Studentské filmy z Opavy získaly hned dvě z hlavních cen na Ekofilmu
OSTRAVA, OPAVA – Dokumentární film Tělo plné štěstí, na kterém pracovali studenti oboru Audiovizuální tvorba Slezské univerzity v Opavě, získal v den své veřejné premiéry, 3. října, na 40. ročníku mezinárodního filmového festivalu Ekofilm v Ostravě jedno z hlavních ocenění, cenu Cenu starosty městského obvodu Ostrava-Jih. Cenu starosty městského obvodu Ostrava-Poruba pak na stejném festivalu získala Žofie Milatová za svůj absolventský snímek oboru Multimediální techniky Kdyby zhasnul svět.
Hodinový film Tělo plné štěstí vznikal po dobu tří let a vedle režiséra a současně hlavního protagonisty Jiřího Vávry, dnes posluchače navazujícího magisterského studia oboru Audiovizuální tvorba, na něm pracovali jeho spolužáci Pavlína Válková jako produkční, Jaroslav Zajíček coby zvukař, Radim Kaller a Pavel Borovička stáli za kamerou, závěrečného střihu se pak ujali Matěj Jankovský a Jiří Vávra. 
Už samotná premiéra, která se uskutečnila v sále kina Vesmír v Ostravě, naznačila, že vznikl zajímavý film s velkým apelem, který vzbudí pozornost, a to nejen u mladší generace. Film je dokumentem o vlivu mediálního světa na naše vnímání lidského těla, ale také až nečekaně velkou psychologickou sondou do soudobé společnosti a jejích životních priorit, kdy je řada jedinců ochotna podřídit se diktátu krásy takovým způsobem, že si je ochotna ničit zdraví.
Autor Jiří Vávra hledá ve filmu realitu světa krásy lidského těla a sám na sobě při experimentu, kterému se podrobí, srovnává iluzi s realitou. Půl roku svého života se oddá jen řízenému procesu, na jehož konci chce zjistit, jestli se vůbec může běžný člověk vyrovnat nebo alespoň významně přiblížit tomu, co na něj dnes a denně kouká z plakátů, reklamy, televize a časopisů. Tedy dokonalé lidské bytosti bez jediné vzhledové či módní chyby. 
Jiří Vávra hledá odpovědi na řadu otázek: Proč se vidíme nehezcí a tlustí, i když nejsme? Proč neumíme být šťastní sami ze sebe? A je vůbec dokonalá krása skutečnou cestou ke štěstí? Na své cestě za ideálem krásy se potkává s řadou známých osobností, například s modelkami Dominikou Mesárošovou, Gabrielou Kratochvílovou a Agátou Prachařovou, herečkami Evou Vicou Kerekes nebo Sandrou Pogodovou, hercem Mojmírem Maděričem, režisérem Jakubem Kohákem, multiumělcem Františkem Ringo Čechem či boxerem Lukášem Konečným. Poznává tak skutečné zákulisí mediální krásy…
„Udržet ty naše děti celou hodinu soustředit se, a navíc s tím, že je to ještě zajímá, to je snad nemožné. Vašemu filmu se to podařilo, gratuluji,“ řekl jeden z pedagogů režiséru a protagonistovi filmu Jiřímu Vávrovi bezprostředně po promítání. Jeho slova lze považovat za velký kompliment, už proto, že následně pedagog a s ním i řada dalších zástupců základních a středních škol požádal tvůrce o promítání a besedu přímo v jejich školách.
„Zájem ze strany pedagogů i žáků nás samozřejmě potěšil, vždyť právě pro lidi studenti film natáčeli. Myslím, že když v sále v průběhu promítání slyšeli ohlasy na konkrétní místa a výpovědi, hodně se jim ulevilo. Přece jen spojili s tímhle dokumentem kus studentského života. Jako vyučujícího mě pak těší, že tento projekt opravdu dotáhli do konce, i když to mnohdy představovalo velké sebezapření a také finanční spoluúčast,“ říká vedoucí oddělení audiovizuální tvorby Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF a jedna z producentek snímku Tělo plné štěstí Monika Horsáková.
Druhý oceněný snímek Kdyby zhasnul svět měl premiéru už v loňském roce, kdy jej Žofie Milatová, tehdy posluchačka oboru Multimediální tvorba, dokončila jako svůj absolventský snímek. Zaměřila se na zajímavý a varující fenomén – světelné znečištění, jinými slovy uměle vytvořené světlo v noci a jeho nežádoucí účinky projevující se v Beskydech, které většina z nás považuje za plíce Moravskoslezského kraje. Film už zaujal na 7. ročníku Mezinárodním festivalu studentských filmů Ostrava-Picture, kde získal Čestné uznání poroty v kategorii c2 = a2 + b2.
Na letošní Ekofilm se přihlásilo rekordních 222 snímků, z toho 54 se dostalo do soutěžní sekce. Celkem bylo uděleno 16 cen, z toho jen pět českým autorům. Dvě z cen získali studenti Slezské univerzity.
