Posluchač karvinské fakulty vzpomíná na studium ve Finsku

Poprvé jsem Finsko navštívil v roce 2006. Finsko. Nádherná čistá příroda a uvolnění, naprosto otevření a přátelští lidé mi připravili nezapomenutelný zážitek. Těžko popisovat všechny pocity, ale ta pro mnohé chladná země na samém severu Evropy ve mně zapálila oheň touhy se do Finska ještě alespoň jednou vrátit.

Byl to pouhý sen, který se však díky možnostem, které naše univerzita přináší, mohl brzy změnit ve skutečnost. Proto, když fakulta jako každý rok i vloni vypsala výběrové řízení na zahraniční studijní pobyty, váhal jsem jen vteřinu a poé už jsem psal žádost, životopis a další nezbytné náležitosti a chystal se na pohovor, který měl rozhodnout, zda uspěji, nebo nikoliv. Má volba byla od počátku jednoznačná - Joensuu, hlavní město provincie Severní Karélie ležící na východě Finska, v blízkosti ruských hranic. Při celkovém počtu 58 tisíc jeho obyvatel v něm žije téměř 20 tisíc studentů nejrůznějších kultur a vyznání ze všech koutů světa.

Pohovor se vydařil, a tak další měsíce příprav již byly naplněny pouze příjemnými starostmi. Vyřídit formality ohledně studia, zajistit ubytování, letenku a shromáždit dostatek informací, které by usnadnily začátky v cizím prostředí. A samozřejmě pilovat angličtinu. Tu jsem v té době považoval za svou největší slabinu a upřímně se děsil, zda s tak ubohými jazykovými schopnostmi zvládnu nejen školní výuku, ale vůbec přežít. Nadešel však den, kdy jsem pevnou nohou stanul na finské půdě, a nezbývalo, než bojovat.

Po potížích s telefonem s čerstvě aktivovaným roamingem, který okamžitě po překročení hranic odmítl komunikovat, po pětikilometrové cestě pěšky městem za vydatného deště, vyzbrojen pouze malou mapkou a pět let starými vzpomínkami, jsem se ubytoval, abych zjistil, že tu nefunguje internetové připojení. Jiným zjištěním byla téměř pětikilometrová vzdálenost školy od bydliště. A tak, při poznání nákladů na cestu autobusem, přišlo ke slovu kolo pořízené v půjčovně po uzavření mého prvního mezinárodního byznysu.

Všechny ostatní problémy se v porovnání se získanými aktivy - všudypřítomnou saunou, překrásnou přírodou a kupami hub na každém kroku - jevily malichernými. Bydlení uprostřed lesa, pár minut chůze k jezeru s průzračnou vodou, pravé doklady oprávněnosti přívlastku, který Joensuu označuje za hlavní město evropského lesnictví. Atmosféra klidu a pohody, spousta lidí (spolubydlících, spolužáků i kolemjdoucích) ochotných kdykoliv a s čímkoliv pomoci. Zapomenete na nezbytná pravidla v Česku. Že byste měli zamykat pokoj, brát s sebou notebook, když jdete z učebny na oběd…

Finsko je zvláštní země. Přestože na vrcholu „vyspělé“ Evropy, stále dokáže odolávat všem nešvarům „moderního světa“. Stále v ní ještě vítězí lidská slušnost nad sobectvím, pokrytectvím a mnoha dalšími chorobami dnešní doby. V diskusích s kolegy o zemích, z nichž pocházíme, jsme se sice vždy nakonec shodli, že každá země má svá kouzla a poklady, přesto se pro nás Finsko stalo (a navždy takovým zůstane) velkým zázrakem na naší malé planetě. Chci poděkovat Slezské univerzitě za všechno, ale ze všeho nejvíce za možnost strávit nezapomenutelný rok v nezapomenutelné zemi.

Bc. Radim Jirovský
navazující magisterské studium oboru Ekonomika podnikání v obchodě a službách
studijní pobyt ve Finsku absolvoval v období od září 2011 do června 2012