„Historie mě neopouští,“ ví po dvanácti letech od absolutoria na Slezské univerzitě Mgr. Simona Juchelková

OPAVA - Jako lektorka muzejní expozice v Obecním domě se už tři roky setkává s desítkami a stovkami zájemců o dějiny města. Nemá mezi nimi žádnou oblíbenou věkovou kategorii, vždyť říká, že „každá má to své“. Absolventku studia oboru Historie s rozšířenou výukou jazyků Mgr. Simonu Juchelkovou její nynější práce muzejní pedagožky velmi baví.

To je pro její úspěch samozřejmě nejpodstatnější. Výsledky se dostavují, ohlas z prohlídky expozice Cesta města se dál šíří a počet návštěvníků stoupá. „Chodí k nám už děti mateřských škol, u nichž si asi pokaždé nejvíce uvědomuji, že základním předpokladem pro možné zjednodušení výkladu je dobrá znalost interpretované tematiky,“ říká Mgr. S. Juchelková a dělá maximum, aby každý, kdo do expozice vstoupí, brzy pocítil, že její prostředí pro něj není nijak nepřátelským. „Ano, tak by se dala charakterizovat hlavní filozofie úspěšného kontaktu s posluchačem,“ potvrzuje.

K historii tíhla od středoškolských studií na Gymnáziu Jakuba Škody v Přerově, ale bavily ji i jazyky. Tři roky měla latinu a maturovala z angličtiny a němčiny. Když se dozvěděla o oboru, který kombinoval oba její zájmy, byla pro ni volba celkem jednoznačná. „Cesta na přijímačky se stala zároveň cestou za novým poznáním, Opavu jsem tenkrát navštívila poprvé. Okouzlila mě,“ vzpomíná Mgr. S. Juchelková na svůj první kontakt s městem vysokoškolských studií umocněný u přijímacích pohovorů setkáním s PhDr. Martinem Wihodou (dnes prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D., Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity).

Dobře si vzpomíná na první ročníkovou práci Židé v Přerově u doc. PhDr. Milady Pískové, CSc., i na diplomku o středostavovských spolcích v Přerově za první republiky (přesný název Spolková činnost v Přerově v letech 1918-1938 se zaměřením na spolky středních vrstev), kterou vedla doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc. „Konzultantkou mi při zpracování zvoleného tématu byla PhDr. Jana Machačová, CSc., ze Slezského ústavu a mohu se pochlubit, že část práce vyšla dokonce tiskem,“ dodává Mgr. S. Juchelková. To ovšem ještě pod dívčím jménem Kašpárková. „Když už jste to zmínil, příjmení Kašpárková a Juchelková mi připadají stejná,“ reaguje na poznámku o mírném vylepšení jejího postavení v abecedě. K němu došlo nedlouho po ukončení studií (2002), při prvním uplatnění v praxi na postu dokumentátora-konzervátora archeologického oddělení Národního památkového ústavu.

Ještě v průběhu mateřské dovolené přišla šance na práci v Opavské kulturní organizaci. „Ano, nabídky jsem se chopila. Vhod přišly také znalostí získané studiem pedagogického minima na někdejším Ústavu společenských věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty, jež rozšiřuji častým kontaktem s muzejními pedagogy, účastí na odborných setkáních i sledováním osnov výuky dějepisu,“ shrnuje Mgr. S. Juchelková. Učitelskou profesi ochutnala ještě v průběhu studia při pedagogické praxi na citovaném přerovském gymnáziu, nyní si ji až dosyta vychutnává při přípravě a realizaci výkladů a animací. „Nejvíce mě obohacuje skutečnost, že mohu využívat výsledky nových výzkumů, a předat tak posluchačům poznatky, za nimiž by se jinak museli dost pídit a jejich vyhledávání věnovat mnohem více času,“ pochvaluje si úzkou a tvůrčí spolupráci Opavské kulturní organizace s řadou odborníků ze Slezské univerzity, Slezského zemského muzea, Zemského archivu aj.

Jak přiznává, v tvorbě a prezentaci programů naplňuje kreativní stránku své duše projevující se mimo pracoviště i na zahrádce nebo při konečném zpracování výpěstků. „Když se však z Velkých Hoštic, kde s manželovými rodiči bydlíme, vrátím do Opavy, najdete mě nejspíše při procházce jednou z tras vedoucích historickým centrem,“ prezentuje edukační program „Poznej svoje město“. „Případně budu k zastižení přímo v expozici v Obecním domě, nejlépe u interaktivní tabule sloužící jinému, tentokrát animačnímu programu Cesta dějinami města, jenž připomíná letošních 790 let od první písemné zmínky o Opavě jako o městě,“ usmívá se Mgr. S. Juchelková a už se těší na další aktivity, které bude připravovat k podzimní výstavě Opava železniční.

„Mladí návštěvníci si na ní budou moci cvaknout jízdenku či se vyfotografovat v kanceláři přednosty stanice,“ láká nové zájemce. „Přes rostoucí zájem (např. na úvod Dnů evropského dědictví prošlo Obecním domem více než pět stovek návštěvníků) je pořád hodně těch, kteří tu dosud nebyli,“ je si Mgr. S. Juchelková vědoma a chtěla by to brzy změnit. „Vždyť Opava má nádherné dějiny, její historie je bohatá a poučná i pro současnost,“ uzavírá.