„Obor Moderní dějiny střední Evropy otevírá víc než široké obzory,“ netají doktorand Richard Przeczek
OPAVA - Pro vystoupení na květnové konferenci uspořádané sdružením studentů-historiků Slezské univerzity v Katovicích si Richard Przeczek vybral osobnost kontroverzního politika a historika Josefa Pfitznera (1901-1945). Přesto svou hlavní pozornost upíná k disertaci, tedy k tématu Sociologie národa v Československu a v Polsku v meziválečném období.
Na Slezskou univerzitu do Opavy přišel před sedmi lety hledat naplnění tehdy převládajících politologických zájmů. Absolvent Gymnázia Český Těšín prošel bakalářským i magisterským stupněm oboru Středoevropská studia a akceptoval i nabídku ucházet se o studium doktorské. Uspěl, a stal se tak jedním ze tří prvních doktorandů oboru Moderní dějiny střední Evropy. Na Ústavu středoevropských studií je znám houževností, jež se v první řadě přičinila o to, že své studijní povinnosti zvládá. „Houževnaté bude dost možná i nastupující léto, protože bych rád s disertační prací významněji postoupil,“ komentuje své nejbližší plány.
V ní ho vede sociolog PhDr. Dušan Janák, Ph.D. „Abych byl upřímný, struktura mé disertace není dosud pevně stanovena, bude třeba dalších konzultací, abychom ji pevně vymezili. Ale už teď je zřejmé, že zvolené téma je široké, a proto v úvahu přichází rovněž alternativa jeho zúžení, a to ať už se jedná o postižení časového období, nebo o specifikaci pohledu na onu sociologii národa. V každém případě půjde o komparaci vývoje společenských procesů v Československu a v Polsku mezi válkami,“ objasňuje Mgr. R. Przeczek. Jeho výzkum se dílem odehraje na půdě archivů. „V Polsku, pravda, byla valná většina pramenů za války zničena. To málo, co zůstalo, se dá označit za pouhé torzo, nicméně sekundárních zdrojů je dost,“ potvrzuje a na otázku, do jaké fáze se jeho disertace dostala, reaguje lakonicky. „Mám dojem, že jsem stále na začátku.“
Mnohem větší jistotu cítí v posunu své odborné orientace. „Od politologie mě vliv prof. PhDr. Mečislava Boráka, CSc., a doc. PhDr. Tomáše Staňka, CSc., přiblížil mnohem víc k historii a dalším společenským vědám,“ přiznává Richard, ale při vedení seminářů jeden zájem nad druhým neupřednostňuje. „Učil jsem v kurzu Transformace visegrádských prostor i v kurzu Sociologie a politika,“ informuje a přiznává, že vliv na jeho další směrování měl také semestr strávený v průběhu bakalářského studia na Opolské univerzitě. „Tam se mi asi poprvé zdála orientace výhradně na politologii až příliš těsnou,“ naznačuje, že jedna věc je studium zdárně ukončit, druhá pak najít adekvátní uplatnění. „Nijak nepopírám, že působení v akademickém prostředí by mi vyhovovalo, jedním slovem k tomu však dodávám, že ho nepokládám za jedinou možnost. V cestě za odpovědí na dosud velkou neznámou, tedy kam pak dál do praxe, jsem ochoten uplatnit svou flexibilitu,“ dodává.
Konference konaná 22. a 23. května v Katovicích nebyla Richardovou první. Jeho premiéru v tomto směru, tedy prezentovat na odborném fóru vlastní příspěvek, umožnil o něco dříve 3. ročník mezinárodní doktorandské konference organizovaný občanským sdružením Historia Europeana a Historickým ústavem Masarykovy univerzity Brno na téma „Promýšlet Evropu 20. století: konflikty beze zbraní“ (9. - 10. dubna). „Můj referát se věnoval ideovému konfliktu mezi Československem a Polskem v meziválečném období,“ říká Richard. Zatímco žádné z jeho konferenčních vystoupení publikováno zřejmě nebude (organizátoři v Katovicích ani v Brně totiž příslib edice sborníku či jiného výstupu nedali), druhé číslo loňského prvního ročníku časopisu Central European Papers vydávaného Fakultou veřejných politik Slezské univerzity a János Kodolányi University od Applied Sciences v Székesfehérváru přináší Richardovu recenzi na titul Socjologia wobec Słąska: jedność czy wielość? (v roce 2010 vydal Instytut Słąski w Opolu, autorka Teresa Sołdra-Gwiżdż).
S Opavou se Mgr. Richard Przeczek za léta v ní strávená dokázal dobře sžít. „Konvenuje mi velmi snadná dostupnost centra, všech univerzitních objektů, knihoven a archivů i, řekl bych, jednolitá atmosféra města, v němž není žádné místo pro rezidua jisté mentální bariéry občanů rodného Českého Těšína a Cieszyna,“ tvrdí jako potomek rodu, který má své kořeny jak v české, tak v polské části Slezska. „Dnes mi to připadá skoro jako neskutečné, že má cesta na přijímačky byla zároveň do Opavy tou první,“ ohlíží se za obdobím, jemuž vévodí čas studia na dnešním Ústavu středoevropských studií.
V magisterské práci se zabýval sociologií prof. Jana Kellera. „Sice jsme se minuli, přicházel jsem studovat, když on své opavské působení končil, ale proběhl mezi námi korespondenční rozhovor. Teď v takové situaci dozajista nejsem. Pojednat na jedné straně o silných vlivech nacionalismu mezi válkami v Československu i v Polsku a na straně druhé o proklamovaném požadavku vládnoucích garnitur obou zemí ve směru k přísné loajalitě občanů budu muset sám,“ je si Richard plně vědom. „Nezbývá mi tedy nic jiného, než opět vsadit na citovanou houževnatost,“ uzavírá s úsměvem.
