V Trutnově promovaná Věra Urbanová si dala bakalářský titul k životnímu jubileu a nechce zůstat jen u něj
TRUTNOV - Téměř 40 příběhů by bylo možno napsat po bakalářské promoci absolventů oboru Veřejná správa a regionální politika, kteří se 25. června rozloučili s Fakultou veřejných politik i Slezskou univerzitou v Opavě. V trutnovském společenském centru UFFO to byl den „D“ též pro Irenu Novákovou, Jiřinu Trnovskou, Věru Urbanovou a Jiřího Vágnera.
Prvně jmenovaná působí na Úřadu práce v Trutnově, druhá je projektovou pracovnicí města Broumova. O V. Urbanové máme tolik informací, že by to vydalo na dlouhý text, J. Vágner, pracovník Věznice Odolov, přiznal, že ve studiu následoval manželku Michaelu, z jejíž loňské promoce se už těšil i třítýdenní syn David. Financování kultury ve vybraném městě, Dotační politika Evropské unie, Česká pošta jako prostředník veřejné správy, Nástin kulturního a historického vývoje Nového Města nad Metují - to byla témata jejich diplomových prací, jež je po třech letech přivedla k vytouženému cíli. „Studium znamenalo seberealizaci, ale od jeho úspěšného ukončení si slibujeme také postup v zaměstnání,“ netajili oslovení absolventi při loučení. Nejeden z nich chce po prázdninách pokračovat na navazujícím magisterském studiu.
„Osobně k nim patřit nebudu, znám hranice svých možností,“ vyznal se J. Vágner. Manželce je ale připraven vytvořit všestranně příznivé podmínky. „Vedle toho, že uvažujeme o holčičce pro úplnost rodiny, stavíme ve Rtyni v Podkrkonoší rodinný domek,“ naznačil své další plány. „Má představa je taková, že bych navazující magisterské studium v Hradci Králové ráda zvládla v průběhu mateřské dovolené,“ potvrdila jeho paní Michaela. Na stejný obor jako ona, tedy Veřejnou správu a regionální rozvoj na královéhradeckém pracovišti České zemědělské univerzity v Praze, myslí i 11 letošních absolventů.
|
Věra Urbanová o studiu O veliké podpoře mé rodiny jsem se už zmínila. Další podporu jsem cítila ze strany svých přátel. Většina z nich si nedovedla představit, že by měla před padesátkou studovat. Neříkám, že vše šlo do hlavy jako „zamlada“, ale když se člověk „rozučil“, tak to prostě šlo. Často jsem cítila i výhodu v tom, že člověk měl jaksi „odžito“ a mohl se opřít o své životní zkušenosti. Uměla jsem používat transfer vědění mezi jednotlivými předměty. Nebyla pro mne těžká historie, svým založením a životním postojem jsem měla blízko k předmětům, jakými byla psychologie, poradenství, filosofie, etika apod., díky střední škole mi nebyl cizí předmět makro a mikroekonomie a díky novému zaměstnání jsem byla ráda za předmět Trh práce a politika zaměstnanosti, který jsem absolvovala opravdu s lehkostí. Předměty, které mi daly zabrat? Tak to byla statistika, politologie, politické systémy a právo. Rozhodně ale děkuji i za ně, především tedy za právo. |
V. Urbanové přišly blahopřát tři děti. Jedno z nich dosud neopustilo školu základní, druhé střední, nejstarší dcera pak studuje Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Doplnit si vzdělání zamýšlela již dříve, ale definitivně se rozhodla, když jí u výběrového řízení řekli, že je sice absolventkou prestižní střední školy (Obchodní akademie Trutnov), ale přesto má „jen“ maturitu. „Po této zkušenosti nabralo vše rychlý spád a Slezská univerzita, o níž jsem se dozvěděla ze sdělovacích prostředků a poté od známých, tomu pomohla nejvíce,“ ohlíží se Bc. V. Urbanová za rozhodnutím, jehož nelituje. „Nové zaměstnání (po zkušenostech z České spořitelny a z neziskovky nastoupila na počátku 3. ročníku na úřad práce - pozn. aut.) a žádné úlevy v něm mě téměř nutily studium přerušit. Ale podržela mě rodina, její podpora byla ohromná. Nejbližší věděli, že nic neumím dělat polovičatě, a semkli se kolem mě,“ popisuje V. Urbanová a Slezskou univerzitu, byť v Opavě ještě nebyla, považuje za svou. „Obsah jejího zpravodajského portálu sleduji tak pravidelně, že mi žádná novinka neunikne,“ dodává.
Navíc přidává svůj pohled za třemi roky se zvoleným oborem, jehož první ročník prožila ještě v Úpici. „Když si vzpomínám na všechny ty absolvované předměty, nemohu se ubránit dojmu, že někdy méně znamená více. Osobně bych uvítala, kdyby se jich vyučovalo méně, aby se mohlo jít do hloubky. Mým přáním je se po studiích (rozhodla jsem se ještě pro navazující obor) k těm předmětům, které mě oslovily, vrátit a samostudiem do nich více proniknout. Troufám si tvrdit, že předpoklad pro zdárné dokončení studia navazujícího oboru mám, vždyť jsem na Slezské univerzitě dostala opravdu dobrý základ,“ hodnotí V. Urbanová a rozhodnutí studovat doporučuje všem, nikoliv pouze těm, kdo váhají, zda si titul nadělit k padesátinám.
Co hodlá dělat během léta? „Je mi trochu líto, že jsem Slezskou univerzitu zatím neměla možnost poznat přímou návštěvou měst, v nichž sídlí. Myslím si totiž, že pokud si člověk svou alma mater vybere, navazují tím s ní trvalý vztah. Dávám si tedy předsevzetí do Opavy a možná i do Karviné přijet, abych poznala jejich atmosféru i všechny fakulty a další součástí univerzity,“ loučí se V. Urbanová a znovu děkuje manželovi, dětem a přátelům za podporu „Když člověk zjistí, že na to těžké není sám, posílí ho to. Proto jsem si dobře vědoma, že můj úspěch je i jejich úspěchem,“ uzavírá.
