„Když byla chuť se vším praštit, podpora rodiny mi dala novou sílu,“ říká čerstvá majitelka červeného diplomu Irena Kaczorová

TÁBOR, OPAVA – Irena Kaczorová, sekretářka místostarostů na Městském úřadu v Táboře, pracuje na svém postu už dlouhých dvacet let. Jak sama říká, nikdy nemůžeme vědět, kdy přijde nějaká výzva…

Je to už více než tři roky, kdy jedna taková výzva přišla. Nebo možná touha. Získat vyšší vzdělání. A tak se přihlásila ke studiu oboru Veřejná správa a regionální politika, který přednáší v Konzultačním středisku Tábor Ústav veřejné správy a regionální politiky Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě.
„Ke studiu mě přivedl především můj manžel, který pracuje jako ředitel úřadu práce a neustále hovoří o zvyšování laťky kvalifikačních požadavků zaměstnavatelů. Byl to také ale můj osobní pocit dosáhnout něco více a snaha zvýšit svoji atraktivitu na trhu práce, kdybych se náhodou v budoucnu ocitla bez zaměstnání. V našem regionu to není s pracovními místy zrovna příliš dobré a takto je větší šance práci sehnat,“ vrací se ke svému rozhodnutí o studiu.

Ve čtvrtek 26. června si Irena a jejích dvacet tři spolužáků přišlo do táborského kulturního domu Střelnice pro vysněný vysokoškolský diplom, potvrzující udělení akademického titulu bakaláře. V případě této dámy byla radost z diplomu umocněna i tím, že byl uložen v červených deskách, tedy, že prospěla s vyznamenáním.

„Studium bylo náročné. Člověk, který má rodinu, chodí do zaměstnání a má spoustu dalších povinností, si musí opravdu některé věci odpustit, aby studium dovedl do zdárného konce, netají se úspěšná absolventka a hned navazuje: „Je to především o pevné vůli, často má člověk chuť se vším “praštit“ a nepokračovat, ale pokud funguje podpora rodiny a dobré zázemí, dá se to zvládnout. Dodá vám to novou sílu. Já měla na toto opravdu obrovské štěstí a tímto bych i zde chtěla poděkovat především svému manželovi, za jeho velkou podporu, trpělivost a úžasné zázemí, které mi při studiu bylo poskytnuto.“
Než přijde promoce a s ní spojená radost z úspěšného konce, čeká na každého bakaláře tříletá cesta. Tu provází nejen již zmiňovaná potřeba pevné vůle a odolnosti, ale občas také velké odříkání. Nejen studujícího, ale vlastně i jeho nejbližšího okolí.

„Studiu jsem obětovala především svůj veškerý volný čas, neboť si myslím, mohu-li to takto říci, že patřím k těm svědomitým, možná až někdy moc přepečlivým studentům, kteří dokud nedosáhnou svého cíle, nepovolí. A vyplatilo se. Někdy byly pocity, že člověk rodinu trochu “šidí“, ale dnes už mám dva dospělé syny, kteří mě již tolik nepotřebují,“ svěřuje se Irena Kaczorová.

Také ona stojí před dalším rozhodnutím, přímo Hamletovským – pokračovat či nepokračovat?

„Pro svoji nynější pracovní pozici jsem měla dostačující vzdělání, ale v dnešní době se požadavky na vzdělání neustále zvyšují, a tak člověk nikdy neví, kdy se vyšší vzdělání může hodit. Já osobně jsem ale nyní ráda, že v Táboře magisterské studium zatím není a mohu si tak alespoň jeden rok od náročných povinností odpočinout. Pokud se ale příští rok magisterské studium otevře, nevylučuji, že to zkusím,“ připouští majitelka červeného bakalářského diplomu.

Kombinovanou formu studia považuje Irena Kaczorová za výhodnou, už proto, že ji lze dobře propojit s pracovními a konec konců i rodinnými povinnostmi. Jak říká, není to sice jednoduché, ale přesto studium všem nerozhodným doporučuje: „Určitě studovat každému doporučuji. Posluchači získají nový rozhled a naučí se spoustu nových věcí, které se třeba i při změně zaměstnání mohou hodit. Myslím, že člověk by měl v životě zkusit více věcí, třeba právě zaměstnání. Vzdělání je i určitá výzva, když ji vyslyšíte, můžete za tři roky stát na tomto místě s diplomem v ruce stejně, jako dnes my,“ vzkazuje absolventka Fakulty veřejných politik.