„Krev zase budu dávat pravidelně,“ říká Tereza Bílá
OPAVA - „Neváhala jsem ani chvilku a šla do toho!“ Tak hovoří o svém rozhodnutí připojit se k iniciativně Asociace studentů a přátel Slezské univerzity a darovat v opavské Slezské nemocnici krev současná posluchačka třetího ročníku oboru Lázeňství a turismus Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Tereza Bílá. A pokračuje: „Bylo to naprosto pohodové. Nikdo mne tam nehonil, personál transfuzní stanice byl příjemný a šetrný, žílu mi napíchla sestra tak šikovně, že nemám ani modřinu. Jsem opravdu ráda a mám z toho opravdu super pocit, že jsem tam šla a jsem rozhodnutá, že krev zase budu dávat pravidelně,“ říká dnes o cestě do nemocnice.
| Proč se dává krev? Krev se dá bez nadsázky vedle vody považovat za nejvzácnější tekutinu na Zemi. Už proto, že ji nelze uměle vyrobit. V současné medicíně tak krev hraje nezastupitelnou a stále rostoucí roli při zákrocích po těžkých úrazech, při celé řadě operací nebo při léčbě otrav a popálenin. Na krev od dárců jsou také závislí nemocní s umělou ledvinou či se zhoubnými nemocemi krve, nebo takoví pacienti, kteří potřebují léky vyrobené z krve. To jsou například nemocní s poruchami srážlivosti (hemofilici) nebo s poruchou obranyschopnosti. Krev se využívá i v celé ředě dalších situací. V ČR se dárcem krve může stát každý občan ve věku od 18 ¬do 65 let a přitom musí splňovat i dané zdravotní podmínky. Vhodnost člověka pro darování krve posoudí individuálně lékař na transfúzní stanici. Nejčastějším odběrem je cca 450 ml krve ze žíly. Darovat lze i v rámci tzv. speciálního odběru jednotlivých složek krve - samotné červené krvinky, krevní plazmu nebo krevní destičky. Je vhodné docházet na stanici v rámci tzv. plánovaného dárcovství, tedy podle potřeby doplňování konkrétní krevní skupiny. Podle platné legislativy však muži mohou darovat krev maximálně čtyřikrát v roce (po třech měsících), ženy třikrát v roce, vždy po čtyřech měsících. |
Do nemocnice vyrazila minulý týden v úterý ráno. Dorazila v půl osmé. „Bylo nás tam pár, vyplnila jsem dotazník a šla prakticky hned na řadu. S následným odpočinkem, kdy jsem dostala čaj a něco k snědku, vše trvalo asi hodinu a půl. Nebyl žádný problém,“ shrnuje návštěvu transfuzní stanice studentka.
Pro Terezu to ale není první setkání s dárcovstvím krve. „Nebylo to poprvé, ale poprvé jsem byla dát krev v Opavě. Přivedli mne k tomu rodiče, asi tak před sedmi roky. Krev jsem dávala do roku 2010 v Ostravě, kde jsem tehdy studovala nutriční terapeutiku. Tento odběr byl pro mne šestým. Dávala jsem také krevní plazmu. Tu jsem si ale občas nechala zaplatit, krev dávám bezplatně,“ konstatuje Tereza.
Přesto, že je Tereza zdravotně v pořádku a podmínkám dárcovství plně vyhovuje, je její počet darování relativně nižší, než u jiných dárců. Proč? „Jsem fanoušek tetování, a když si necháte nějaké udělat, nemůžete pak půl roku dávat krev. Proto ta menší četnost. Teď mi to zrovna vyšlo tak, že jsem byla dlouhodobě bez nového tetování a tedy ze zdravotního pohledu bezpečná. Když mi na facebooku vyskočila informace o této akci, rozhodla jsem se opravdu prakticky během okamžiku. Hledají dárce - já mohu, nemám s tím problém, není mi z toho špatně, tak proč ne? Jde přece o dobrou věc,“ vysvětluje Tereza Bílá. 
Tereza se o dění kolem zajímá velmi aktivně a nejde jen o oblast darování krve. Lhostejná jí není ani fakulta, kde studuje. Stala se senátorkou Akademického senátu Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, pracuje jako pomocné vědecká síla na Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu, kde mimo dalšího vede odbornou ústavní knihovnu. „Nepatřím mezi ty, kteří jsou lhostejní a mají pocit, že nic nemohou změnit. Naopak věřím v to, že když chci něco dosáhnout, musím se do práce pustit naplno. Třeba jako senátorka fakulty,“ říká závěrem Tereza Bílá.
