znamenají nejen neustálé obohacování a zdokonalování, ale hlavně tu nejlepší přípravu pro budoucí práci. A to nejen pro mne, podobné názory mám i od řady svých kolegů ze studia,“ říká Ondřej, který nijak netají ani tím, že mu právě tato cesta přinesla současné místo na pracovišti Slezského zemského muzea. Zde by rád pracoval i nadále a jak říká, pokud se podaří zjistit další zajímavosti o opavské historické architektuře, rád by je předal veřejnosti třeba na další přednášce.