Posluchačka Institutu tvůrčí fotografie Katarzyna Sagatowska má konzultace na Horní Bečvě za nové impulsy

HORNÍ BEČVA - O prvním říjnovém víkendu to pro MgA. Katarzynu Sagatowskou z polské metropole nebyla zdaleka první konzultace, jež Institut tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty tradičně organizuje v prostředí Beskyd. Přesto se při ní ocitla ve zcela nové roli - jako absolventka magisterského a čerstvá posluchačka doktorského studia.

V něm je v současné době 17 osobností současné naší, slovenské a polské fotografie, přičemž Katarzyna v této vybrané společnosti s rovněž nově přijatou MgA. Janou Hunterovou z Prahy zastupuje ženský element. „Absolvování studia ve Varšavě (Europejska Akademia Fotografii) mi nestačilo, a tak jsem si vyhlédla Slezskou univerzitu v Opavě. Mé spojení s ní se datuje od roku 2006,“ netají kurátorka aukčních výstav nejvýznamnějších polských fotografů konaných ve varšavském Centru současného umění (Ujazdowski Castle). Probíhající měsíc je v něm věnován v pořadí už 13. pokračování projektu Fotografia Kolekcjonerska a kromě výstavy a aukce dojde také na diskusní večer o tvorbě fotografických souborů v minulosti a dnes. Duší těchto aktivit je právě Katarzyna.

„Při volbě Institutu mě ovlivnili Rafał Milach a Mariusz Forecki,“ vypovídá dále a naznačuje, že její původní profesní zaměření bylo přece jen podstatně jiné. Po ukončení magisterského studia managementu a marketingu (Politechnika Warszawska) totiž pracovala pro reklamní agentury. „Posléze se však v mém životě mnohé odehrálo a v roce 2000 začala fotografovat. Sice od nuly, nicméně jsem si plně uvědomila, že fotografie je pro mě prvním uměním. Jsem fascinována tím, co umožňuje právě především ona, tedy prací s realitou a jejími proměnami,“ nechává Katarzyna, která solidně vládne češtinou, nahlédnout do svého nitra. „Za tu pochvalu děkuji, ale vím, že se česky budu muset ještě pořádně učit. Mám to v plánu,“ ujišťuje a zve na skupinovou výstavu Světlo jinak III, kterou do 16. listopadu hostí prostory Café Amadeus arcidiecézního muzea v Olomouci.

Prezentuje tam ukázky z cyklu Momentary Collection, projektu vysoce osobního charakteru. „Jedná se o zvláštní fotografický deník, který svou podobu dostával jako blog na internetové adrese momentarycollection.blogspot.com. Fotografie deníku vznikaly mobilním telefonem,“ přibližuje Katarzyna a dodává, že cyklus předložila jako svou letošní praktickou magisterskou práci. V teoretické se pod vedením prof. PhDr. Vladimíra Birguse, vedoucího ITF, zabývala sběratelstvím fotografie ve své rodné zemi. Toto téma vidí Katarzyna i její školitel jako nosné též pro práci doktorskou.

O svém talentu, tvůrčí invenci a schopnosti osobité výpovědi dokázala v Opavě přesvědčit už v průběhu bakalářského studia. Úspěšně a s ohlasem ho zakončila (2010) teoretickou prací „Trh umělecké fotografie v Polsku“, jež byla v tom roce oceněna jako nejlepší mezi všemi obhájenými, a praktickou prací Město zaslíbené (Promised City) uvozenou jejím přemýšlivým komentářem.

„Téměř polovinu obyvatel Varšavy tvoří přistěhovalci, kteří si sem přišli splnit své sny o kariéře a lepším životě. Právě tady jsou největší výdělky, nejnižší nezaměstnanost, nejlepší školy, největší nabídka kultury a zábavy v zemi. Sama bydlím ve Varšavě od narození, ale mnoho mých známých a přátel se sem přistěhovalo. Zeptala jsem se jich, kdy a proč přijeli, jestli se jim jejich sny splnily a co si o zdejším životě myslí. Chtěla jsem každého portrétovat v prostředí souvisejícím s jeho kariérou, ale ukázalo se, že si někteří vybrali jiné lokality, které nejlépe charakterizují jejich vztah k Varšavě. Poprosila jsem je také, aby mi ve městě ukázali místa, jichž si výjimečně váží, jež milují a jež často navštěvují. Shodou okolností uvedla většina osm takových míst. Rozhodla jsem se je vyfotografovat, připojit k portrétům a vytvořit tak fotografickou mapu Varšavy viděnou očima přistěhovalců.“

V dokumentu Katarzynu zajímá subjektivní zachycení různých forem lidského pohybu. Ať už jde o tělo jako takové, nebo jeho specifické projevy. Inspiroval ji příkladně balet či sumó, za výjimečnou příležitost, kterou jí studium na ITF přináší, považuje možnost konzultací s prof. Mgr. Jindřichem Štreitem. „Na to, zda studium v České republice splnilo mé očekávání, se mě nemusíte ani ptát. To bych už tu nebyla,“ konstatuje Katarzyna. „Právě příležitosti navazovat nové kontakty ji pravidelně přivádějí i na Horní Bečvu. „Pokud mi to pracovní a četné další povinnosti dovolí, snažím se nechybět,“ usmívá se a svou v nejlepším slova smyslu posedlost fotografií umocňuje informací, že vedle ní je jejím největším koníčkem architektura. „Umění navrhovat různé typy staveb ve mně vzbuzuje zvláštní úctu,“ potvrzuje.

Účastnice skupinových výstav posluchačů ITF (např. „Já, ty, my“) se již vřadila do kontextu těch polských studentů a absolventů, jimiž se obor Tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě rád prokazuje. „Kromě dvou již výše zmiňovaných, mj. doktorand Rafał Milach je zároveň naším prvním polským pedagogem, lze připomenout jména jako Piotr Szymon, Jakub Dąbrowski, Andrzej Kramarz, Grzegorz Klatka, Magdalena Sokalska, Adam Tuchliński, Pawel Supernak, Szymon Szcześniak, Marcin Grabowiecki, Tomasz Wiech, Anna Orlowska, Rafał Siderski, Kamila Rokicka, Anna Grzelewska a Artur Willmann,“ prezentuje úctyhodný výčet prof. V. Birgus. Jeho slova potvrzuje skutečnost, že mezi polskými posluchači doktorského studia na ITF teď figurují i Arkadiusz Gola, Krzysztof Goluch, Krzysztof Kowalczyk, Michał Łuczak, Krzysztof Szewczyk a Krzysztof Włodek.

A od podzimu mezi nimi nechybí ani Varšavanka Katarzyna Sagatowska.